Britské listy

úterý 7. srpna

O B S A H

Co je nového v České republice:

Výběr nejzajímavějších článků z poslední doby Británie nenabízí útočiště:

V Glasgow místní lidé zavraždili dvaadvacetiletého žadatele o azyl Jaká byla včerejší Fakta ČT:

Relativně srozumitelné reportáže s iritujícími vizuálními triky (Jan Čulík) Oprava:

ČTK: Bylo to zřejmě ještě horší. Nejprve řádnou zprávu vydala a pak ji nesmyslem zlikvidovala (Jakub Dospiva, ČTK, s námi nepřímo komunikuje přes Ekologický právní servis v Brně) Počítače:

Nové varování před "zlepšeným" virem Code Red Irák:

Připravuje se nástupce Saddáma Husajna

Ikona pro Vaši stránku...

Britské listy oslovují ty, kteří v České republice rozhodují. Britské listy talks to decision makers in the Czech Republic.

Britské listy vycházejí v Praze, v České republice. Vydává je stejnojmenné občanské sdružení se sídlem Slezská 56, 120 00 Praha 2 (IČO: 26519887). Britské listy is published in Prague, the Czech Republic, by the Britské Listy Association. ISSN 1213-1792.

Stanovy občanského sdružení jsou zde.

Šéfredaktorem je Jan Čulík (325 Kilmarnock Road, Glasgow G43 2DS, U.K.), značka JČ, stálý pražský redakční tým tvoří Tomáš Pecina (TP) a Štěpán Kotrba (koš, šok, ŠK). E-mailová adresa redakce je zde.

Britské listy vycházejí na serveru Internet Servisu.

Tady je minulé vydání Britských listů.

Use it or lose it. Chcete-li si deník udržet, inzerujte na jeho stránkách. Zde je náš ceník i další informace.

Co je nového v České republice

Aktualizace, úterý 13.15:

Vládní zmocněnec pro lidská práva Jan Jařab není negramotný (ale zato pozoruhodně mlží). Přinášíme odpovědi J. Jařaba na šest otázek Tomáše Peciny, které byly položeny na chatu iDnes:

TP: Pane Jařabe, zpráva Výboru pro lidská práva při OSN kritizuje Českou republiku mj. za to, že provádí segregaci romských dětí. Vy jste to pro ČTK popřel. Proč?

JJ: Nepopřel. Na to přišla ČTK sama; vycházela z toho, že se to slovo neobjevilo nebylo v tom zkráceném výtahu. Já jsem se ohradil proti tvrzení Evropského střediska pro práva Romů, že Výbor označil zacházení s Romy za JEDINÝ závažný problém v lidských právech u nás, což je samozřejmě účelový nesmysl. Výbor pro lidská práva se zabýval lidskými právy v celé šíři a označil více než 20 oblastí, k nimž se vyjádřil kriticky. Pokud jde o Romy, Výbor konstatoval problémy se zaměstnaností, zařazováním dětí do zvláštních škol (a výslovně použil termín "segregace"), rasovým násilím, diskriminací - problémy, o kterých nejen víme, ale sami jsme je popsali ve zprávě ČR a snažíme se přispívat k jejich řešení. Za daleko významnější proto např. já považuji stanovisko Výboru k tomu, že nám chybí nezávislá kontrola policie.
Je podle vašeho názoru selekce cestujících na Ruzyni britskými imigračními/konzulárními úředníky v souladu s mezinárodními závazky České republiky? Proč jste se k otázce "protiazylových hlídek" tak dlouho nevyjadřoval?

Pokud by se prokázala rasová diskriminace, bylo by to nepochybně i porušením našich mezinárodních závazků; stát by se toho porušení dopustil už tím, že diskriminaci na svém území strpí. Proč jsem se nevyjadřoval? Byl jsem, s dovolením, na dovolené. Pak jsem tu dovolenou přerušil a od té doby se k této otázce vyjadřuji.
Co udělá váš úřad pro osoby, které nebyly vpuštěny do letadla jen na základě barvy pleti?

V případě paní Ireny Bagárové, kde je podezření, že důvodem byla skutečně jen příslušnost k romské minoritě, jsme se už na britskou stranu obrátili. Jiný případ, u něhož bychom si byli jisti, že nešlo o žadatele o azyl, zatím nemáme (samozřejmě vyjma Samka a tam šlo o novinářský "test"). Teď budou kontroly zrušeny, takže tato otázka snad už nebude aktuální.
Byli podle vašeho názoru mezi odmítnutými cestujícími i oprávnění žadatelé o azyl ve Velké Británii?

