Podezřelé známosti
O ženu, která koordinuje sčítání lidu, se zajímala policie kvůli podezřelým převodům peněz
K osobním údajům všech lidí v zemi budou mít přístup pracovníci firmy Deltax Systems. Její představitelé sice požádali o prověrku firmy i zaměstnanců, Národní bezpečnostní úřad však po roce a půl ani jednoho pracovníka neprověřil.
Pochybnosti o tom, že se mohou citlivé údaje ze sčítání lidu dostat do nepovolaných rukou, neustávají. Naopak. Policie totiž přiznala, že se v minulosti zajímala o Leonu Grée, vysokou představitelku firmy Deltax Systems, která na sčítání lidu s Českým statistickým úřadem spolupracuje. Grée má celý projekt ve firmě na starosti.
"Její jméno figurovalo v převodech, které jsme prošetřovali," potvrdil policista, který se zabýval vyhodnocováním nestandartních finančních operací. Jeho informace potvrdil i zdroj z ministerstva financí.
"Je to další rána důvěryhodnosti celého systému sčítání obyvatelstva. Statisticků úřad by měl vysvětlit jak je to možné a také nakolik a kteří lidé budou mít přístup k těm datům," uvedl poslanec Unie svobody Vladimír Mlynář.
Kamarádi s Terciérem
Grée je právničkou Deltaxu a celé sčítání lidu koordinuje. Podle obchodního rejstříku působí v dozorčích radách společností Balnea a Alfa Invest. Obě ovládají lidé kolem Tomáše Nebeského, který figuruje v případu zkrachovalých firem Terciér a Casino Playing Games, jež dluží jejich vkladatelům kolem dvou miliard korun.
Ještě větší vazby na Tomáše Nebeského má její manžel Václav Březák. Ten je podle obchodního rejstříku členem dozorčích rad či představenstavenstev celkem osmi firem z Nebeského okolí a je například i v dozorčí radě Casina Playing Games či Fondu pro prosperitu průmyslu. Přímo s Nebeským sedí ve firmách SH Holding a DP Holding.
Prověrka? Není nutná
Ředitele firmy Deltax Ladislava Macha informace o podnikatelských aktivitách Grée překvapila. Upozornil ale, že představitelé Deltaxu požádali Národní bezpečnostní úřad již v roce 1999 o prověření jak firmy, tak zaměstnanců. "Ještě nám ale nic nepřišlo," uvedl.
Ředitel Národního bezpečnostního úřadu Tomáš Kadlec se k prověrce pracovníků firmy odmítl vyjádřit.
Firma Deltax vytvořila programy na zpracování dat ze sčítání lidu. Její pracovníci také budou vyplněné formuláře zadávat do počítačů.
Mluvčí statistického úřadu Vladimíra Pavlíčková uvedla, že Grée by jako koordinátorka projektu s dotazníky vůbec neměla přijít do styku. "Data budou zadávat do počítačů sice pracovníci Deltaxu, ale vždy budou přítomni naši lidé," řekla Pavlíčková.
Deltax se navíc na zpracování výsledků sčítání začne podle ní podílet až v srpnu a to v prostorách úřadu. "Kdyby se v této souvislosti objevil nějaký problém, je ještě půl roku čas na to ho vyřešit," dodala.
Deltax vyhrál v roce 1998 veřejnou soutěž na optické snímání tiskopisů, do níž se přihlásilo pět zájemců. Prověrka Národním bezpečnostním úřadem přitom v pravidlech soutěže nebyla. "Sčítání lidu není v kategorii státního tajemství a ohrožení státu," řekla Pavlíčková.
Posudek neposudek
Naopak na to, že mohou být údaje ze sčítání zneužity, upozorňuje soudní znalec Vladimír Smejkal. Ten přitom paradoxně dělal pro statistický úřad posudek bezpečnostních opatření pro sčítání lidu.
Sčítací listy se budou zpracovávat na zařízení, které dodaly tři firmy, mezi nimi i Deltax. Přestože Smejkal chtěl toto zařízení - tedy počítače a programy - také prozkoumat, neuspěl. "Úřad mi to neumožnil, i když jsem to požadoval," uvedl.
Smejkal tvrdí, že je řada způsobů, jak se údajů během snímání a prvotního zpracování zmocnit. "Není například problém do počítače zabudovat jakékoliv zařízení, které nasčítané formuláře uchová či bezdrátově bude někam vysílat. Tím že jsem neměl možnost ta zařízení prozkoumat, nevím, jestli je to vyloučeno," řekl.
"Ta analýza byla jen v teoretické rovině. Jak je to ve skutečnosti zabezpečeno nevím," potvrdil další ze znalců Jindřich Kodl.
Pavlíčková na tvrzení znalců, že nemohli ověřit bezpečnost zařízení, ale pouze dělali připomínky k písemnému rozboru úřadu, reagovala slovy, že úřad sám nese odpovědnost a vše sdělovat nemůže.
Přivýdělek k důchodu?
Zatímco osmačtyřicetiletá Grée na otázky k jejímu podnikání reaguje podrážděně, její manžel uvádí, že členství v dozorčích radách bral jen jako dobrý přivýdělek v důchodu.
"Já jsem velmi rozhořčena tímto způsobem jednání. Kriminalizovat aktivity, které kriminální nejsou. Jsem rozhořčená, Já tady dřu, pracuju si tiše, nikomu jsem neukradla nic, maximálně tužku," uvedla Grée, která o tom, že se o její finanční transakce zajímala policie, nic neví.
"Nebojím se, mám čisté svědomí. Kdyby něco takového bylo, tak by mně někdo kontaktoval," uvedla a blíže se o svém podnikání odmítla bavit.
Devětašedesátiletý Březák, který byl v sedmdesátých letech člen dozorčí rady Centrotexu a v osmdesátých letech působil jako obchodní atašé v Africe, na svých podnikatelských aktivitách nevidí nic zvláštního. "K důchodu si každý rád přivydělá, ne?"
Březák přitom rozhodně popírá jakékoliv styky s Nebeským. "Pana Nebeského neznám, nestýkám se s ním. Nemám povědomí o jeho aktivitách," řekl Březák, a to i přesto, že spolu v orgánech dvou firem podle aktuálního výpisu z obchodního restříku figurují. "Přál bych vám, abyste byl tak čestnej jako moje manželka a já," dodal Březák.
Co je kauza Tercier
Až dvě miliardy korun svěřili v první polovině devadesátých let desetitisíce lidí několika společnostem kolem litoměřických firmem Tercier a Casino Playing Games. Ty svým vkladatelům slibovaly až dvacetiprocentní zhodnocení peněz, především investicemi do hracích automatů. Peníze lidé dávali většinou výměnou za akcie či formou tichého společenství. Tyto firmy většinou investovaly peníze prostřednictvím dalších firem, které však zkrachovaly. Lidé z vedení těchto firem však nadále podnikají a ovládají desítky společností. Policie nikoho neobvinila, protože podle vyšetřovatele nelze prokázat úmysl vkladatele podvést.
