Britské listy

zakoupila jsem pro sebe knihu V hlavních zprávách: Televize, kterou jste napsal spolu s panem Čulíkem. Pro mne jde o zajímavou až fascinující četbu. Na knihu jsem "narazila" náhodou, neboť jejímu vydání nepředcházela žádná propagace. Je to zatím jediná kniha o událostech v ČT, kterou mi stálo za to si koupit.

Kniha "V hlavních zprávách: Televize" je nyní na prodej také v internetovém knihkupectví Kosmas na tomto místě, a to za lidovou cenu 118 Kč (plus poštovné) - kniha má 350 stran.

Aktualizace, úterý 20. února, 21.00

Do této doby od vydání finančního apelu včera po půlnoci přišlo dalších 135 nabídek sponzorování. (Zajímavé je, že mezi nimi jsou někteří zaměstnanci či reportéři České televize, ale prosí o zachování anonymity.) Celkem tedy máme zatím cca 200 drobných sponsorů a potřebujeme asi 500. Dokáže to česká společnost? Založili jsme Občanské sdružení Britské listy a zítra, tj. ve středu odpoledne, zveřejníme konto, kam je možno posílat příspěvky. Děkujeme. JČ

Aktualizace, úterý 20. února - Proč potřebujeme od čtenářů BL peníze

Další pravidelné vydání Britských listů vydáme asi ve středu 21. února. Zde vysvětlení, proč nyní naléhavě potřebujeme, aby čtenáři Britských listů vystoupili z pasivity a časopis finančně podpořili:

(Jsem natolik zhnusen celkovou situací v České republice - dostaly se mi o víkendu do ruky některé aktuální české barevné časopisy - je to neuvěřitelná idiocie - že ztrácím naději, že by jediný člověk dokázal proti obrovskému proudu nevědomosti, hlouposti, manipulace a špíny cokoliv zmoci. Už proti němu jen v Britských listech vystupuji pět let a myslím, že jsem svou povinnost už dost splnil. - Budu pokračovat pouze potud, pokud projeví čtenáři svou vůli v tom smyslu, že to mám dělat dál, ale za takových podmínek, abych mohl získat placené spolupracovníky a neničil si na pochybné kauze zdraví. Britské listy sice možná za poslední měsíce zdvoj - až ztrojnásobily svou obec čtenářů a čtou je všichni, kdo něco v ČR znamenají, ale pokud jediný redaktor a dva reportéři, pracující zcela zadarmo, nedostanou od rozsáhé čtenářské obce podstatnější podporu, budeme to muset zabalit. Je to na vás, přátelé... Vystupte z pasivity. JČ)

Národ sobě - že by už to neplatilo?

Pravidelní čtenáři Britských listů vědí, že zpracováváme a zveřeňujeme kauzy, které jsou pro českou společnost velmi důležité a které se do českých médií v podstatě nedostávají, nebo až poté, co na ně upozornily Britské listy. Za poslední rok lze vyjmenovat celou řadu kauz, o nichž přinesly Britské listy nezávislé a exkluzivní informace. Britské listy jsou také velmi pozorně sledovány politiky a všemi sdělovacími prostředky. V České republice také existuje mnoho lidí, jimž by vyhovovalo, aby Britské listy přestaly existovat. To jsou fakta.

Přinášíme nové, exkluzivní informace

Poslední kauzou, kterou Britské listy přinesly na stránky českých novin, je kauza sčítání lidu a nebezpečí, že zjištěná data budou zneužita,

předtím jsme systematicky, způsobem, jak to neučinily žádné české sdělovací prostředky, informovali o kořenech krize v ČT, tyto informace jsme nyní shrnuli v právě vydané knize V hlavních zprávách televize. Ve velké míře se soustřeďujeme se na závažné otázky práva a zákonnosti v ČR, zejména na dodržování občanských práv úřady, soudnictvím, policií. BL byly první médium, které poukázalo na to, že české sdělovací prostředky zamlčely policejní brutalitu proti náhodným občanům. Systematicky se zabývají nedodržováním občanských práv nekonformních členů společnosti, protože dobře vědí, že to je nejslabší místo vznikající české demokracie, kudy by mohl do české společnosti znovu proniknout autoritářský režim. Ze stejných důvodů sledujeme systematicky české sdělovací prostředky, protože jejich efektivní a zdárné fungování je základní podmínkou demokracie. Bohužel, ani veřejnoprávní média, poslední dobou zejména ani Česká televize, roli kvalitních sdělovacích prostředků neplní.

Proč potřebujeme peníze - potřebujeme cca 500 malých sponsorů, ochotných věnovat BL ročně 1000 - 1500 Kč - tolik lidí se přece v české společnosti MUSÍ najít... Nebo ne?

Investigativní novinářská práce se nedá dělat bez prostředků. Alespoň jeden člověk musí systematicky sledovat vyvíjející se kauzy, chodit na tiskové konference, na soudní jednání, zjišťovat informace, pracovat v podstatě ve dne v noci, být s lidmi ve styku e-mailem, faxem, telefonem. Základní minimum, které je pro tento druh práce nezbytné, je cca 40 - 50 000 Kč měsíčně: cca 20 000 jako plat a ostatní na pracovní výdaje, které jsou podstatné. Hlavní reportér Britských listů Tomáš Pecina dotoval za poslední rok svou investigativní práci pro BL z vlastních příjmů, dlouhodoběji se to však nedá dělat, protože prostě není čas na jinou práci.