Na tuto otázku opravdu neznám odpověď.
Můžete uvést aspoň jeden příklad významného pozitivního výsledku vašeho dosavadního působení ve funkci?

Vybojoval jsem změnu směrnice ministerstva obrany k zákonu č. 255/1946 Sb. - ministerstvo uznalo i ty Židy, kteří se za války ukrývali nebo byli posláni do pracovních praporů Slovenského štátu, za osoby, jež byly omezeny na osobní svobodě. Mohou proto nyní dostat osvědčení podle výše zmíněného zákona. Byl to zápas, který trval 1,5 roku, a na jeho výsledek jsem hrdý. Doufám, že se podaří i přijetí vládního návrhu zákona o registrovaném partnerství, jehož jsem byl iniciátorem (ještě jako tajemník sekce pro občanská a politická práva), novelizace zákona o výkonu trestu a novelizace zákona o veřejném zdravotním pojištění (zatím novorozené děti cizinců s povoleným pobytem nejsou ze zákona pojištěny, a mají-li vážnou nemoc, nikdo je smluvně nepojistí).
Je podle vás oprávněná kritika zprávy Výboru pro lidská práva ohledně vaší funkce (tj. vládní úředník, který má kontrolovat, jak stát dodržuje lidská práva občanů)?

O takové kritice nic nevím.

Je-li skutečně pravda, že J. Jařab nikdy neřekl, že ve zprávě není ani slovo o segregaci romských dětí, a ČTK mu to pouze vložila do úst na základě vlastní interpretace dokumentů, jak to Jařab popisuje, vzniká otázka, jak kvalitní jsou ostatní výstupy České tiskové kanceláře. Daná věta sice nebyla v uvozvkách jako přímá řeč, ale formulace nepřipouští pochybnost, že výrok je připisován Jařabovi. ČTK by ve vlastním zájmu měla případ osvětlit a za chybu, pokud se jí dopustila, se veřejně omluvit.

Jan Jařab se symptomaticky odmítl vyjádřit ke klíčové otázce, totiž zda byli mechanismem předsunutých kontrol zadrženi i oprávnění žadatelé o azyl. Nechce lhát a jako vládní úředník se musí snažit ze všech sil potlačovat a bagatelizovat informaci o počtu žadatelů, jimž britské úřady (na základě výroků odvolacího soudu) status rasově perzekuovaného uprchlíka přiznaly. I jediný takový případ by byl z hlediska české vlády skandálním přiznáním - a počet těchto osob je někde mezi osmi a dvaceti procenty všech romských žadatelů o azyl (první číslo uvedl na dnešní tiskovce Denis Keefe, druhé je údajem nevládních skupin, který přinesl článek v Guardianu).

V této souvislosti je nanejvýš znepokojivá věta J. Jařaba, že "jiný případ, u něhož bychom si byli jisti, že nešlo o žadatele o azyl, zatím nemáme." Právo požádat v cizí zemi o azyl je zakotveno v Listině základních práv a svobod (jako širší právo opustit zemi) a vládní úředník nesmí diskriminovat (rozlišovat) mezi občany na základě toho, podezírá-li nebo nepodezírá-li je z úmyslu požádat v cizí zemi o azyl. V opačném případě by stát zaváděl institut "otkazniků". V mé otázce není ani zmínky o tom, s jakým úmyslem chtěly tyto osoby vycestovat - šlo o drobnou novinářskou past, do níž se Jan Jařab svou odpovědí chytil.

Kritika postavení vládního zmocněnce je obsažena v bodě 7 zprávy a je širší; jejím předmětem je celé uspořádaní v ochraně lidských práv v České republice. Zpráva kritizuje, že neexistuje žádný kompetencemi vybavený nezávislý orgán, který by se zabýval dohledem nad dodržováním Mezinárodní úmluvy o občanských a politických právech. (TP)

