Karlovarský festival vyvrcholil slátaninou
Na Marka Ebena se vždy rád podívám. Proto jsem zapnul i přímý přenos z předávání cen na MFF (sobota večer ČT 1). Místo Marka se v příšeří objevili zelenomodří duchové s igelitkami. Záhy se ukázalo, že je to promítač se šatnářkou, kteří se dostavili na pracoviště a v promítací kabině si za zvukového harašení dali párek. Hlavní atrakcí celého úvodu byly vrzající dveře, tedy efekt mistra zvukaře, který vrzal i v případě, že se dveře zadrhly a otevřely později. Ochotníci z Hornídolní by zírali.
Pak se rozsvítila světla. Marka postavili k pultu, který měl na přední straně perforovaný sololit (k vidění v dílnách na uchycení nářadí). Byl na něm připevněn starší telefon a hasicí přístoj. Proč? Pro slepičí kvoč. Umná dekorace byla v záběru vždy, když byl v záběru Marek Eben. Ten se s přivítáním pomazaných hlav moc nemazal. Klause, Lívii (aby nezapomněl) a ministra šálu. Ministra kultury SR Kňažka ve scénáři neměl. Pak nezbytné vyjmenování sponzorů (MFF už jich má požehnaně) a představení dvou porot (potlesk ze slušnosti).
Vlastní předávání cen probíhalo standartně: Marek ohlásil, z přítmí se vynořila celebrita prohýbající se pod tíhou křišťálové placky nebo globu, dostavil se i oceněný či vzdálený zástupce, z ruky do ruky se nic nerozbilo, dlouho neděkuj a běž. Zdržoval jen jakýsi přežvykující chlapík, údajně dobrý britský herec, který na pódiu udělal stoj na hlavě. Přežvykoval i při přebírání ceny. Vzápětí i cenu dával, dvakrát řekl, že se ta cena nemá jíst. K tomu přidal francouzský velvyslanec češtinu, takže v sále bylo veselo. Ukázky z filmů krátké, po většinu doby na puntíkovaném plátně poletovaly podivné tvary.
Závěrečná řeč pana Bartošky byla dojemná. Prý hlavní a nejdůležitější na festivalu je divák. Bez něj by to nešlo. Vzpomněl jsem na péči, kterou president po 10 dnů divákovi věnoval. Jak ho nechal čekat ve frontách, posedávat po schodech, nepouštěl s platnou vstupenkou do sálu. O takovou péči by nestál ani zatoulaný pes. Málokde se objevuje tak ostrá čára mezi těmi, co dostanou najíst a těmi, co najíst nedostanou. Tak je to přece správné, divák přišel za kulturou, vstupenku v ruce a svačinu v batůžku. Ostatní se na MFF přišli vyfotografovat, pobavit, najíst a napít. Díky sponzorům, najmě poslanecké sněmovně.
Konec přenosu též stojí za zmínku. Do promítací kabiny se dostavil přítel promítače. Prohlíželi si zvětšovacím sklem erotické záběry z filmového pásu, když vstoupila šatnářka. Odešla s přítelem promítače si vrznout. Za nimi osamělý promítač. Rovněž si zavrzal a u desky s telefonem a hasicím přístrojem otevřel jedno lahvové. Opona se zavřela. Úžasné!
Připomínka Jana Lipšanského: Jak si promitac
dava se satnarkou parky, a posleze, jak si s kolegou prohlizeji hambate
zabery z filmoveho pasu, mozna stalo za zminku, ze jde o dve z osmi
festivalovych znelek - tudiz nesly nazivo, ale ze zaznamu.
Poznámka Petra Jánského: Pan Lipšanský dodal půl pravdy. Do TV přišla kombinace hrané scénky a předtočené znělky. Herci přešli po podiu a diváci na ně koukali jak vrány. Teprve v promítací kabině začala běžet upravená znělka. Na konci zase herci vyšli z kabniny a přešli po pódiu. Jinak ty znělky, to je katastrofa sama o sobě. Je mi líto diváků, kteří to museli vidět i víckrát.
http://www.wo.cz/ente/ente_center_mffkv0.358389.html
(obdobná scénka má proběhnout i při zakončení) se role promítače-poplety ujal herec Fero Burda z divadla Sklep. Reakce diváků na znělku je většinou rozpačitá nebo žádná.
Poznámka JČ: Bez ohledu na připomínku pana Lipšanského, je zjevné, že festivalová znělka byla primitivním, nevtipným buranstvím nad buranství, k němuž není co dodat.
