Havel by neměl brát slova "Únor 1948" nadarmo
Lidé jsou zmanipulovaní dnes stejně tak, jako byli tehdy
Motto:
Václav Havel uvedl, že proces odvolání bývalého ředitele Dušana Chmelíčka, jmenování Hodače a postupu Rady ČT možná byl v souladu s literou zákona, "ale proti jeho smyslu a duchu". "A to je nesmírně nebezpečné," konstatoval. Dodal, že nastolení komunistické diktatury v únoru roku 1948 se také odehrálo "naprosto zákonně a v souladu s literou zákona, ale v rozporu s duchem poválečné ústavy".
(Níže uvedený text nám zprostředkovala jedna pamětnice, jejíž jméno a adresa jsou redakci známy.)
V únoru 1948 mně bylo dvacet let. Byla jsem s vysokoškoláky (spolek mediků a ostatní) na Pražském hradě žádat pana prezidenta Beneše, aby se nepodvoloval komunistům. Bylo nás tam asi pět set mladých lidí. Pan prezident nevyšel (asi už bylo rozhodnuto). Místo toho přišli esenbáci a začali do nás mlátit - některé lidi, vůbec nic nedělali, brali policajti za sebe.
Já a mé spolužačky jsme s pláčem a strachem utekly. U Rudolfina jsme potkaly otce mé kamarádky, který nás utěšoval, že o nic nejde.
V tramvaji jsem řekla, že policajti na Hradě bijí do lidí. Ti lidé v tramvaji mi odpověděli, že to jsou reakcionáři a dobře jim tak.
My jsme ale chtěli právo a demokracii a ne komunistický puč. Nebylo nám to nic platné - lidi byli zmanipulovaní propagandou a věřili, že je komunismus spasí. Bylo to horší než v roce 1968.
Mně se tohle připomnělo tím, co se děje kolem České televize: vzbouřenci manipulují s lidmi a je tu nebezpečí pro dalších čtyřicet let diktatury.
Kam se podělo "Audiatur et altera pars" (Nechť je slyšena i druhá strana), jak nás to učili ve škole? Když je většina pomýlená, má "demokratickou pravdu"?