Aktualizace, úterý 12.30

Rasistické segregační kontroly na ruzyňském letišti se ruší

Oznámili to na tiskové konferenci dnes v 11 hodin na českém ministerstvu zahraničních věcí mlhavým oficiálním prohlášením Jan Kavan a činitel britského velvyslanectví v Praze Dennis Keefe. Britské imigrační kontroly na ruzyňském letišti budou zrušeny s platností od 9. srpna, mohou však být, hrozili oba činitelé ve snaze neztratit tvář, kdykoliv znovu zavedeny. Na dotaz reportéra BBC Ray Furlonga, co by mohlo vést k jejich znovuzavedení, neodpověděl Keefe jasně. Britská vláda poskytne - snad jako odškodnění za nynější fiasko - České republice pro zlepšování situace romské komunity 85 000 liber - je to však až urážlivě nízká částka (pochybuji, že převyšuje roční plat sekčního šéfa na britském MZV). Vážnou otázkou je nyní, jak je možné, že Kavanovo ministerstvo zahraničních věcí prokázalo v této imigrační krizi (kterou si zavinilo samo) tak malou předvídavost i tak malou míru soudnosti. Dojde-li k skutečné, třeba válečné krizi, bude Kavan a jeho ministersto také reagovat takto nekompetentně? Je to vážná věc.

V odpovědi na otázky Jana Čulíka tvrdil Jan Kavan, že prý britské imigrační kontroly nebyly protizákonné, ale nepřesvědčil. Dennis Keefe na jiný dotaz Jana Čulíka potvrdil,že novela britského zákona o rasových vztazích z roku 2000, Race Relation Act, umožňuje nově rozhodovat britským imigračním úředníkům podle rasy, (takže, vyplývá z toho, že nebylo pravda, když v ČT tvrdil, že Britové nesmějí rozhodovat rasisticky, protože na to jsou v Británii zákony), zároveň však znovu opakoval, že prý britští imigrační úředníci v Ruzyni "nerozhodují na základě rasy". Přepis dotazů Jana Čulíka a odpovědí Jana Kavana a Dennise Keefa z TK přineseme v zítřejším vydání Britských listů, Kavanův tiskový mluvčí Aleš Pospíšil Jana Čulíka obvinil, že je "zbytečně agresivní". :) - Kapitolou samou pro sebe byly řeči mezi novináři před tiskovou konferencí. Jeden televizní reportér se tam o Romech v rozhovoru s kolegyní vyjadřoval nepokrytě rasisticky, mezitím co dával pokyny svému kameramanovi, "Hele, natoč mi ještě Chržovou." Jiná novinářská dívka si povzdychla: "Doufám, že řeknou něco závažného." - Ani jí nepřipadlo, že by se třeba mohla na něco závažného sama ptát, že měla přijít připravena a ne opisovat z úst politiků... Pracovník televize Prima [podle popisu J. Čulíka Jiří Borovec-pozn. TP] začal těsně před tiskovou konferencí vulgárně nadávat, když se ukázalo, že ne každý je ochoten vyklidit místo jen proto, že se na place objeví televizní kamera. Vedení zpravodajské redakce TV Prima by si mělo dávat pozor, aby nezaměstnávalo primitivy, jejich vystupování působí otřesným dojmem a kazí to samozřejmě image jejich televize. (JČ) :)

Oprava. S ČTK a potlačením zprávy Výboru pro lidská práva při OSN to bylo, zdá se, ještě horší, než jak jsme o tom psali včera. Obrátil se - nikoliv na nás, ale kupodivu na brněnské Občanské právní hlídky, reportér ČTK Jakub Dospiva (asi máme malomocenství, anebo se s námi bojí komunikovat - asi tak, jak se za komunismu normální občané báli mluvit s disidenty, pane Dospivo? :)), který poukázal na to, že on sám seriózně, i když stručně, v ČTK vydal 1. srpna podle pražské tiskové konference OPH informaci o ostře kritické zprávě Výboru pro lidská práva při OSN. Málokdo však tuto Dospivovu zprávu otiskl - ČTK, jak se zdá, se zalekla své odvahy a Dospivovu zprávu 3. srpna pak negovala zveřejněním více než měsíc starého tiskového prohlášení budapešťského Střediska pro práva Romů. Tu posléze chybně rozšířila většina českých sdělovacích prostředků. Jak na to poukazuje Milan Šmíd, vládní zmocněnec pro lidská práva Jan Jařab se tuto hrubou dezinformaci ČTK pokusil korigovat v Radiožurnálu už 3. 8., a dále také v jiné tiskové zprávě ČTK - marně. Ještě v neděli večer založila ČT svůj pořad Naostro plně na dezinformaci ČTK z 3.8.! :) Je varující, že nezávislou informaci ČTK následnou dezinformací negovala. Tak se nikdo nezeptal ministra vnitra Stanislava Grosse, jak je možné, že dosud nevytvořil nezávislý inspekční orgán pro práci policie a kdy bude vytvořen...:) Věc podrobněji rozbíráme v třetím textu dnešních BL. (JČ)

