Počítače jsou od nynějška schopny "samy konstruovat a vyvíjet počítače"

Podle včera zveřejněné vědecké studie jsou nyní počítače schopny konstruovat, zkoušet a stavět stále výkonnější automaty, nezávisle na lidech, napsal včera deník Guardian.

V aktuálním čísle časopisu Nature se píše, že stroje budou nakonec schopny "umělé evoluce" - budou schopny se proměňovat, zkoušet a zlepšovat vlastní konstrukci daleko rychleji než živoucí organismy.

Jestliže bude nakonec schopna se nezávisle rozmnožovat "rasa" počítačově ovládaných robotů - jak o tom hovoří apokalyptické filmy ze série Terminátor - historikové se pravděpodobně budou vracet do nynějšího okamžiku jako ke chvíli geneze této rasy.

Hod Lipson a Jordan Pollack, počítačoví vědci na Brandeis University v Massachusetts potvrzují, že existuje znepokojení ohledně jejich práce, ale argumentují, že "existuje ještě velmi mnoho dalších kroků, než začne být tato technologie nebezpečná".

V předchozích experimentech vznikly počítače, které byly schopny konstruovat virtuální roboty a  provádět na nich simulované testy, ale vědci z Brandeis University došli o krok dál: propojili počítač, který je schopen konstruovat virtuálního robota, s plně automatickým strojem, který dokáže rychle zkonstruovat každou součástku, kterou software navrhne.

Rodney Brooks, odborník na umělou inteligenci na Massachusetts Institute of Technology, uvedl: "Je to dlouho očekávaný a nutný krok směrem k realizaci konečného snu o strojích, které budou schopny se samy vyvíjet."

Lipson a Pollack dali svému počítači úkol vyvinout takového robota, který by byl schopen se co nejefektivněji posunovat po zemi. Program reagoval vytvořením celé řady náhodných konstrukcí, pak je zhodnotil a pak je drobně modifikoval ve snaze zjistit, zda změny zlepšily výkonnost a rychlost konstruovaného stroje - přesně to napodobovalo evoluční kroky. "V typických případech zkoušek proběhl nejprve vývoj asi deseti generací, než došlo k prvnímu pohybu," uvedli.

Poté, co počítač takto "vyvinul" pohyblivého robota , vyzkoušel konstrukci na "rychlostním prototypovém stroji", který robota vybudoval z umělé hmoty pro víceúčelové použití. Roboti vycházeli z prototypového stroje plně utvořeni až na motory, které museli vědci vložit dovnitř. To byl jediný úkon, který při výrobě učinili lidé.

Počítač vyrobil různé typ robotů, kteří používali různé metody pohybu - někteří se pohybovali do stran jako krabi, jiní se kývali ze strany na stranu, jiní se posunovali pomocí dvou končetin.

"I když stroje i úkony, které popisujeme, jsou relativně jednoduché ve srovnání s výsledky práce týmů lidských konstruktérů (a ve srovnání s produkty biologické evoluce), ukázali jsme, že roboti dokáží od samého začátku automaticky zkonstruovat elektromechanické systémy," konstatuje zpráva amerických vědců.

Pokud by přístroje byly ponechány samy sobě, počítače by se vyvíjely daleko rychleji než živoucí organismy. Vytvářely by nejrůznější mutace a testovaly by je v přirozeném prostředí během několika vteřin a nikoliv během až tisíců let.

"Neříkám, že by počítač dokázal nahradit architekta - alespoň zatím ještě ne," sdělil Pollack nedávno deníku New York Times. "Ale náš počítač začal s jednoduchým algoritmem a skončil s výkresem pro struktury, které trvalo lidem vyvinout stovky let. A když jsme ty struktury zkonstruovali, byly funkční."

Této technologie by časem mohlo být využíváno k tomu, aby se vybudovaly celé továrny, které by vyráběly velké množství robotů "tak levně jako walkmany".

Vědci z Brandeis University argumentují, že mají-li stroje být schopny umělého života, musejí získat "plnou autonomii" nejen při svém chování, "ale i na úrovni konstruční a výrobní". "Pouze tehdy se dá očekávat, že by uměle vytvořené stroje se mohly stát motorem vlastní evoluce," píší autoři v Nature.

Pro každého, kdo viděl filmy ze série Terminátor, je znepokojující, že vědci nyní nejen programují počítače znalostmi, které jim umožňují, aby se rozmnožovaly, ale učí je také, jak se organizovat.

V témže vydání časopisu Nature popisují vědci z Lausanne University ve Švýcarsku, že naučili roboty duchu komunity tím, že je naprogramovali, aby na sebe vzájemně reagovali jako mravenci. Na základě několika jednoduchých pravidel pak byli roboti schopni "pozoruhodných organizačních akcí". Švýcarští vědci zjistili, že tyto "mravenčí roboti", chovající se jako hmyz, byli efektivnější, když pracovali jako skupina, než když pracovali individuálně. Navrhují, že by hejna takovýchto robotů mohla zkoumat neznámá či nepřátelská prostředí. Teoreticky by mohly být cizí planety kolonizovány roboty, schopnými organizace a nekonečné reprodukce.