Redigování Britských listů vyžaduje od Jana Čulíka každodenní nasazení, po ukončení jeho denní práce na vysoké škole, od cca 17 do 02 hodin. Ve věku osmačtyřiceti let se to nedá příliš dlouho dělat bez infarktu. Pět let takovéhoto způsobu života, od r. 1996, snad už by mohlo "na oltář vlasti" stačit. Naléhavě potřebujeme cca dalších 15 000 Kč měsíčně, aby alespoň v některé dny v týdnu mohl někdo redakční práci Jana Čulíka nahradit. Jan Čulík bude dál poskytovat svou práci BL naprosto zadarmo.

Firma Internet Servis sice poskytuje Britským listům server, avšak její technická podpora je víceméně pasivní. Nutně potřebujeme technické zázemí, v jehož rámci by alespoň jeden technický pracovník aktivním způsobem vytvářel a inovoval stránky Britských listů. K tomu je zapotřebí zřejmě dalších cca 10 000 Kč měsíčně.

37 000 individuálních počítačů

Britské listy mají v důsledku své práce v současnosti v české společnosti velkou čtenost i velkou odezvu. Jenže - stále jako za komunismu - je česká společnost navyklá sledovat všechno tiše a pasivně.

Od prosince 2000 zveřejňujeme v BL denně výzvu se žádostí o dobrovolnou finanční podporu Britským listům ve výši cca 1000 - 1500 Kč ročně. Z desetitisíců čtenářů, kteří čtou v současnosti BL každý měsíc, přislíbilo sponzorovat touto částkou BL celkem pouhých sedmdesát čtenářů, navzdory mnoha pochvalným dopisům ohledně naší práce. Nic snad nemůže být výmluvnějším svědectvím o atomizaci české společnosti.

Myslím, vážení přátelé, kteří čtete BL, že byste se měli pokusit ještě jednou se nad touto věcí zamyslet. Je to pouze na vás, jestli Britské listy budete či nebudete mít k dispozici. Vím, že v ČR se za přístup na internetové stránky neplatí a my chceme ve veřejném zájmu časopis i nadále udržet přístupný zadarmo široké veřejnosti.Upozorňujeme, že Britské listy NEJSOU internetový časopis - naprosto nepatří do onoho moře stupidity, které najdete na "českém internetu". Na grafické úpravě ani na technických podružnostech jim nezáleží. BL jsou normální, profesionální, seriózní investigativní list, jakých existuje v každé normální demokratické společnosti několik. Vychází jako veřejná služba, protože jejich redaktoři vidí, že česká společnost tento druh časopisu zoufale potřebuje, i když, jak je zjevné, na něj asi nemá - stejně jako nemá např. na veřejnoprávní televizi. Na internetu vycházejí BL pouze proto, že nemají prostředky pro šíření tiskem.

Najdou lidi v sobě dostatečné množství energie, aby dokázali ve veřejném zájmu přispět?

Takže, jak se říká anglicky, it´s over to you... - je to na vás.

Dejte nám vědět, zda vám na časopise tolik záleží, že byste za něj zaplatili 2,70 Kč až 4, 10 Kč denně: to je oněch 1000 - 1500 Kč ročně (děleno 365).

Založili jsme občanské sdružení a otevíráme bankovní účet pro vaše příspěvky. Oznámíme ho co nejdříve.

Jan Čulík

Kde se dá koupit kniha "V hlavních zprávách: Televize"? Asi tisíc výtisků bylo rozvezeno v minulých dnech po nejrůznějších místech republiky, v Praze je kniha k dostání například v knihkupectví Fišer v Kaprově ulici, v knihkupectví Academia na Václavském náměstí a u Kanzelsbergera. (JČ) --- Tolik teorie; prakticky kniha zatím viděna nebyla. (TP.) - Ptejte se, vyžadujte ji, pokud o ni máte zájem. Je také možno si ji koupit přímo v pražském nakladatelství ISV, Kafkova 42, Praha 6, tel. 2432 1098.

Pravidelné vydání BL bude k dispozici až ve středu 21. 2. v důsledku zaneprázdněnosti Jana Čulíka, jediného editora tohoto listu. Pro Tomáše Pecinu je stále obtížnější pro Britské listy pracovat zadarmo, takže dokud se nepodaří zajistit jejich financování, bude s nimi moci spolupracovat jen příležitostně. Není vyloučeno, že časopis zlikvidujeme, protože jeho vedení s nulovým rozpočtem a minimálním počtem spolupracovníků je nad ekonomické i lidské síly šéfredaktora i redaktorů. (JČ, TP)

Aktualizace, neděle 22.00:

Premiér Zeman změnil zoologickou klasifikaci svých nepřátel. Předseda vládní strany opustil myšlenku, že největšími škůdci jeho strany jsou subverzivní novináři ("hyeny"), a zaměřil se na kritiku do vlastních řad ("pijavice"). Shodou okolností se terčem Zemanovy nelibosti stali ti politici ČSSD, kteří trvale obsazují nejvyšší příčky v hodnocení popularity osobností. Nabízí se škodolibá úvaha, o kolik hůř by jeho strana v minulých volbách dopadla, kdyby neměla dvě úhlavní "pijavice", Petru Buzkovou a Stanislava Grosse. Panu premiérovi ani po třech letech nedochází, že komplexní mediální politiku dnes musí mít i spolek dobrovolných hasičů, natož pak vládní strana. Bez ní si své úspěchy (a není sporu o tom, že tato vláda si v některých ohledech vede lépe než kterákoli vláda předchozí) může M. Zeman tak nejvýš - s prominutím - vestylizovat do vlastní autobiografie. (TP)