Poznámka TP: Škoda, že nedokážeme zjistit, jaký byl osud reportáže Hany Vítkové v České televizi. Podle mých informací měla být reportáž odvysílána už ve středu, ale šéfové Vítkové nařídili doplnit "oficiální" stanovisko vlády, poté se tiskovka a kritická zpráva měla "hrát" v sobotu, a nakonec z vysílání sešlo zcela. Můžeme jen spekulovat, jestli vnitro reagovalo už na tiskovku, nebo má prsty až v sobotním zákazu. Podobně není jasné, zda tato iniciativa směřovala přes vedení redakce zpravodajství (které ostatně má lidem z MV co vracet, uvážíme-li Grossovu zdrženlivost v době televizní revoluce) nebo se jednalo v zákulisí přímo s H. Vítkovou - ta mohla dostat za blokování závažného materiálu protislužbu např. ve formě budoucího místa tiskové mluvčí (v zájmu férovosti však musím podotknout, že Vítková až dosud mezi zkorumpované reportéry nepatřila). Obě varianty jsou ovšem skandální a případem zakázané reportáže by se mělo zabývat vedení České televize, popř. i její Rada (té k tomu v případě nečinnosti Jiřího Balvína a Zbyňka Honyse zašleme podnět).

Nadívaná procenta aneb Anatomie jednoho předvolebního podvodu. V pondělním Euru vysvětluje bezelstně Pavel Matocha, jak se podařilo dosáhnout pro dosud bezejmennou stranu jeho srdce 14,3 % volebních preferencí. Otázka, položená tisícovce respondentů dosud neznámou agenturou Inra, totiž zněla:

Již několik měsíců se mluví o přípravě vzniku nové politické strany, za níž by měli stát lidé, jako Jiří Lobkowicz, Michael Kocáb, Monika Pajerová, Vlastimil Ježek, Jiří Pehe, Martin Jan Stránský či Jan Švejnar. Pokud by ve volbách kandidovaly tyto politické strany: ODS, ČSSD, čtyřkoalice, KSČM, Nová strana, jak byste se zachoval?

"Nová strana" tak dostala 8,0 % hlasů a proporcionálním připočítáním těch, kdo odpověděli jinak (nevím, k volbám bych nešel, emigroval bych, oběsil bych se, skočil bych z okna atd.), vyšlo konečné impozantní číslo. Odhlédneme-li od faktu, že dva z údajných protagonistů se od Matochou propagované strany distancovali (V. Ježek, J. Pehe) a podobné signály vysílá i Jan Švejnar, způsob otázky samozřejmě odporuje elementárním zásadám jakéhokoli průzkumu veřejného mínění - je to jako kdyby se někdo zeptal "Máte rádi žvýkačky Wrigley s chutí, co trvá?" nebo "Považujete za lepší automobil Renault Mégane nebo Škodu Fabii, o jejíž kvalitě svědčí titul Auto roku 2002?" --- Jaroslav Plesl musel z redakce Eura odejít, když se proti Matochově pojetí žurnalistiky veřejně postavil i proti šéfredaktoru Istvánu Lékóvi. Nad posledním vydáním týdeníku bych téměř soudil, že nelituje. (TP)

Další článek z kategorie "soft PR", nazvaný Přemluvil i Putina, najdeme v Euru o několik stran dál: Milan Štoček zpovídá bývalého šéfa české pobočky Microsoftu Jana Mühlfeita způsobem, který nenechává nikoho na pochybách, o jaký typ obchodu zde jde. Pikantní např. je, jak se Štoček Mühlfeita ptá, zda Linux patří do škol, a ponechává mu prostor k vysvětlení, že Linux do škol rozhodně nepatří, neboť ho přece nepoužívá žádný velký zákazník Microsoftu (ergo jeho znalost by tedy nebyla praktická pro život). Rozkošně provedené je i závěrečné klišé s variací na čtrnáct-šestnáct-osmnáct-dvacet hodin denně pracujícího supermana, který si dopřál poprvé po pěti-osmi-deseti-patnácti-dvaceti letech den-týden-měsíc dovolené. --- Zda článek byl nebo nebyl zaplacený, je jasné: hlavou mi vrtá jediná věc, totiž zda PR oddělení Microsoftu dodalo odpovědi i s otázkami, nebo jestli Štoček skutečně musel servilní rozhovor natočit a přepsat. (TP)

