Bulvár kontra žurnalistika
Jak píší o Rumunsku: Týden a Financial Times
1. Země bakšišů: Rumunsko se octlo na další křižovatce
Vybráno z časopisu Týden 49/2000. (Všimněte si už titulku: fráze ["křižovatka"] a kontextuální rasistická manipulace ["země bakšišů"]. Pak to pokračuje:)
Vlak se skřípěním brzd doráží do stanice. Sbíhá se chumel pohraničníků se samopaly. Obkličují vagony a s důležitým výrazem ve tvářích přicházejí celníci. Začíná pasová a celní kontrola - po rumunsku.
(...)
Když nakonec zahouká píšťala a vagony, tažené prastarou domácí lokomotivou, opouštějí nádraží, objeví se na jeho konci zrezavělá plechová tabule: Welcome in Romania!
Rumunsko těchto dní čekala nejtěžší volba od svržení komunistického režimu. Volby mohou buď potvrdit současné - byť váhavé - ekonomické reformy, anebo zem znovu nasměrovat pod nadvládu postkomunistů. Levicová opozice se otevřeně chystá na převzetí moci. (...) A skeptici před volbami tvrdili, že teď už nejde o to, zda ve volbách zvítězí levice nad pravicí, jako spíše o to, zda se levici podaří získat v parlamentu absolutní většinu.
(...)
Kdo zavítal do země před deseti lety, pamatuje ještě obrovské samoobsluhy, vybudované za konjunktury v šedesátých letech. O dvacet let později zely prázdnotou.
(...)
Ačkoliv se už dá bez problému sehnat maso, musejí se Rumuni k obědu spokojit jako za starých časů s brambory a hrachem. Stále víc Rumunů propadá alkoholu, po ulicích se zas toulají opuštěné děti a vrátili se do nich žebrající mrzáci, na jejichž opatrování státní kasa nemá, stejně jako na léčbu tisíců nakažených virem HIV.
(...)
Večer se v obcích místo milenců toulají smečky zubožených opuštěných psů a koček a za domy se pasou neuvěřitelně špinaví a hubení koně a krávy. Spokojeně (...) si žijí snad jenom bačové.
(...)
I v chudém centrálním Rumunsku lze najít "Beverly Hills". Jejich majiteli jsou místní Cikáni, kteří si na ně "vydělali" žebrotou a kapesními krádežemi v cizině. (...) Iluianu, s rukama obalenýma zlatými prsteny, bydlel na Žižkově v ilegálním bytě u českých příbuzných.
Výsledek voleb: po úspěchu ultrapravicového politika bude zřejmě obtížné utvořit novou vládu
Populista vyvolal zmatek v rumunské politice
Financial Times 28. listopadu 2000
Rychlost růstu popularity Corneliu Vadima Tudora, ultrapravicového rumunského politika, překvapila i jeho nejnadšenější stoupence.
V červnu získala jeho strana Velké Rumunsko v místních volbách jen dvě procenta hlasů. O minulém víkendu v parlamentních volbách zaznamenala tato strana podporu 20 procent a Tudor sám získal v prezidentských volbách 29 procent. Prezidentské volby budou pokračovat dalším kolem a Tudorova podpora by mohla ještě stoupnout.
Zdá se být jisté, že Tudorův úspěch bude velkým zklamáním pro mezinárodní společenství a zkomplikuje úsilí Rumunska vstoupit do Evropské unie. Tento padesátiletý demagog sice poslední dobou mírní své názory, je však znám tím, že otevřeně útočí na etnické menšiny.
Tudorův triumf také připravil Rumunsko o šanci vytvořit v kritické době silnou vládu. Po čtyřech letech nekompetentní vlády rozhádané koalice pravého středu se očekávalo, že ve volbách bude levicová PSDR, v jejímž čele stojí bývalý komunista Ion Iliescu, alespoň tak úspěšná, že se jí podaří utvořit vládu v koalici s ne více než jedinou další stranou.
Před volbami pohlíželi západní politikové na pravděpodobnost, že v nich zvítězí PSDR, která se hluboké problémy Rumunska vůbec nepokusila řešit, když naposledy vládla v polovině devadesátých let, s minimálním nadšením. Avšak západní diplomaté se alespoň utěšovali, že bude mít Iliescova nová vláda solidní většinu.
Doufali, že touha Rumunska stát se členem Evropské unie soustředí pozornost vlády na reformy, v jejichž důsledku je třeba zbavit Rumunsko dědictví vlády bývalého diktátora Nicolae Ceaušeska.
Avšak nyní se vyhlídky na solidní většinovou vládu rozplynuly a Rumunsko čelí dlouhodobému vyjednávání, než vůbec bude možno utvořit vládu. Po sečtení 60 procent hlasů získala PDSR jen 37 procent, i když se předpovídalo více než 40 procent.
Její nejpravděpodobnější partner, centristická Liberální strana, v jejímž čele stojí Theodor Stolojan, bývalý premiér a ekonom ze Světové banky, získala jen 7 procent hlasů. I jestliže se volební podpora obou těchto stran po sečtení všech hlasů trochu zvýší, je téměř jisté, že nebudou mít dost na to, aby získali většinu. PDSR by se mohla obrátit se žádostí o podporu k UDRM, etnické maďarské straně, ale ta je známa jako tvrdý vyjednavač.
PDSR vyloučila spolupráci s Tudorem. Ale jeho volební podpora zřejmě vyvolá na každou vládou, kterou by vedla PDSR, silný populistický tlak. Prohra pravého středu přitom oslabí hlas hospodářských reformátorů, zastávajících západní názory, jako je Mugur Isarescu, premiér a bývalý guvernér ústřední banky.
Ilie Serbanescu, liberální komentátor, pohlíží na tuto situaci se znepokojením. Varuje, že by se v důsledku těchto voleb nedávný nárůst emigrace mladých lidí z Rumunska mohl proměnit ve velký proud.
Volební výsledky jsou komentářem ke stavu rumunského hospodářství, jehož hrubý domácí produkt poklesl na 75 procent HDP v roce 1989, navzdory tomu, že letos stoupl o skromná 2 procenta. Rumunští voliči jsou také velmi nespokojeni s rozsáhlou korupcí.
Snad největší podporu získal Tudor ve městě Timisoara na západě Rumunska, které je jedním z nejbohatších měst v zemi. Začala tam revoluce proti Ceaušeskovi. Analytikové konstatují, že voliči nejsilněji podpořili Tudorův protikorupční a protiestablishmentový postoj právě v Timisoaře, která už dlouho pohlíží na Bukurešť s podezřením.