pondělí 18. června O B S A H Co je nového v České republice: Komentovaný přehled zpráv Odkazy: Výběr nejzajímavějších článků z poslední doby Byli jsme při tom: Fotoreportáž ze sobotní pražské Street Party (Tomáš Pecina, Štěpán Kotrba) NATO a rozšiřování Evropské unie: Kdo potřebuje NATO? Evropa musí převzít řízení vlastního osudu (Guardian) Irsko a rozšiřování Evropské unie: Irská poslankyně za stranu Zelených: "Irové nechtějí bránit Středoevropanům ve vstupu do EU, naopak!" Sdělovací prostředky: Na Nově a Primě by zpravodajství měl vysílat v zájmu plurality jiný, seriózní broadcaster - jak je tomu nyní v Británii? Boj o kontrakt na televizní zpravodajství Zdraví: Bitva o levné léky přechází do Světové zdravotnické organizace Zdravotnictví v ČR: Jak české ministerstvo zdravotnictví zanedbává problém Alzheimerovy choroby (Iva Holmerová) Reakce: GNU není Unix Technické upřesnění: Není pravda, že Linux má bezpečnější strukturu uživatelských oprávnění než Windows (Jindra Vavruška) Vzhůru do virtuálního komunismu! (Jiří Šoler) Ikona pro Vaši stránku... |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|

Jindra Vavruška

Aby tento seriál splnil svůj účel, což je, jak doufám, dodat čtenářům více nezaujatých informací o GNU a Linuxu, je nutno některé věci upřesnit.

Samozřejmě, že Říše Zla (nebudu nikoho jmenovat, ale její české pobočce několik let šéfoval bývalý důstojník StB) se snaží o Linuxu šířit zavádějící zprávy a tak zabránit ztrátám tržního podílu svých produktů. Tomu ale nelze čelit tak, že budeme lakovat čtenáře nepřesnými informacemi ve prospěch naší věci. Taková výpověď by totiž mohla ztratit důvěryhodnost.

Konkrétně se jedná o informaci vyskytující se kdesi uprostřed článku, že Linux má bezpečnější strukturu uživatelských oprávnění než Windows. Ve srovnání s produkty Microsoftu to ale není úplně přesné.

Uvedené tvrzení platí beze zbytku když je řeč o Windows 95, 98 apod., jejichž správa přístupových práv nezajišťuje vůbec žádnou ochranu systému a navíc ji uživatel může "vypnout" (přesněji řečeno nepoužít). "Výhody" jsou známé: do systému se dostane jakýkoliv virus, uživatelé Windows připojení k internetu přes síť kabelové TV vystavují nevědomky své disky obsahující soukromá data každému, kdo je připojen ve stejné oblasti, apod.

Naproti tomu Windows NT (a nejspíš i Windows 2000) používají k řízení přístupu tzv. Access Control List (ACL), pomocí nichž lze přidělovat individuální a skupinová práva různým uživatelům a skupinám. Klasický Unix, stejně jako standardní jádra Linuxu rozlišují pouze "vlastníka", "skupinu" (která má privilegovaný přístup k danému souboru) a "ostatní". Kromě toho i struktura operací, jejichž přístup řídí ACL, je o něco podrobnější než unixový systém přístupů.

Výše uvedené bylo nutno říci nahlas, protože až budete mluvit se zkušeným správcem Windows NT a budete mu líčit co jste četli na Britských listech -- totiž, že Linux má lepší správu uživatelských oprávnění než Windows (NT) -- hlasitě se vám vysměje a ještě vám to malíčkem levé ruky dokáže.

Ovšem na rozdíl od uzavřeného světa, v němž má své místo pouze software od jediného dodavatele, ve světě otevřených systémů mívá zákazník obvykle větší výběr. Totéž samozřejmě platí i pro Linux. (No, tak úplně samozřejmé to sice není, ale naštěstí je to tak).

Pro Linux jsou jednak k dispozici klasické ACL, které může správce systému prostě zakompilovat do jádra, čímž získá podobnou úroveň řízení přístupu jako ve Windows NT. Kromě toho ale existuje produkt nazývaný Linux Trustees, který implementuje ACL způsobem, který je ve svém důsledku zabírá méně místa na disku. Samozřejmě při zachování stejné funkčnosti.

Už si přesně nevzpomínám jak je to s licencí na Linux Trustees, ale myslím, že existovala "free" verze (bez nároku na podporu) a komerční verze s garantovanou podporou.