Politici v nedělních televizních debatách vyzvali občany, aby ukázněně vyplnili dotazníky pro sčítání lidu. Je zarážející, že žádný z diskutujících nebyl schopen vysvětlit skutečná rizika sčítání, a všichni se spokojili s obecnými proklamacemi o "neoprávněných zásazích státu do soukromí občanů". Hlavní riziko není v choulostivosti jednotlivých otázek, ale v tom, že se všechny tyto údaje spojují do jedné obří databáze. Ta se může stát neocenitelným zdrojem osobních údajů jak pro státní správu (finanční úřady, policii, správu sociálního zabezpečení, úřady práce...), tak pro soukromé subjekty (banky, úvěrové společnosti, direct-marketingové firmy, gangy domovních lupičů, vyděrače-"racketeery", novináře atd.), a v tuto chvíli bohužel neexistují žádné záruky, že se tito zájemci dříve nebo později k databázi nedostanou, ať "komerčně" prostřednictvím Deltaxu nebo přímo z ČSÚ (když ne jinak, tak s jistotou v případě volebního vítězství extrémní levice nebo pravice).

Sčítání lze provést tak, aby statistici získali použitelné údaje a přitom neohrozili bezpečnost sčítaných osob. Je to ale "něco za něco": čím bezpečnější soubor dat z hlediska ochrany jednotlivce, tím méně údajů pro demografy a sociology, zejména z hlediska křížových vazeb (korelací). Představme si například, že dotazník bude rozdělen na několik částí, které se každá samostatně vhodí do průhledné sčítací urny společné pro celý sčítací obvod. Občan bude mít jistotu, že podle jeho osobních dat nelze dohledat majetkové a bytové poměry, ale zároveň se z výsledků sčítání sociologové nedozvědí, jaká je životní úroveň např. vietnamské komunity, protože informace o národnosti nebude propojitelná s údaji o majetku. Podobně nebude možno stanovit, kolik ze současných Pražanů se v tomto městě narodilo a kolik se přistěhovalo, protože místo narození se nebude vyplňovat (je to údaj schopný závažným způsobem ohrozit anonymitu sčítání - kolik sčítaných osob se narodilo např. v Samaře jako Vladimír Železný?). Stejně tak se nemůže vyplňovat obor, ve kterém občan pracuje, leda by to bylo na samostatném lístku: existují totiž obory, kde v celé zemi profesionálně působí třeba jen jeden specialista. (TP)

Naostro s Marií Bohatou předvedlo Milana Šímu charakteristicky nepřipraveného, a tak předsedkyně ČSÚ excelovala, i když její odpovědi byly děravé jako ementál. Oponenti, kteří na rozdíl od moderátora i hosta tématu zabezpečení dat rozuměli, se téměř nedostali ke slovu. Krajní neschopnost nebo záměr? Kdo ví... (TP)

Vydání jsme aktualizovali dvěma texty; oba se věnují sčítání lidu. První, jehož autor není znám, nabízí vskutku kreativní alternativní metodu, jak přistoupit k vyplnění dotazníků. Autorem druhého je Tomáš Pecina a jde o jeho komentář publikovaný v sobotní Mladé frontě Dnes. (TP)

Aktualizace, čtvrtek 20.00:

Vyšetřovatel Kloubek nikdy školu KGB nestudoval - ale písemně to po nás nechtějte! Už více než týden se marně pokoušíme získat písemné vyjádření tiskového odboru pražského Úřadu vyšetřování (ÚVP) ke kauze podplukovníka Martina Kloubka a jeho bohaté profesionální průpravy v době normalizace. Mluvčí ÚVP Soňa Jindráková nám ochotně po telefonu sdělila, že pan Kloubek nikdy v Sovětském svazu nestudoval (jaká odporná pomluva!), ale když jsme po ní začali vyžadovat toto prohlášení v písemné formě, ukázalo se, že vše může být jinak. Pět faxů ani dva telefonáty nevedly k žádnému výsledku, a tak stále máme důvod k velkým pochybnostem, jak to vlastně s kariérou "komunisty z idealismu" bylo. (TP)

Mluvčí INPEGu Alice Dvorská a Viktor Piorecký se rozhodli podvolit policejní šikaně a v pondělí se dostaví do Prahy k výslechu. Je to velmi nerozumný krok, a ještě horší bude, mají-li v úmyslu skutečně vypovídat; měli by se okamžitě odvolat na Listinou základních práv a svobod zaručenou svobodu projevu (jsou vyšetřování pro verbální schvalování a podněcování trestného činu) a s odkazem na § 158, odst. 5, trestního řádu odmítnout odpověď na jakékoli otázky vyšetřovatele - svou prekérní situaci stejně už mohou jedině zhoršit.

