 |
Jak prezident lobbovalTomáš PecinaMluvčí prezidenta Havla Ladislav Špaček odpověděl na dotaz Britských listů podle zákona o svobodném přístupu k informacím (č. 106/1999 Sb.) a poskytl nám dopis, jímž Václav Havel v roce 1999 vyjádřil své potěšení z toho, že organizace CEELI bude mít centrálu v České republice. Je to pozoruhodný dokument doby; vzletná slova o obnově mravních hodnot kontrastují s nepříliš ušlechtilou praxí, s níž si americká instituce nyní při získávání svého sídla počíná. Jistá bizarnost dokumentu vynikne, představíme-li si, že by pod takovým dopisem byl podepsán představitel kterékoli západoevropské země...Je to vlastně docela zajímavý a charakteristický postkomunistický příběh - přesněji průsečík několika příběhů, které se na Grébovce střetly: Američané, kteří ve snaze ušetřit každý dolar z vládních zdrojů využili toho, že dva místní ústavní činitelé jsou vládě USA zavázáni, a nechali si od nich vystavit dobrozdání, vrcholní představitelé českých soudů, jimž nepřišlo nevhodné zasednout ve správní radě privátního zahraničního subjektu, a naproti tomu radní Prahy 2, neschopní postarat se o cenný objekt na svém území a hledající záminku, jak se vyvázat z odpovědnosti vlastníka... A k tomu čeští novináři, kteří vědí, že o jistých věcech je lepší mlčet (koneckonců, vízum do USA nemusí dnes dostat každý...), a většinová česká společnost, stále žijící v představě, že Západ je místem, kde dávají obědy zadarmo a poskytování "školitelských" služeb české justici se bude dít bez jakékoli protislužby, ať už ve formě institucionální základny k proamerickému lobbyingu nebo k účelům zpravodajským (podle informací Britských listů, které je pochopitelně obtížné získat v jiné než neoficiální podobě, stojí za projektem pražské centrály CEELI americká FBI). A propos, víte, jak se pozná postkomunistická země od demokratické? Snadno: v postkomunismu si lidé myslí, že noviny píšou pravdu... (TP)
|
 |
|- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|