GNU Není Unix 3.
Dnešní menu
Jedna porce operačního systému ...... zdarma.
V dnešním díle seriálu o GNU se podíváme na jednotlivé distribuce operačního systému GNU/Linux.
Význam GNU/Linux systémů tkví především v jejich rozšíření a v neposlední řadě také v jisté
uživatelské příjemnosti. Přece jen, operační systémy na bázi jádra HURD ještě nejsou pro
širokou veřejnout snadno použitelným kouskem softwaru. Vzhledem k tomu, že tento seriál
je určen široké laické veřejnosti, neočekávejte žádné převratné objevy, spíše se pokusím
lehce nastínit, kde se tu jaká distribuce vzala, kdo ji sestavuje, co je na ní (podle mne)
zajímavého a kde se o ní dozvíte více. Při výběru distribucí pro tento díl mi padly do oka
následující: Debian, RedHat, Slackware a SuSE. Nutnou poznámkou zde musí být, že pod pojmem
GNU/Linux systém míníme operační systém a nosnou řadu uživatelských programů. Tedy nikoliv
holý operační systém, který nic neposkytuje. Neporadím vám, kterou distribuci si pořídit,
pokud chcete nějaký GNU/Linux systém odzkoušet na vlastní kůži, od toho tu jsou jiné internetové
zdroje než Britské Listy, například www.linux.cz. Takže
vítejte na letišti a račte si prohlédnouti naše hangáry - srovnávání jednotlivých distribucí
GNU/Linux systémů - a nejen jich - s letadly je celkem běžná záležitost všech možných pisálků vtipné literatury (jestli někdo najde nějaký pěkný odkaz, ať se ozve ;-) ).
Debian GNU/Linux
Tři tisíce cestujících si sestaví letadlo, bezpečně přeletí Atlantik a opět si jej rozeberou.
Debian je jednoznačně nejrobustnější distribucí GNU systému na bázi jádra Linux. Jeho vývoj
jde kupředu takříkajíc "pomalu, ale jistě", jelikož do stabilní verze distribuce nejsou
vpuštěny žádné experimentální verze jakýchkoliv programů. To se sice jeví jako geniální
řešení v případě bezpečnosti a stability pro serverové systémy, leč pro kancelářské počítače
to může být problém. S příchodem nových technologií, formátů a způsobů práce trvá nějaký
čas, než se všechno otestuje, a tak uživatelé tohoto systému mají poněkud pomalejší přístup
k naprostým novinkám v oblasti nových programů.
Já osobně používám právě tuto distribuci (jak jsem již zmínil v prvním díle), a proto
může být můj postoj zaujatý, ale podle mne v Debianu je něco víc než v ostatních
GNU/Linux systémech. Proč? No, tak třeba proto, že je nezávislý na kernelu. Tedy
snaží se být. Časem se snad dočkáme plné podpory kernelu HURD (na mikrojádře Mach).
A hlavně, Debian se prezentuje jako GNU systém, nikoliv jako Linux systém. Možná
to zní staromódně (někteří jedinci mi říkají historik :) ), ale asi se dá řici,
že má jakousi historickou tradici. Ach ta subjektivita...
Jak to všechno začalo? Vývoje Debianu začal v srpnu roku 1993 Ian Murdock jako novou distribuci, která bude
vytvářena otevřeně podle "ducha" Linuxu a GNU. Debian byl (a je) myšlen jako opatrně a
odborně sestavovaný systém se stejně pečlivou podporou. Začal jako práce malé, úzce spjaté
skupiny Free Software hackerů a rychle se rozrostl a stal se velkým a dobře organizovaným
projektem rozsáhlé komunity vývojářů a uživatelů.
Protože se mnoho lidí ptalo, Debian se vyslovuje "Debí'n" (česky stejně všichni řikají Debian, ale to je jedno,
pozn. autora). Název pochází ze jména zakladatele Debiana - Ian Murdock, a jeho jeho ženy - Debra.
Přeloženo z www.debian.org - How'd it all get started?