Jaké jsou jejich vyhlídky? Shrňme tři již uzavřené nebo téměř uzavřené případy osob stíhaných stejně jako oni v souvislosti se summitem finančních institucí:

Šestnáctiletý cukrářský učeň z Vídně Leitner strávil za to, že ulomil dva stěrače a způsobil škodu sedm tisíc korun, měsíc ve vězení a propuštěn byl až na základě prezidentské milosti - nebýt jí, čekal by možná ve vazbě dodnes.

Devatenáctiletý Polák Olejnik se v důsledku toho, že mu policie odepřela lékařské ošetření, přiznal, že hodil kostkou směrem ke kordonu policistů, a dostal bez hlavního líčení rok nepodmíněně. Jen díky tomu, že se orgány činné v trestním řízení obávaly blamáže, byl jeho případ předán do Polska, kde bylo trestní stíhání okamžitě přerušeno (polský zákon vyžaduje identifikaci veřejného činitele, na něhož měl pachatel zaútočit, a nikdo takový pochopitelně není). Nakonec si tedy mladý Polák odseděl v české věznici také "jen" o něco víc než měsíc.

O rok mladší Dán Traerup byl na základě vykonstruovaného obvinění ve vazbě ze všech stíhaných cizinců nejdéle - téměř dva měsíce. Jemu pomohl zájem (zahraničního) veřejného mínění aspoň k tomu, že ho na rozdíl od Leitnera soud propustil z vazby na kauci. Jinak by i on čekal na proces ve vězení a strávil by tak ve vazbě neuvěřitelných 129 dnů.

Nyní policie spouští dva další politické procesy - na základě neadresného trestního oznámení budou stíháni mluvčí organizátora demonstrací, kteří se sami žádných násilností nedopustili a od násilí se opakovaně distancovali. Vyšetřování policie svěřila osobě, která může být v důsledku své minulosti snadno vydíratelná, a ani jedna z obětí nemá mnoho šancí, jak svůj osud ovlivnit.

Co na to veřejné mínění? Nic - jsou to přece levičáci, málem nám zničili Prahu a každý trest pro ně bude příliš mírný! (TP)

Budou v ČSÚ další vyhazovy? Podle tiskového prohlášení nejsou výroky "bývalého zaměstnance" úřadu PhDr. Milana Aleše podloženy "žádnými fakty ani skutečnostmi". Z dopisu, který zveřejňujeme dále, však vyplývá, že Alešovy informace nezávisle (a to již 5. února!) potvrdila vedoucí jednoho z odborů statistického úřadu. Vše nasvědčuje tomu, že ačkoli zaměstnanci ČSÚ vědí, co se s vyplněnými dotazníky ve skutečnosti stane, pod hrozbou výpovědi musejí lhát, aby neohrozili křeslo šéfky úřadu Marie Bohaté. Až bude ČSÚ hledat nového analytika na Alešovo místo, neměl by opomenout zdůraznit to v textu inzerátu: "Centrální úřad přijme zkušeného lháře - VŠ vzdělání a praxe v demografii nejsou podmínkou." (TP)

Toto je dopis Tomáši Pecinovi od pracovníka jednoho ministerstva. Jeho jméno a adresa jsou redakci známy.

Vážený pane,

pokud si na mne vzpomenete, komunikovali jsme spolu E_mailem 29.1.2001 na téma páně Schmarczových výroků v nedělní Partii na Primě. Česká Televize je (pro mne již navždy) stranou zájmu, chtěl bych reagovat na Váš dnešní první článek v BL (Stanovisko ČSÚ).

Poté co jsem se díky BL seznámil s problematikou a formuláři pro sčítání, zavolal jsem (5.2. dopoledne) na příslušný odbor (...), neboť informace z "automatu" byly k ničemu.

Centrála mne přepojila nejprve na příslušné oddělení, to pak na ředitelku (předpokládám, že odboru). Představil jsem se pouze jménem (předpokládám však, že na displeji telefonu viděla přinejmenším číslo naší telefonní ústředny), paní ředitelka odpovídala velice ochotně na všechny konkrétní dotazy, týkající se jednotlivých položek formuláře pro sčítání osob.

V podstatě jsem obdržel téměř totožnou informaci, jejíž zveřejnění stálo pana Aleše místo. Rodné číslo má pouze zabránit duplicitám způsobeným příliš horlivými komisaři. Vypisování Jména, Příjmení a Adresy je určeno opravdu pouze pro kontrolu obcím, nemusí se vypisovat, protože komisař prý obdrží formuláře pro sčítání konkrétních osob již s předvyplněnými kódy (kódová tabulka na první straně vpravo nahoře). Čili nevyplněním těchto údajů se ze statistického hlediska nic nestane, neboť kódy stačí. Shodli jsme se na tom, že místo stupidních reklam v rozhlase a televizi by bylo podstatně užitečnější vysvětlit formou besedy s novináři účel jednotlivých otázek ve formulářích.

Z rozhovoru jsem "mezi řádky" pochopil, že na obsah formulářů je mezi vedením a touto ředitelkou velmi odlišný názor. Původně měla být osobní data od statistických oddělena, tato varianta byla vedením ČSÚ odmítnuta jako nespolehlivá a pracná.

