Platy lékařů pracujících v nemocnicích

MUDr. Milan Kubek - předseda LOK

Celkový objem mzdových prostředků vyplacených v loňském roce představoval 20,079 miliardy korun. Za letošní první pololetí bylo pak na mzdách vyplaceno 9,9 miliardy korun. Průměrná měsíční mzda ve zdravotnictví dosáhla výše 12 314 Kč, což je pouhých 96,1 % celostátního průměru (12 811 Kč dle ČSÚ). Meziroční nárůst o 260 korun také výrazně zaostává za 757 korunami, o něž stoupla průměrná mzda v ČR. Zdravotní sestry a laboranti vydělávají v průměru 11 603 Kč, přičemž si meziročně polepšili o pouhých 185 Kč.

Průměrná měsíční mzda lékařů za 258 hodin strávených v zaměstnání, tedy za 1,4 pracovního úvazku - včetně služeb, činí v současnosti 23 832 Kč a meziročně se zvýšila o 835 Kč, tj. o 3,63 %. Průměrný platový tarif přitom dosahuje pouhých 9 998 Kč s meziročním nárůstem o směšných 36 korun způsobených stárnutím populace nemocničních lékařů a tedy jejich postupem k vyšším stupňům tarifní tabulky. Pro srovnávání s jinými profesemi, které s sebou nenesou tak obrovský objem přesčasové práce je mnohem vhodnější hodinová mzda průměrného lékaře ve výši 92 Kč. Přičemž hodinová mzda za práci přesčas je 113 Kč, zatím co za hodinu tzv. čekání na práci dostáváme pouhých 59 korun! Po odpočtu platu za práci přesčas a plateb za pracovní pohotovost, tj. za činnosti konané nad rámec zákonné pracovní dobu, by průměrná měsíční mzda lékaře činila 17 913 Kč, což je částka podobná platu středoškolského pedagoga.

Zcela nedostatečný, ale přesto mezi zaměstnanci ve zdravotnictví nejvyšší, meziroční nárůst platů lékařů o 835 Kč byl dosažen díky tlaku LOK na zvyšování osobního hodnocení. To se zvýšilo v průměru o 7 %, avšak pouze v některých nemocnicích. Jde o ta zařízení, kde jsme prosadili tzv. startovné, tedy příplatky za ochotu lékařů nastoupit do služby nad objem 150 hodin přesčasové práce, kterou může zaměstnavatel nařídit. Tento dílčí úspěch, který však pro některé lékaře představuje 500 nebo 700 ale i 1000 korun navíc za každou službu, dosáhli lékaři v některých nemocnicích díky své jednotě. Příplatky jsme prosadili i navzdory závistí motivovanému odporu ze strany Schlangerova Odborového svazu.

Vývoj struktury příjmu lékaře pracujícího v nemocnici

Úplná statistika zdravotnických platů podle jednotlivých odborností a dosažené kvalifikace sice neexistuje, avšak údaje ministerstva práce a sociálních věcí za první pololetí loňského roku přesto poskytují zajímavé informace. Průměrný měsíční plat ředitele velké nemocnice byl 46 167 Kč při rozpětí od 26 300 - 1. decil do 73 198 - 9. decil. Ředitelé malých zdravotnických zařízení vydělávali v průměru 30 250 Kč (16 730 - 1. decil, 45 108 - 9. decil). Nemocniční lékaři chirurgové vydělali v průměru 28 287 korun (17 095 - 1. decil, 40 293 - 9. decil). Gynekologové a porodníci v průměru 24 636 (15 769 - 1. decil, 35 332 - 9. decil). Lékaři RZP 29 642 Kč (19 526 - 1. decil, 40 944 - 9. decil). Patologové naproti tomu pouhých 19 321 (13 930 - 1. decil, 28 702 - 9. decil). Ostatní lékaři byli tak říkajíc hozeni do jednoho společného pytle s průměrným platem 23 345 Kč a rozptylem od 13 756 - 1. decil do 35 069 - 9. decil. Rozdíly mezi nejnižšími a nejvyššími příjmy lékařů jsou zkrátka i u zaměstnanců velké a nejlépe vysvětlují neschopnost lékařského stavu sjednotit se. Díky rozdílným příjmům máme rozličné zájmy. Sytý hladovému nevěří a stavovská solidarita zůstává pro řadu kolegů prázdným pojmem.

Průměrný plat ve zdravotnictví přitom trvale zaostává za průměrným příjmem v národním hospodářství. V letošním prvním pololetí jde o již zmiňovaných 12 314 Kč oproti 12 811 korunám za celou ČR. Pravdou je, že ještě nižší platy jsou ve školství - 10 667 Kč a nebo v zemědělství - 9 488 Kč. Pokud však vezmeme v úvahu mnohem vyšší vzdělání zdravotníků oproti zemědělcům a nebo nesrovnatelný rozdíl v množství přesčasové práce mezi lékaři a učiteli, pak jsou naše mzdy žebráckou almužnou. V energetice je totiž průměrný plat 16 138 Kč, v automobilovém průmyslu 16 341 Kč a v peněžnictví a pojišťovnictví je dokonce průměrný plat 24 679 Kč o tisícovku vyšší než jsou příjmy lékařů se stovkami hodin přesčasové práce!

