Konference v ctihodné a starobylé Cambridži. O víkendu 7.-8. dubna se Jan Čulík účastnil pravidelné výroční konference Britské asociace pro slovanská a východoevropská studia (British Association for Slavonic and East European Studies, BASEES) ve Fitzwilliam College v anglickém univerzitním městě Cambridgi. Přednesl tam stručný příspěvek - s videoukázkami - o panoptikální situaci obou hlavních českých televizních stanic, televize Nova a Česká televize, pod titulem: "Česká republika: Jak televizní konflikty odrážejí hluboká traumata v české společnosti". Přinášíme ho v těchto Britských listech.
Na konferenci BASEES mně vždycky vadilo, že hlavní zájem se soustřeďoval na ruská témata. To se postupně mění, i když v současnosti přítomnost Rusů a odborníků na Rusko v Cambridži poněkud vytěsňuje polská kultura - Poláků a polských témat bylo na konferenci skutečně hodně. Českých témat zatím relativně pomálu: kromě již zmíněného příspěvku Jana Čulíka o českých televizích (v bloku o televizní manipulaci: byl obklopen polskými příspěvky o manipulativnosti televizní reklamy a o politické reklamě, užívané před nedávnými polskými prezidentskými volbami) se velmi kompetentně, avšak velmi ostře zabýval Rick Fawn z univerzity ve skotském městě St. Andrews tvrdou diskriminací Romů v České republice ("Expecting more of Havel´s country? Czech attitudes towards the Roma" - "Neměli bychom od Havlovy země očekávat víc? České postoje vůči Romům" - snad nejzajímavější je Fawnovo zjištění, že přibližně 700 českých Romů, kteří dostali azyl v multikulturní Kanadě, se do tamější společnosti integrovalo velmi úspěšně, k těmto informacím se ještě podobněji vrátíme), Kieran Williams z Londýnské university problémem lustrací v ČR a otázkami volebního zákona, Neil Bermel z Sheffieldu, který se zabýval chaosem, vzniklým po české pravopisné reformě v roce 1993.
Příjemně překvapil v sobotu večer při plenárním zasedání svým příspěvkem dr. Pavel Seifter, český velvyslanec v Londýně. Původně jsem na toto zasedání ani nechtěl jít, obával jsem se, že půjde o soubor diplomatických, mlhavých frází. Nebylo tomu tak. Dr. Seifter promluvil inteligentně, zábavně, otevřeně a s humorem. Mimo jiné s vynikajícím anglickým přízvukem. Mluvil hodně kriticky, o absenci české identity, o tom, jak těsně po roce 1993 vznikaly pokusy - absurdně - ji nahradit obnoveným pocitem slovanství (který se znovu projevil, když mnozí Češi v roce 1999 fandili Miloševičovi), o českých a středoevropských tendencích obviňovat z našich chyb vždycky ty druhé, o českém pocitu výlučnosti ("my jsme ti nejlepší, Poláci jsou podřadní, Maďaři jsou naštěstí po oddělení Slovenska už příliš daleko, kdo by se zabýval Rakušáky"), o likvidaci smyslu pro českou historii ("rok 1968 neexistoval, dvacetiletím 1970 - 1989 se nemusíme zabývat, máme lustrační zákon, ten to vyřešil, deset milionů Čechů bylo vůči komunismu nevinných, nijak jsme si s komunismem nezadali, to jen ti pozitivně lustrovaní"). Seifter zdůraznil, že v Čechách jde pořád o to, osvobodit se od vnitřní otrocké mentality, ale vyjádřil názor, že všichni v ČR v podstatě usilují o vstup do Evropské unie, protože jiná alternativa neexistuje. - Namítl jsem, že se mi tato interpretace zdá příliš optimistická, že v ČR jsou rozsáhlé složky politického a podnikatelského establishmentu, které do EU vůbec nechtějí - Českému telecomu přece velmi vyhovuje, že má monopol, Brusel by ho donutil se rozčlenit. Václavu Klausovi či Janu Rumlovi či České televizi nebo Vladimíru Železnému velmi vyhovuje, že mohou ohlupovat českou veřejnost na malé české scéně, aniž by jejich pochybné představy či myšlenky byly zpochybněny celoevropskou myšlenkovou konkurencí. Dr. Seifter na mou námitku odpověděl odzbrojujícím způsobem: "Ano, moje interpretace je optimističtější než vaše, protože já jsem velvyslanec." - Kolega Martin Myant z Paisley University, odborník na českou ekonomiku, ovšem v rozhovoru posléze poukázal na to, že Pavel Seifter vytvořil svým vystoupením jen zdání inteligentní kritičnosti, nijak neriskoval ani nezašel dál, než by bylo pro diplomata přípustné - nekritizoval adresně žádnou jednotlivou českou osobu, politika ani instituci, hovořil zajímavě, ale velmi obecně. (JČ)
Konto, kam je možné posílat příspěvky na investigativní práci Britských listů, je toto:
Účet č. 431349001/2400 (2400 je kód banky), Expandia Banka, a. s. (změna jména na eBanka dosud není oficiálně v platnosti)
Ovocný trh 8, 117 19 Praha 1 (na Ovocném trhu je oficiální sídlo banky, ale není tam klientské centrum.)
Variabilní symbol pro příspěvky 2001 (ti, po nichž chce banka konstatní symbol, mohou použít 0558).
Příspěvek lze složit (bez poplatku) na kterémkoli klientském centru banky:
Brno, Jánská 1/3
České Budějovice, Kanovnická 18
Hradec Hrálové, Rašínova tř. 1669
Olomouc, K. Světlé 2
Ostrava, Dlouhá 3
Pardubice, 17. listopadu 238
Plzeň, Šafaříkovy sady 5
Praha, Václavské nám. 43
Praha - Zlatý Anděl, Nádražní 23
(Prosíme čtenáře, kteří přispěli nebo přispějí tímto způsobem v hotovosti, aby nás informovali e-mailem, kde a kdy částku zaplatili - připravujeme pro všechny sponzory malý, ale exkluzivní dárek a nechceme, aby o něj anonymní sponzoři přišli.)