Zajímavou informaci jsem obdržel ohledně částí 22 až 25 na druhé straně formuláře (Místo pracoviště, ... - Dopravní prostředek). Toto vše bylo do formuláře doplněno dodatečně, prý na žádost obcí (okresů), konkrétně v Praze na přímou žádost magistrátu, a to (v Praze) pro !!! potřeby Dopravního podniku !!!, z důvodu optimalizace dopravních spojů. Původně měl být ještě vložen dotaz na přesný čas užití dopravního prostředku na cestě do a ze zaměstnání (nebo na začátek a konec pracovní doby), ten však byl ČSÚ již odmítnut. Je to tedy další důkaz toho, že shromážděná data budou využita i k jiným než statistickým účelům. Předpokládám, že přinejmenším pro "Místo pracoviště" se najde použití i jinde.

Vyhozen pracovník Českého statistického úřadu PhDr. Milan Aleš poté, co v Neviditelném psu prozradil to, co bylo doposud pečlivě utajováno a kamuflováno: že obecní a městské úřady budou mít přístup k údajům ze sčítání a budou si pomocí sčítacích archů opravovat a doplňovat registr obyvatel. ČSÚ promptně vydal (poněkud negramatické) dementi, které přinášíme v tomto vydání BL jako první text.

Jak vládní poradce vypracoval za velký peníz nezávislý posudek o bezpečnosti sčítání, o tom informujeme v druhém textu dnešního čísla.

ÚOOÚ pracuje rychle a má zřejmě respekt. ÚOOÚ se začal včera odpoledne okamžitě zabývat podnětem Štěpána Kotrby, zaslaným k rukám předsedy úřadu Neuwirta včera po druhé hodině ranní. Podnět reagoval na článek PhDr. Milana Aleše z ČSÚ a následnou diskuzi na Neviditelném psu, která začala ihned po půlnoci, kdy byl dotyčný příspěvek vystaven. Kladná odpověď předsedy úřadu Neuwirta redakci Britských listů přišla již včera odpoledne. ČSÚ svolal na včerejší odpoledne mimořádnou tiskovou konferenci, kde se informace Dr. Aleše snažil zpochybnit a novinářům oznámil rozvázání pracovního poměru s ním. Mluvčí ČSÚ označila večer v rozhovoru se Štěpánem Kotrbou dnešní komunikaci ČSÚ s Úřadem na ochranu osobních údajů za závažnou. V dopise předsedovi ÚOOÚ redaktor Britských listů konstatuje:

14. 2. 2001 02:12 Pane předsedo, podávám tímto podnět ke konání ÚOOÚ, směřujícímu k zastavení sčítání lidu, případně znemožnění pořizovat do sčítacího archu údaje o totožnosti sčítané osoby, bytu a domu. Na základě článku, zveřejněného pracovníkem ČSÚ v internetovém deníku Neviditelný pes (http://pes.eunet.cz) lze důvodně předpokládat, že k rozsáhlému a nevratnému zneužití osobních údajů dojde. Nikoliv snad, jak lze tušit, ze strany "živlů" či "hackerů", nikoliv ze strany "špiónů", ale ze strany orgánů státu, veřejné a státní správy. Je tedy na místě obava, kterou Britské listy vyjadřovaly již od počátku této kauzy. Autor níže uvedeného článku, PhDr. Milan Aleš je pracovníkem ČSÚ.

S úctou a vírou v nezávislost ÚOOÚ a ve Váš respekt
vůči Ústavou zaručeným občanským právům obyvatel ČR

Štěpán Kotrba
Britské listy

Železný prohrál mezinárodní arbitráž s firmou CME. Dost obšírně se včera touto kauzou zabývaly české sdělovací prostředky a obě strany, zejména Vladimír Železný, se snaží výsledek arbitráže prezentovat pro sebe v co nejvýhodnějším světle. Podstatná je však ta skutečnost, že verdikt arbitráže nebyl zveřejněn, takže jsme odkázáni pouze na interpretace z druhé ruky, na jedné straně na interpretaci firmy CME a na druhé straně na interpretace Vladimíra Železného. Plný verdikt by podle našich informací mohl být zveřejněn pouze se svolením obou stran konfliktu a zdá se být velmi nepravděpodobné, že by něco takového Vladimír Železný připustil - je zvyklý na to šířit českými médii vlastní, často nehorázné interpretace skutečnosti. V tom případě je však naprosto neodpovědné jakkoliv o výsledku arbitráže spekulovat, novináři by při každé příležitosti měli od Železného a od CME požadovat zveřejnění plného textu rozsudku. Podle interních zdrojů, které mají přístup k verdiktu, které však nemůžeme nezávisle ověřit, je daleko blíže skutečnosti interpretace podniku CME; interpretace verdiktu od Vladimíra Železného je prý zkreslená. Jisté se zdá být jen jedno: Arbitrážní tribunál v úterý jednomyslně rozhodl ve prospěch CME, když potvrdil, že Železný porušil ustanovení smlouvy s CME o "nekonkurenci". Železný totiž ještě před rozchodem se CME vyjednával s firmami AQS, Česká produkční 2000 a MAG Media. Podle výroku soudu má CME získat od Železného asi 27,1 milionu USD, tedy zhruba miliardu korun. Částka přitom denně narůstá o penále 3200 USD, tedy asi 120 tisíc korun. Za tuto částku má Železný zpět odkoupit 5,8 procenta společnosti ČNTS, která byla dříve hlavní servisní organizací Novy. Arbitrážní tribunál však neudělil firmě CME právo požadovat od Železného vysoké odškodné ve výši dalších 470 milionů dolarů. Naproti tomu Železného protiútok, že prý CME naopak dluží jemu více peněz, přesně 131 milionů dolarů, je zřejmě jen pokus o vytáčku, stejně jako tvrzení, že Železný nic platit Američanům nebude, vždyť podíl ČNTS už nemá takovou hodnotu. Zdá se však, že amsterodamský tribunál rozhodl, že protože Železný porušil podmínku o nekonkurenci, transakce, která tuto podmínku obsahovala, je neplatná a peníze musejí být vráceny.