Velkým překvapením je srovnání výše platů zaměstnanců ve veřejném sektoru (odměňování podle zákona č. 143/92 Sb.) a v soukromých zdravotnických zařízeních (aplikován zákon č. 1/92 Sb.). Každý by logicky čekal, že lépe budou zaplacení lékaři v pružnějším soukromém sektoru. Chyba. Je to přesně naopak. V roce 1999 byl průměrný příjem lékařů v nemocnicích v působnosti ministerstva zdravotnictví 24 243 Kč, v okresních nemocnicích 23 248 Kč, zatím co v soukromých a církevních zařízeních jen 22 606 Kč! Pro vedení nemocnic jsou mnohem zajímavější investice do přístrojů a budov, než do lidského potenciálu. Za tohoto stavu se LOK logicky brání aplikaci zákona č. 1/92 Sb., tedy tzv. smluvním platů, pro další zdravotnická zařízení. Platy lékařů by totiž s největší pravděpodobností klesly! Osobní zkušenost jednotlivého lékaře lze jistě jen stěží paušalizovat. Propastné rozdíly v odměňování jsou i mezi jednotlivými nemocnicemi, ač tyto hospodaří ve stejně pokřiveném ekonomickém prostředí. Proč například v jedné okresní nemocnici může být průměrný plat lékaře 30 000 tisíc a v podobné nemocnici vzdálené sto kilometrů živoří kolegové za 20 100 při obdobném množství odsloužených služeb. Takové rozdíly přineslo šetření, které provedl zatím pouze pro vlastní potřebu LOK. Je logické, že vedení klubu bude po ministrovi zdravotnictví požadovat kontrolu hospodaření těch nemocnic, jejichž ředitelé odmítají platy zdravotníkům zvýšit. Kam se v těchto nemocnicích poděly peníze od pojišťoven? Na platy není, ale zároveň se zvesela investuje a modernizuje. Kolegové, znáte platové relace ve vaší nemocnici? Abyste mohli lépe porovnávat, tak v jedné modelové okresní nemocnici pracují například kolegové bez atestace za 8 307 Kč, s I. atestací za 19 172 Kč a s II. atestací za 33 469 Kč. V jiné takové nemocnici vydělávají lékaři s I. atestací jen 16 552 Kč, lékaři s II. atestací 24 114 Kč, primáři pak 28 067 Kč a jejich více sloužící zástupci 30 205 Kč za měsíc.

Od října letošního roku zvýšili ředitelé většiny nemocnic po větších či menších obstrukcích platy zdravotnických pracovníků o 10% mzdových tarifů. Jde o výsledek složitých jednání odborových organizací, z nichž nejaktivnější byl LOK, podporovaný vůlí svých členů nenechat se již nadále vykořisťovat. Na leden příštího roku připravují ministři Fišer a Špidla pro vládu návrh na příplatek ve výši 10 % z nejvyššího stupně příslušné tarifní třídy pro zdravotnické pracovníky. Obdobný příplatek ve výši 25 % má státní správa již od roku 1992 a příslušníci ozbrojených sborů od roku 1994. Přijetí tohoto návrhu může ve vládě zabránit zejména závist zaměstnanců ostatních resortů, která bude jejich odborovými organizacemi prezentována jako smysl pro spravedlnost. Chceme-li uspět, musíme tedy být připraveni podpořit návrh na příplatek pokud to bude potřeba i formou veřejných manifestací.

Mnohému z vás se může při neveselém čtení o zdravotnických platech zdát, že LOK vlastně nic nedokázal, že zvýšení platů v řádu desíti procent nikoho nevytrhne a postavení lékařů v ekonomické hierarchii společnosti nevylepší. To je jistě pravda, avšak LOK má takovou sílu, kolik má členů. Těžko nám může něco vyčítat ten, kdo není ochoten naše snažení podpořit ani tím, že by do LOK vstoupil. Platy lékařů se zvyšují sice jen velmi pomalu, ale pokud bychom o ně nebojovali, pak by nejspíše nerostly vůbec. Pokud nás však bude více, budeme mít i větší sílu dosáhnout výraznějších úspěchů. Věřím, že řada z vás to pochopí a pomůže nám a tím i sama sobě.

Materiál dr. Kubka vyšel na internetových stránkách České lékařské komory v internetovém týdeníku WebTempus (www.webtempus.cz) a ve zkrácené verzi v časopise ČLK Tempus medicorum.

MUDr. Michal Sojka

Šéfredaktor WebTempus a Tempus medicorum