Dokumentace:
Z korespondence s českými úřady
Jeho excelence
Josef Zielenec
ministr zahraničních věcí ČR
Loretánské náměstí 5
125 10 Praha 1
10. listopadu 1993
Vážený pane ministře,
dle konsulárního oddělení velvyslanectví ve Washingtonu (pan Jirkal) nelze, aby tzv. emigrant dostal zpět občanství České republiky, aniž by před tím prohlásil, že se zříká svého amerického občanství (nabytého po roce 1957). Jako důvod uvedl, že USA nedodržují platnou dohodu z r. 1929. Ustanovení této dohody o "automatickém pozbytí" občanství USA, když si občan USA požádá a dostane občanství české, jsou, jak je všem tzv. emigrantům a panu Jirkalovi známo, v USA protiústavní a tudíž neplatná. Lhůta v zákoně o navrácení občanství tzv. emigrantům je přihlási tse do 31.12. 1993.
Konsula Park na Velvyslanectví USA v Praze byla zaražena snahou českých úřadů zajistit plnění smlouvy z r. 1929 tím, že od žadatelů jsou žádána písemná prohlášení o zříkání se amerického občanství. Sdělila mi, že tuto smlouvu, jejíž ustanovení o "nemožnosti dvojího občanství" stejně americká vláda plnit nemůže (neboť jsou, jak výše uvedeno, v USA protiústavní a v USA dvojímu občanství nic nebrání) by vláda USA ráda zrušila. Podniklo v tomto směru již něco vstřícného vaše ministerstvo?
Za předpokladu, že chcete vést vůči tzv. emigrantům rozumnou politiku, si dovoluji polořit ještě druhou otázku. Co tedy přesně má dělat tzv. emigrant, který se občanem USA stal po roce 1957, když chce zpět české občanství? Vzhleedm k tomu, že do konce zákonné lhůty zbývají necelé dva měsíce, je nutné jasné písemné informace předložit širší česko-americké veřejnosti velice rychle. Dnes odpoledne mi poslanec Payne sdělil, že tato problematika bude urychleně vyšetřena a bude navrhnuto srozumitelné řešení.
Těšíme se na brzkou odpověď.
S pozdravem,
Olga B. Jonáš
V Praze 29. září 1995 ČJ: II/S-OSOM/50/5584/95
Vážená paní Jonášová,
(výňatky)
Sděluji vám, že pokud jde o Vámi podporované zrušení úmluvy o naturalizaci, uzavřené v r. 1926 mezi Československem a USA, jednáí se intenzívně o ukončení její platnosti dohodou obou zúčastněných stran a v brzké době lze očekávat konečné rozhodnutí.
K otázce umožnění dvojího občanství bývalým i současným občanům ČR, kteří žijí v cizině a nabyli nebo nabudou na vlastní žádost cizí státní občanství, uvádím, že ČR nepřipravuje novelu zákona o státním občanství.
(...) K Vašim výhradám k paragrafu 17 zákona o státním občanství odkazují na preambuli nyní projednávaného návrhu Evropské úmluvy o státním občanství a vojenské povinnosti v případě vícenásobného státního občanství, v níž se stanoví:
"Berouce na vědomí rozdílný přístup států k otázce vícenásobného státního občanství a uznávajíce právo každého státu rozhodnout, jestli dovolí svým státním občanům mít jedno nebo více dalších státních občanství, " (...) účastnický stát nesmí zakotvit ve svých vnitřních zákonech a nařízeních ztrátu státního občanství ze zákona (...) s výjimkou dobrovolného nabytí jiného státního občanství.
Státoobčanská právní úprava platná v ČR je tedy v souladu s normou Rady Evropy.
Zákon č. 40/1993 Sb. (...) je tak v souladu s evropským trendem a neodporuje ani Ústavě České republiky, která zakazuje zbavení občanství České republiky proti vůli osoby. Takovou formu pozbytí státního občanství český právní řád nezná. Občanství České republiky se nyní pozbývá, pokud občan nabude cizí státní občanství na vlastní žádost. (...)
Jan Ruml
ministr vnitra České republiky
Pan Jan Ruml ministr vnitra
Ministerstvo vnitra ČR
Nad štolou 3
170 00 Praha 7
2. května 1997
Re: Diskriminace bývalých uprchlíků v USA
Vážený pane ministře,
přikládám návrh novely zákona č. 40/1993 Sb. o občanství, kterou je nutno prosadit schválit zároveň nebo co nejdříve po formálním zrušení Úmluvy o naturalizaci z roku 1928 (kterou vláda USA od roku 1967 neuplatňovala a byla to tedy po většinu doby své existence smlouva jednostranná). Jenom přijetí této nebo podobné novely pomůže alespoň dodatečně napravit špatný stav v zákonech, týkajících se občanství bývalých uprchlíků, kteří po 7. květnu 1957 získali naturalizací občanství v USA.
Tito Češi a Češky byli a jsou dosud diskriminováni, neboť se na ně nevztahoval zákon č. 88/1990 Sb., schválený dne 28. března 1990 podle kteréhosi mohli všichni bývalí uprchlíci kdekoliv na světě - kromě těch, kteří byli naturalizováni v USA po 7.5.1957 - bezpodmínečně zažádat o obnovení svého českého bčanství do 31.12.1993. Zřejmě se tak stalo, aby byli Čechoameričané obráni o příležitost dostat zpět svůj ukradený majetek, což je hanebné a navíc to postihlo i lidi zcela nemajetné.