Squatting ve fotografii: Včera odpoledne proběhla v pražském undergroundovém klubu Twilight zone na Žižkově (Krásova 26) vernisáž fotografií "ze života a smrti" squattu Ladronka, příznačně nazvaná LADRONKA VČERA DNES A ZÍTRA. Mezi jinými zde vystavují své fotografie i reportéři Britských listů Štěpán Kotrba a Tomáš Pecina. Čtenářům Britských listů jsme v minulosti připravili digitální fotogalerie k událostem, které se pojily k vyklízení Ladronky a následným protestním akcím zde:

Štěpán Kotrba:
9. 11. 2000 Ladronka - násilné vyklízení objektu strážníky městské policie
17. 11. 2000 Magistrát - Praha - Ladronka protestní pochod Prahou na podporu squatterů
6. 12. 2000 Staroměstské náměstí, Praha 1, středisko EU Demonstrace proti evropské byrokracii
14. 12. 2000 Magistrát - Praha - Ladronka Předvánoční happening a cesta Prahou

Tomáš Pecina:
9.-17. 11. 2000 Ladronka, Staré město - Ladronka a její příznivci
9. 11. 2000 Ladronka - "Vyklízení" Ladronky
17. 11. 2000 Ladronka - Demonstrace za Ladronku
14. 12. 2000 Ladronka - Demonstrace za Ladronku

Tento týden jsme publikovali závažný dokument, vypovídající neblaze o stavu demokracie a policie v ČR. Stav demokracie a míra svobody projevu v zemi se neposuzuje podle chování konformních občanů či úplatných a konformních redakcí televizního zpravodajství. Posuzuje se podle toho, jak se systém staví k občanům nekonvenčním. Hrozí vážné nebezpečí, že Viktor Piorecký a Alice Dvorská, mluvčí organizace Iniciativa proti ekonomické globalizaci, budou českou policií v této věci popotahováni, případně zadrženi a stíháni. Viz případ Madse Traerupa, dánského demonstranta: proti němu policie také neměla žádné důkazy, a přesto ho zadržovala skoro dva měsíce. Piorecký a Dvorská by se měli odvolat na Ústavu a odmítnout vypovídat. Jakmile s výpovědí budou souhlasit, postkomunistická česká policie si už nějakou záminku k jejich zadržení jistě najde. Znepokojující je skutečnost, že trestní oznámení sdružení Meritum v této věci je zcela obecně formulované podání: česká policie, která odložila konkrétními svědeckými výpověďmi a rozsáhlou dokumentací podloženou kauzu Ladronka, se však na základě tohoto podnětu rozhodla mluvčí INPEGU skutečně vyšetřovat! (JČ, TP)

Sčítání lidu k Ústavnímu soudu. Britské listy v pátek 9. 2. podaly ústavní stížnost, jíž usilují o zákaz sčítání lidu, domů a bytů a o zrušení příslušného zákona. (TP)

V pátek 9. 2. 2001 vyšla kniha Britských listů o vzbouření v České televizi. Kniha se jmenuje V hlavních zprávách: Televize. Fakta, která před vámi zatajili. Najdete v ní všechny důkazy "podvratné činnosti" Britských listů proti České televizi (viz článek člena managementu ČT Nikolaje Savického). Kniha je to výbor z textů publikovaných v Britských listech. Vyšla v pražském nakladatelství ISV, Kafkova 42, Praha 6, tel. 2432 1098. Ti, kdo knihu dosud nenašli u svého oblíbeného knihkupce, si ji mohou v normální pracovní době koupit přímo v nakladatelství ISV v Praze 6.(Předchozí dva výbory z Britských listů, ...jak Češi myslí, 1999, a ...jak Češi jednají, 2000, jsou rozebrané.)

Studii Miroslava Brady o základních principech televizního zpravodajství publikujeme v angličtině na tomto místě. Petr Sládeček z Londýna, který nám ji zprostředkoval, k tomu dodává:

Skutecne si myslim,ze by mela byt doporucenou nebo snad i povinnou cetbou vsem redaktorum z 'oteenky' , zejmena pak pasaze o 'konstrukci reality' ve zpravodajstvi.

Žádáme podle zákona přesné, podrobné a otevřené informace o financování jednotlivých pořadů (včetně např. i odměn pro jejich moderátory) a informace o platové škále v České televizi. 25. ledna 2001 vstoupil v platnost a zároveň nabyl účinnosti zákon č. 39/2001 Sb., který mění zákon č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím tak, že povinnými subjekty ve smyslu tohoto zákona jsou nyní rovněž "veřejné instituce hospodařící s veřejnými prostředky". Z toho vyplývá, že se povinným subjektem stala i Česká televize. Žádáme proto na základě zákona o svobodném přístupu k informacím o údaje týkající se hospodaření České televize, viz tento text. Také chceme od ČT vědět, za jakých finančních okolností v ní působí organizace Člověk v tísni, viz zde.

