Vznikne teď mediální kampaň proti Janě Dědečkové, protože si dovolila kritizovat Dušana Chmelíčka? Viz tento komentář v dnešních Lidových novinách. Naprosto neuspokojivým obsahem Chmelíčkovy zprávy pro Radu ČT se komentář podrobněji nezabývá. Je to stále stejný scénář: ti, kdo se v ČR odváží říct veřejně něco, co se neshoduje s konvenčním mediálním konsensem, musejí být umlčeni: a pokud se jejich názor přece jen omylem dostane do sdělovacích prostředků, je třeba ho zdiskreditovat kampaní, založenou buď na neinformovaných argumentech či na vedlejších, zamlžujících výrocích, jejichž cílem je odvést pozornost od hlavního argumentu. Partikulární zájmy jsou totiž příliš cenné na to, aby je směl někdo systematičtěji ohrožovat svobodnou řečí. (Povšimněte si také nehorázné antifeministické poznámky v poslední větě Fischerova příspěvku):
Hloupá ukvapenost
Ředitel České televize Dušan Chmelíček je ve funkci jen pár měsíců, a už se pod ním jeho židle povážlivé kývá. Ne snad kvůli tomu, že ho opouštějí styční důstojníci (Hodač a Šámal), nýbrž z jiného důvodu: nedrží prý slovo. Tuto zdrcující pravdu včera odhalila členka Rady pro ČT Jana Dědečková, kterou do této kontrolní instituce nominovala ODS. Dědečková už po čtyřech měsících přišla na to, že Chmelíček neplní body projektu, který mu otevřel dveře kanceláře generálního ředitele veřejnoprávní televize. Nikdo se pak nemůže Dědečkové divit, že jako čestná žena hodlá iniciovat Chmelíčkovo odvolání. Lhář v čele ČT, toť skandál! Morální zásadovost je jistě chvályhodná, v případě paní Dědečkové jde však o velkou přepjatost. Čtyři měsíce jsou na hodnocení práce ředitele nota bene ředitele takového molocha, jako je ČT přece žalostně málo. Netvrdím, že by si rada měla Chmelíčka hýčkat. Měla by mu ale dát více času na to, aby dokázal, co umí. Srážet mu hlavu hned při prvním klopýtnutí (bůhví, jak to je) není důkazem morálky a zásadovosti, nýbrž hloupá a krvežíznivá ukvapenost. O to horší, že za ní stojí žena.
Petr Fischer
Tomáš Pecina poznamenává: Klíčem je Klepetko. Za to, že ho Chmelíček povýšil, mu teď zajišťuje vlídnou coverage v Lidovkách. -
Váš komentář je málo ostrý, měl byste doplnit, že se nezabývá nejen věcnou stránkou kritiky Dědečkové, ale celé Lidovky se vůbec nezmiňují o Chmelíčkově lhaní.
.
Těžkopádné básně v Britských listech. Poznamenal jeden čtenář, že tyto básně nejsou nic moc jsou těžkopádné a žádné z nich se svou nemotorností a dlouhostí nehodí do metra. Stejně se nehodí, abyste v metru provozoval operu. (Nevím, jestli by s tím souhlasil Mozart, nebo kterýkoliv hudebník.) "Když chcete jít na operu a něco z ní mít, tak se na to musíte duševně předem už aspoň odpoledne připravit. Se složitými texty je to podobné a mezi dvěma zastávkami vás nějaké duševní pesimistické moudro jenom dále víc rozladí a naštve proti intelektuálům".
Takže naštvěme veřejnost ještě více "proti intelektuálům" touto další neohrabanou básní. (Co takhle ji vystavit v metru?) (JČ)
Jaro
Karfiol zůstal stát na střeše bungalovu
vrací se vlašťovka, sleduješ její let,
a první pupeny jsou vytepány z kovu,
budeme vozit hnůj, znám to už nazpaměť.
Obloha vrní zas, je ještě na hambalkách
ač se má vyjasnit, ač má být krásný den.
Zdaleka hvízdá vlak, zdaleka hvízdá dálka,
stříbrné krůpěje ťukají do oken.
U branky na hřišti trénují malí hoši
karfiol zůstal stát na čerstvém novém koši,
přijď, slunce z Francie, a podej nám svůj svit.
Už bych chtěl jíti pryč a otevírám dveře,
už bych chtěl jíti pryč, kdybych byl na Riviéře,
muselo by se zcela vystříbřit.
(Ivan Blatný)
Mimochodem, přesvědčil jsem před časem velkého skotského básníka Edwina Morgana, aby několik básní Ivana Blatného přeložil do angličtiny. Zde je tato:
Spring
A cauliflower settles on the roof of a bungalow,
a swallow returns, you watch it in the sky,
and early buds are tight as bronze, they glow,
the dung-cart´s waiting, as in times gone by.
The heavens purr and snore, they are sleeping still,
but it will clear up, but it will be a fine day.
A train whistles in the distance, distance whistles
in the distance, silver drops tap panes in play.
In the playground, boys at goalposts in their tracksuits,
a cauliflower settles on a spruce new basket,
good French sun, come and bless us with your light.
I would love to be off: I am opening the door;
I would love to be off; on the Riviera shore
I ´d see the sky and the whole world grow bright.
Druhý výbor z
Britských listů ...jak Češi jednají (Milenium
Publishing, Chomutov, 580 stran) lze objednat v internetovém
knihkupectví Kosmas přímo 