Dobrovolné příspěvky pražskému Dopravnímu podniku a pražskému magistrátu. Jak jsem psal už před časem, rád jsem přispěl čtyřmi sty korunami do kasy pražského Dopravního podniku, abych uchránil plačící francouzskou penzistku před brutalitou revizora této firmy, "pracujícího" v pražském metru. Minulou neděli jsem zase s nadšením přispěl třemi stovkami korun prostřednictvím pražské policie pražskému magistrátu. Jak k tomu došlo? Jedete-li automobilem po nábřeží v Praze od Mánesa směrem k Národnímu divadlu, donedávna se nesmělo jet po nábřeží rovně přes křižovatku u Národního divadla a mostu Legií kolem Slávie dál na Smetanovo nábřeží a ke Karlovým lázním, bylo nutno objet z pravé strany Národní divadlo podjezdem pod Národní třídou Divadelní ulicí. Jenže, nedávno se objevila před začátkem Divadelní ulice, u bývalého velvyslanectví NDR (dnes je to německý Goethův Institute) záhadně občas mizející a opět se objevující, tedy proměnlivá značka Zákaz vjezdu. Pod ní bývá asi dvouřádkový nápis, který se za jízdy automobilem těžko identifikuje - celá věc je zcela matoucí. Navzdory značce dál do Divadelní ulice jezdí auta (prý jen ta, jejichž řidiči tam sídlí! :), jsem se posléze dověděl od policistů, když jeden vůz propustili navzdory důrazným protestům mých britských dětí, které toho byly svědky, bez pokuty). Inu, vjel jsem do Divadelní ulice s celou řadou jiných automobilů minulou neděli večer, byl jsem zastaven dopravními policisty a dostal jsem pokutu tři sta korun. Proč? Bylo mi vysvětleno mladým policistou: "Během dopravní špičky odlehčujeme křižovatce u Národního divadla, takže automobily od Mánesa ke Karlovým lázním musejí jet Divadelní ulicí. Mimo dopravní špičku naopak nutíme auta, aby jela rovně po nábřeží kolem Národního divadla a jízda Divadelní ulicí je zakázaná." Namítl jsem, že dopravní policie má v zájmu plynulého a bezpečného provozu povinnost zajistit, aby dopravní předpisy byly co nejjednodušší, nejbezpečnější a nejpřehlednější a v žádném případě nesmí automobilisty mást protikladnými a proměnlivými nařízeními. Policista to uznal, ale odkázal mě, ať si stěžuju na pražský magistrát, že on sám s tím těžko něco zmůže. A tak se tady obracím na neseriózní podvodníky na magistrátu:

Uznávám, že může být rozumné v době špičky "odlehčovat" křižovatce u Národního divadla odkloněním provozu do Divadelní ulice, tak jak to bylo trvale zavedeno dlouhá léta. Jaký však může mít logický důvod zakazovat mimo špičku automobilistům projíždět touto Divadelní ulicí a dokonce je za to pokutovat? Jak průjezdem Divadelní ulicí mimo špičku ohrožují proboha tito automobilisté veřejnou bezpečnost?? Jediným logickým důvodem tohoto nesmyslně byrokratického opatření je vytvořit měnící se značkou past na nic netušící automobilisty a jejich pokutováním si hezky přivydělávat do městského rozpočtu. Je to neseriózní, mafiánské vydírání. O ty tři stovky mi nejde, rád vás a vaše mafiánské praktiky, milý magistráte, podpořím i větší finanční částkou, potřebujete-li to tak nutně a obrátíte-li se na mě osobně (nejlépe, když mi nabídnete za finanční částku "ochranu":)). Podvodné, bezdůvodné číhání v záloze na automobilisty, k němuž v Divadelní ulici v Praze 1 zneužíváte pražské dopravní policisty, je odporné. Dovolte mi, abych vám vyjádřil své nejhlubší pohrdání. Jednání úřadů musí být rozumné a spravedlivé.