Štěpán Kotrba podal trestní oznámení na neznámého pachatele, který zveřejnil ve vysílání pořadu Fakta České televize dne 15.1. výpisy z účtů mobilních telefonů členů Rady ČT:

"Neboť tyto informace jakožto telekomunikační tajemství požívají ochrany podle § 84, odst. 3, písm. c), zákona č. 151/2000 Sb. o telekomunikacích a v odst. 2 téhož paragrafu je stanovena povinnost mlčenlivosti pro každého, kdo se je dozví, vzniká podezření, že popsaným skutkem byl spáchán trestný čin neoprávněného nakládání s osobními údaji podle § 178, odst. 2, trestního zákona, přičemž v úvahu přichází zpřísněná trestní sazba podle odst. 3, písm. b), tohoto paragrafu, jelikož předmětný skutek byl spáchán televizním vysíláním."

Viz o tom v BL zde. (JČ)

Proč musím platit za Českou televizi, ptá se Aleš Kastner: Během TV krize jsem si uvědomil, že platím ČT na základě faktu, že jsem si koupil televizor. To mohlo být v pořádku v letech, kdy byla televize jediná. Dnes to myslím lze hodnotit jako organizované násilí státu na občanech: chceš-li se dívat na jakoukoli TV kdekoli, musíš finančně podpořit zdiskreditovaného molocha.

Existuje nějaké hnutí za zrušení POVINNOSTI placení těchto poplatků? A jak je to ve Velké Británii? Předpokládám, že takové koncesionářské poplatky nejsou povinné?

Poznámka JČ: V Británii je to stejné. Zákon je v tom, stejně jako v ČR, velmi pozadu za technologickým vývojem. Koncesionářský poplatek za veřejnoprávní televizi musí i v Británii platit každý vlastník televizního přijímače, navzdory tomu, že se může hájit, že se na BBC nikdy nedívá - rozdíl mezi Británii a ČR je jen v tom, že v BBC si nevysílají, co je (často i finančně) osobně výhodné pro pracovníky televizní stanice (viz třeba četné nepřímé reklamy na kulturní akce či nové desky, filmy nebo knihy ve vysílání České televize, které do zpravodajství vůbec nepatří a o nichž je pochybné, na základě jakých neformálních dohod se do vysílání vůbec dostávají.)

Uveden v provoz server, usilující o zrušení koncesionářských poplatků za ČT. Píše Miroslav Jandora: Dobry vecer, vcera vecer zahajil ostry provoz server iniciativy Vase CT - vec verejna www.vase-ct.cz tato iniciativa pozaduje nevybirani, ci vraceni koncesionarskeho poplatku, po dobu, kdy trva parlamentem deklarovany stav, ze CT neplni svoje poslani, dane ji zakonem.

Finská veřejnoprávní televize stávkuje, ale zaměstnanci se neodvážili ukrást si vysílání pro vlastní propagandu. Konstatuje Jiří Jílek:

Hodač prý bezprecedentně...

"Zaměstnanci obou kanálů veřejnoprávní finské televize od včrejšího odpoledne stávkují; televizní obrazovky jsou černé. Důvodem je nesouhlas s plánovaným snižováním stavu zaměstnanců."

Jsou finští žurnalisté méně profesionální anebo jen ti čeští zvolili daleko údernější taktiku - ovládnutí obrazovky pro své názory a masivní kampaň?

Poznámka JČ: Zažil jsem v Británii před asi dvaceti lety stávku rozhlasu BBC. Spočívala v tom, že vysílaní všech rozhlasových okruhů bylo zrušeno, respektive sjednoceno, a vysílala se na všech frekvencích hudba a každou hodinu krátké zprávy. V době, kdy stávka měla začít, se hlasatelé na všech stanicích omluvili, že v důsledku stávky se přerušuje normální vysílání a všechny stanice začnou přebírat hudební proud. Toto vysílání běželo velmi krátce, jen asi dvě hodiny, mezitím došlo k dohodě, stávka byla zrušena a rozjelo se opět normální vysílání. Ani vzdáleně nepřišlo reportérům na mysl, že by mohli vysílání ukrást ve vlastní propagandistické věci.Bylo by to zřejmě trestným činem.

"V České republice je nebezpečno". Jan Čulík je šokován tím, co televizní vzbouřenci provedli za poslední měsíc, selháním českých "elit" i indolentní reakcí většinové české společnosti. Píše o tom zde.

Mé zoufalství: Jak jsem přivedl do ulic 100 000 lidí. Upozorňujeme také na tuto souhrnnou analýzu televizní rebelie od Jana Čulíka, která původně vyšla anglicky v časopise Central Europe Review. (Nejnovější tragický vývoj v české společnosti shrnuje JČ anglicky v dnešním vydání časopisu Central Europe Review na tomto místě.)

Nynější hlubokou krizi v České televizi sledujeme od jejího počátku před Vánoci; všechny dosud zveřejněné články k této problematice najdete v v chronologickém archivu Britských listů.

