Kasino
Na tom, že člověk během svého života několikrát změní profesi, není v dnešním moderním světě nic zvláštního. Po novém zaměstnání se rozhlížejí horníci, protože se spuštěním Temelína klesne poptávka po uhlí, brzy na tom podobně budou autodopravci, které o výdělky připraví cena nafty. Ani šít boty zřejmě nepředstavuje celoživotní kariéru, soudě podle osudu Svitu, který se včera dostal do konkurzu. Jistotu nemá doktor, který zahubí pacienta, propouštět se bude v armádě…
Podstatné je nepodlehnout nad výpovědí panice, uvědomit si že ztrátou jednoho zaměstnání život nekončí. To příští může být daleko lepší, a kdyby člověka nevyhodili, třeba by se ke své škodě sám nikdy pro změnu nerozhodl.
To bude případ Karla Vulterina, který navíc ztratil zaměstnání skutečně exkluzivní. Řídit Bezpečnostní informační službu, znát ty nejutajovanější informace v zemi a pak se ze dne na den octnout na dlažbě?
Když ztratí zaměstnání bankéř, protože mu nesedí kapitálová přiměřenost, může si prohodit židli s kolegou. Mohl ale bývalý šéf BIS hledat místo u KGB, Mosadu, MI 5, či CIA? Něco takového by napadlo pouze sebevraha.
Karel Vulterin hledal uplatnění ve státní správě, ale jeho praxe buďto nebyla oceněna, anebo nebyla k užitku. Představme si, jak se člověku v takové situaci tenčí úspory, až mu v peněžence zůstane poslední stovka. Co s ní? Někdo si podá sportku, jiný dá přednost ruletě.
Neví se co se vlastně stalo v kasinu, kde je nyní Karel Vulterin ředitelem. Možná ještě na BIS dostal od majitele vizitku, možná rozbil bank, v každém případě měl štěstí. Nečeká ho pás u Philipse. V příjemném prostředí ho budou zdravit staří známí.
Vysílá se ve čtvrtek 14. září 2000.
Poznámka JČ: V tomto kontextu Ivan Hoffman do značné míry snad oprávněně hovoří jen velmi lehce o problému nezaměstnanosti: jeho úvahy nad Karlem Vulterinem mě však spíše vedou k úvahám o nezaměstnanosti. Slyšel jsem včera totiž v Praze tento příběh: "Žiju v Kladně. Přišla pošťačka, měla strašné modřiny v obličeji. Ptal jsem se jí:´Co se vám stalo, oni vás přepadli na ulici?´ Odpověď: ´Ne, zmlátil mě manžel. On je teď už delší dobu nezaměstnaný a úplně se jako člověk proměnil." - Tentýž svědek z Kladna hovořil o mladém absolventu školy, který je bez práce, je mu asi jednadvacet, ráno vstane, vezme si hokejku a celé dopoledne mlčky střílí tenisovým míčkem do hokejkou do vrat garáže. Obrovská lidská a mentální devastace, kterou působí nezaměstnanost, je na Západě podrobně zpracovaným tématem, které je považováno za nesmírně závažné. V ČR se jím sdělovací prostředky seriózně, na příkladu individuálních osudů, ani nezačaly zabývat. Proč ne?