PS. Píšu toto v jednu hodinu v noci v Praze na Starém Městě. Právě projel Kaprovou ulicí policejní vůz s houkačkou zapnutou na nejvyšší hlasitost. Jistě tak zbytečně vzbudil alespoň deset tisíc lidí. V civilizovaných zemích se v noci neužívá policejních houkaček, jen světel, milý pražský magistráte... (JČ)

Zveřejnili jsme úplný přepis vystoupení prvního náměstka ministra zahraničí Martina Palouše v Senátu a následnou debatu mezi senátory. Je to silný text.(TP)

Zveřejnili jsme tři dosud nepřístupné dokumenty týkající se prodeje IPB: smlouvu o prodeji, státní záruku a dohodu o kompenzaci záruky. (TP)

Pouhé dva týdny po Britských listech se rozhodla zveřejnit dokumenty o prodeji IPB i česká vláda. Jsou vystaveny na stránce ministerstva financí. (TP)

Do fotogalerií jsme doplnili mnoho nových fotografií, mj. snímky, které Štěpán Kotrba pořídil ve spolupráci s Českým rozhlasem a které dokumentují jeho akci Africká odysea, narozeniny nosorožce v králodvorské ZOO, letecké záběry z východních Čech a fotografie parních lokomotiv, které nasnímal Tomáš Pecina v Lužné u Rakovníka. (TP)

Zpřístupnili jsme galerii portrétů 42 "podivných postav", které za poslední rok doprovázejí různé pražské demonstrace.

Již několik týdnů je v provozu nové diskusní fórum BL. To je k dispozici zatím pouze pro prohlížeč Internet Explorer a pro Mozillu, na netscapové verzi se intenzivně pracuje. (TP)

Konto, kam je možné posílat příspěvky na investigativní práci Britských listů, je toto:

Účet č. 431349001/2400 (2400 je kód banky), eBanka, a. s.
Ovocný trh 8, 117 19 Praha 1 (na Ovocném trhu je oficiální sídlo banky, ale není tam klientské centrum.)

Variabilní symbol pro příspěvky 2001 (ti, po nichž chce banka konstatní symbol, mohou použít 0558).

Příspěvek lze složit (bez poplatku) na kterémkoli klientském centru banky:
   Brno, Jánská 1/3
   České Budějovice, Kanovnická 18 (podle věrohodných zpráv neexistuje)
   Hradec Hrálové, Rašínova tř. 1669
   Olomouc, K. Světlé 2
   Ostrava, Dlouhá 3
   Pardubice, 17. listopadu 238 (dtto)
   Plzeň, Šafaříkovy sady 5
   Praha, Václavské nám. 43
   Praha - Zlatý Anděl, Nádražní 23

(Prosíme čtenáře, kteří přispěli nebo přispějí tímto způsobem v hotovosti, aby nás informovali e-mailem, kde a kdy částku zaplatili - připravujeme pro všechny sponzory malý, ale exkluzivní dárek a nechceme, aby o něj anonymní sponzoři přišli.)

TEMATICKÝ ARCHÍV BRITSKÝCH LISTŮ je na adrese http://www.britskelisty.cz/xz/.

Přehled anglicky napsaných článků od Jana Čulíka a Andrewa Stroehleina o aktuálním vývoji v České republice najdete zde a zde.

Hudba a zvuk - Každé úterý: Týdenní přílohu věnovanou vážné hudbě (archív textů i zvukových ukázek) píše a rediguje v Neviditelném psu Lubomír Fendrych na adrese http://pes.eunet.cz/hudba/hudba.htm.

Britské listy rozšiřované e-mailem. Na žádost čtenářů, zda by nebylo možno rozšiřovat BL i e-mailem, je nyní tato služba laskavostí Internet Servisu a Jiřího Gallase k dispozici. Podívejte se na adresu http://www.britskelisty.cz/blpostou.html.

Britské listy nyní mají novou automatickou každý den aktualizovanou upoutávku. Je na adrese http://www.britskelisty.cz /prehled.html. Obracím se na ty čtenáře-příznivce tohoto časopisu, kterým je význam Britských listů jasný a vědí, že je rozumné povědomost o tomto časopise rozšiřovat, aby upoutávku případně umístili na své internetové stránky. JČ.

Czech media, Czech politics and Czech culture: A selection of English language articles, published in Britské listy.

(Jan Čulík má anglicko-českou stránku materiálů a hyperlinků, týkajících se ČR, zde na Glasgow University).

Zde jsou užitečné internetové stránky pro bohemisty a specialisty na Českou republiku.

Kdo je vydavatel Britských listů? Zde je životopis Jana Čulíka.