RedHat Linux
Lehký kluzák, který se snadno ovládá, leč v polovině případů spadnete
Tato distribuce je nejrozšířenější distribucí mezi běžnými domácími uživateli. Řada lidí se
s ní setkává již v dobách středoškolských studií či dříve. Je to z důvodu snadné dostupnosti,
jedoduché obsluhy a vcelku široké škály již připravených aplikací. RedHat Linux je komerční
distribuce GNU/Linux systému, a to při zachování přístupnosti zdrojových kódů. Tato distribuce
je velmi oblíbená hackery všeho druhu a ražení, ovšem nikoliv z uživatelského hlediska :). RedHat
se proslavil, několika velkými bezpečnostními děrami, které umožnili v historii zviditelnění
několika hackerským skupinám (Czert, Binary Division a jiné).
Původně se firma RedHat solutions jmenovala Cygnus solutions a zde si nedovolím poznámku na okraj
mnoho práce na její distribuci Linuxu odvedl DJ Delorie, který portuje GNU kompilátor pro DOS
(a potažmo Windows) na platformě i386. Nepočítáme-li časté bezpečnostní díry (i když musím uznat,
že už je to lepší, než bývalo), je RedHat určitě vhodným pro začátečníky a běžné domácí uživatele.
(Ale já začínal na... no však vy víte).
Slackware Linux
Nadzvuková stihačka - ovšem pouze pro profesionálního pilota
Další nezisková distribuce, tentokráte pod záštitou Slackware Linux, Inc.
K této distribuci toho asi moc nenapíšu. Všichni Slackwaristi co znám (dle vlastních slov) prostě
uznávají teorii "Jediný Linux je Slackware" a ti otrlejší dokonce "Jediný Slackware je Linux".
A z těhle lidí tahejte informace - objektivní informace. Nicméně pravdou je, že Slackware je
přímo pověstný absencí bezpečnostních děr a jejich tak rychlým opravováním (když už se jednou
za spoustu měsíců nějaká podstatná najde), takže pokud dbáte
především na bezpečnost, asi se vyplatí sehnat někoho, kdo vám ukáže, že jediný Slackware...
SuSE Linux
Letoun vyšší střední třídy, kde schody mají zlaté lemování a letuška umí česky
Další komerční distribuce. Získala ocenění produkt roku 2000 v Softwarových novinách.
Příjemné ovládání a pohodlná instalace - až bych řekl příliš. Je snad jedinou distribucí, která má
standartně grafické rozhraní při instalaci. Poněkud nevím, na co to je, jelikož při instalaci se neděje nic jiného,
než že se kopíruje spousta souborů z CD-čka (nebo internetu) na lokální disk. Ale je to tak.
Kompletní SuSE Linux je dodáván na 8mi CD s pětisetstránkovým manuálem, takže suma sumárum bych
jej označil za vhodný pro začátečníky a obecně pro kancelářské využití (skoro bych řekl "wokenní"
přístup, ale zde je třeba podotknout, že až na pár bezpečnostních děr - které bývají rychle odstraněny -
je to stabilní systém).
Ale proč to všechno?
Protože sem se rozhodl psát reklamu na GNU/Linux systémy a zpívat k tomu internacionálu. ;-) Ne, to
je onen špatný vtip, jak si již pozorný čtenář jistě všiml... A tak se snažím o jakousi osvětu, ale vzhledem
k širokému zadání a spektru problémů mám stále co vylepěovat. Takže hlavně kritizujte... Příště se
podíváme na vztah státní správy a Open Source. Jelikož, kolik státních úřadů používá komerční software a platí
za licence, a přitom by mohly používat kvalitnější software zadarmo. Ale o tom až příště. Dobroóu nóoc...
A stále dokolečka připomínám, že tento seriál je možno šířit podle pojmů z GNU General Public licence verze
2 nebo pozdější, tak jak ji publikovala Free Software Foundation.
Předchozí díly seriálu:GNU Není Unix 1.
GNU Není Unix 2.
|