Kořeny konfliktu v České televizi. Vzhledem k tomu, že v české společnosti vládne obrovská neznalost o tom, co je podstatou nynějšího konfliktu o Českou televizi, upozorňujeme na tuto analýzu Jana Čulíka, která podrobněji osvětluje, jak a proč krize vznikla, jak byla politicky zneužita a jak jí byla zmanipulována nemyslící a neinformovaná veřejnost.

Kdo se zajímá o podstatu nynější krize, nechť se podívá na rozhovory Britských listů s Ivanem Kytkou a Janou Bobošíkovou o České televizi z roku 1998. (Též v knize ...jak Češi jednají, Milenium Publishing, 2000, která se podrobně věnuje kořenům krize v ČT, informace viz níže; v žebříčku nejprodávanějších titulů knihkupectví Kosmas se v posledních čtrnácti dnech tato kniha opět vrátila na první místo.) - V tematickém archivu Britských listů naleznete za poslední cca tři roky pod heslem "sdělovací prostředky, Česká televize" více než 800 článků a analýz o ČT. Ukazují, jak vznikl nynější problém.

Sponzorování Britských listů. Ozvala se zatím řada čtenářů s různými nápady, o jejichž realizaci budeme uvažovat. Někteří čtenáři OPAKOVANĚ navrhují, že by byli za Britské listy ochotni rozumnou, nepříliš vysokou částku platit. Snad realizovatelnou částkou by bylo cca 1000 - 1500 Kč ročně. To je zajímavá myšlenka, ale na to, abychom získali k dispozici dostatečné prostředky k řádnému financování profesionální investigativní práce, by muselo pravidelných dárců být větší množství. Proto by nás zajímalo, kolik z několika tisíc pravidelných čtenářů Britských listů by bylo ku prospěchu české společnosti ochotno přibližně takovouto částkou na provoz Britských listů pravidelně přispívat a způsobit tak jejich profesionalizaci a posílení jejich nezávislosti. Své názory prosím pište do redakce tohoto listu. (JČ)

Hledají se nápady, jak získat sponzorování pro Britské listy. Pokud máte nápad, jak efektivně a systematicky finančně sponzorovat Britské listy, napište do redakce tohoto listu. Vydáváme tento deník už téměř pět let každý všední den zadarmo, se značným vypětím. Vzhledem k velkému pozitivnímu vlivu, jaký vykonává na českou společnost, by mělo být možné získat nezávislou finanční podporu, která by mohla vést k dalšímu zefektivnění práce BL ve prospěch české společnosti (dosavadních pět let pracují novináři Britských listů pro tento deník zadarmo až po ukončení svého normálního, každodenního zaměstnání). Firma Internet Servis, na jejímž serveru jsou Britské listy umístěny, neumí pro ně získávat placenou reklamu. Musejí tedy existovat jiné možnosti - nebo že by česká společnost skutečně nedokázala k vlastnímu prospěchu financovat elitní nezávislý analytický internetový deník?

Katedra slovanských studií Glasgow University vypisuje nyní jako každoročně konkurs na studijní místo lektora češtiny na školní rok 2001/02. Vybraný uchazeč obdrží roční stipendium 6000 liber a bude si moci během pobytu na Glasgow University vypracovat roční postgraduální thesi pro získání titulu MPhil. Hledáme bohemisty s ukončeným vysokoškolským vzěláním v kombinaci s libovolným dalším oborem, nejvhodněji angličtinou či ruštinou. Uchazeči by měli mít dobrou znalost angličtiny. Podrobnosti najdete na adrese http://www2.arts.gl a.ac.uk/Slavonic/CzechLektor01.htm.

Recenze právě česky vydané hry holandského autora Jeroena van den Berga "Žena podle Schopenhauera od Michaely Černé je na tomto místě.

TEMATICKÝ ARCHÍV BRITSKÝCH LISTŮ je na adrese http://blisty.internet.cz/xz/.

Přehled anglicky napsaných článků od Jana Čulíka a Andrewa Stroehleina o aktuálním vývoji v České republice najdete zde a zde.

Hudba a zvuk - Každé úterý: Týdenní přílohu věnovanou vážné hudbě (archív textů i zvukových ukázek) píše a rediguje v Neviditelném psu Lubomír Fendrych na adrese http://pes.eunet.cz/hudba/hudba.htm.

Britské listy rozšiřované e-mailem. Na žádost čtenářů, zda by nebylo možno rozšiřovat BL i e-mailem, je nyní tato služba laskavostí Internet Servisu a Jiřího Gallase k dispozici. Podívejte se na adresu http://www.britskelisty.cz/blpostou.html.

Britské listy nyní mají novou automatickou každý den aktualizovanou upoutávku. Je na adrese http://blisty.internet.cz /prehled.html. Obracím se na ty čtenáře-příznivce tohoto časopisu, kterým je význam Britských listů jasný a vědí, že je rozumné povědomost o tomto časopise rozšiřovat, aby upoutávku případně umístili na své internetové stránky. JČ.

Czech media, Czech politics and Czech culture: A selection of English language articles, published in Britské listy.

(Jan Čulík má anglicko-českou stránku materiálů a hyperlinků, týkajících se ČR, zde na Glasgow University).

Zde jsou užitečné internetové stránky pro bohemisty a specialisty na Českou republiku.

Kdo je vydavatel Britských listů? Zde je životopis Jana Čulíka.