Tento návrh byl připraven před rokem a půl za asistence právních odborníků a jistě bude dále vyplešpěn odborníky ministerstva vnitra a ministerstva zahraničních věcí. Je ostatně delší čas za tímo účelem na odboru MZV pro nevládní styky, přírodní katastrofy a "krajany" (Ing. Plíšek). Je jasné, že právních formulací se najde tucet, hned jak k tomuto správnému a spravedlivému kroku bude "politická vůle". Dovolujeme si upozornit, že je nesprávné omlouvat současný přístup české vlády dlouhá léta projednávaným a v dohledné době nedoprojednaným návrhem "Evropské úmluvy o státním občanství a vojenské povinnosti", který ostatně nikterak nedoporučuje nebo nepožaduje od členských států to, co bylo zlovolně uzákoněno v par. 17 zákona č. 40/1993 Sb.
Pokud máte jakékoliv připomínky nebo dotazy, prosím neváhejte se na mne obrátit.
S pozdravem,
Olga B. Jonáš
Češi na stránkách Los Angeles Times
Jiřina Fuchsová
11. srpna 1997
Na titulni strance dnesnich LA TIMES je snimek ulice Na trzisti s radou ceskych obcanu cekajicich na visum do Ameriky...
V clanku se hovori o tom, jak mladi Cesi, nekteri jiz zcestovali celou Evropu, by se radi podivali do Ameriky. Musi prespat celou noc pred americkym velvyslanectvim aby se na ne dostala rada na pohovor. Je mi jich lito...
Kdyby panovaly normalni okolnosti, mela bych dnes, a se mnou dalsich dvacet tisic americkych Cechu, sve ceske obcanstvi, pravo na restituci toho, co SNB po mem uteku zabavila a co stat CR protipravne drzi do dneska, a mohla bych u nasi pani konzulky Ing. Ivanky Hlavsove na ceskem konzulate v Los Angeles volit v ceskych vobach... Potom bych take ihned vzala pero a napsala svemu kongresmanovi a senatorovi zadost, aby zaridili, ze jestlize je nejaky mlady Cech pozvan na Amerikou plne placenou pracovni zkusenou do treba Silikonoveho udoli, nemel by spat v noci v desti pred moji americkou ambasadou v Praze, ze je to ostuda...
Ovsem, realita je takova, ze rodili Cesi dnes zijici v Americe SVE CESKE OBCANSTVI NEMAJI, tudiz ani pravo restituovat maji-li co, ani pravo volit na ceskych/svych??? zastupitelskych uradech v zahranici. I kdybych nakrasne PRESPALA TISIC NOCI pred uradem Ivanky Hlavsove na schodech jejiho konzulatu, CESKE OBCANSTVI NEDOSTANU, nebot pan Zieleniec ji naridil MNE a TAKOVYM JAKO JSEM JA OSVEDCENI O CESKEM OBCANSTVI NEVYDAT!
Jirina Fuchsova
Odpověď na dopis z Čech
Smlouva, o ktere hovorite, byla podepsana mezi DVEMA SVOBODNYMI DEMOKRATICKYMI STATY v roce 1928. Behem valky /1939 do 7.kvetna 1957/ NEPLATILA, tudiz vsichni Cesi kteri ziskali americke obcanstvi do tohoto data, MAJI DNES OBCANSTVI DVOJI. DVOJI OBCANSTVI maji i Cesi v Kanade, mezi jinym sestra pana Zantovskeho, pan Martin Stransky, PRITOMNOST, Cesi v Australii, Jizni Africe, Svedsku, atd atd. Ma je i fotbalista Horst Siegel, Petr Uhl -ceske a slovenske!- a tisice dalsich Cechu zijicich zde i tam. Prectete si v knihovne Lidove noviny, listopad 1995, nazvany MNOHO CECHU MA DVOJI STATNI OBCANSTVI. Pouze minorita Cechu v Americe, kteri ziskali US obcanstvi PO 7.V.1957, je z hlediska ceske vlady /americke vlade je to srdcne jedno!/ DVOJI OBCANSTVI MIT NESMI./ Proc???
P.S. Prave parlament odsouhlasil, ze byvale JZD, dnes s rucenim omezenym, si muze dojit na KATASTR NECHAT - bez POPLATKU! prepsat na sebe moji louku po dedeckovi, kterou ja nesmim sekat, protoze NEMAM CESKE OBCANSTVI! Byvale mistni JZD ji stale pouziva a najem dosud posilal Pozemkovemu fondu vlastnenemu STATEM....
Do toho, nez parlament tyto zemedeslke majetky pred nekolika tydny "ODMRAZIL", byly pouze obdelavany temi, kdo je ukradli... Ti je ted smeji VLASTNIT... Takze..... i ja, mily priteli, a se mnou dvacet az tricet tisic ceskych americanu, jsme "zdeseni!" Jsme zdeseni uz od ledna 1993, kdy z nas prvni cesky svobodny parlament PODRUHE VYEXILOVAL!***
P.S. II. Diky nalehani americkych Cechu, USA tuto smlouvu z roku 1928 v zari 1996 VYPOVEDELY. Ceska vlada ji mohla ihned potom zrusit take, ale nema se k tomu dosud, pritom chce, abychom zde lobovali USA pro cesky vstup na NATO... Smlouva automaticky zanikne o pulnoci 19. zari 1997.
Ovsem, jak nam pise ministerstvo zahranici uspokojene, "NEBUDE RETROAKTIVNI", takze vam doma zadne nebezpeci z privalu bratri a sester z USA nehrozi... Vse nejlepsi!***
Jirina Fuchsova
Z diskusního Fóra Neviditelného psa
Pokud tomu dobre rozumim, tak ceske noviny o techto problemech nepisi protoze to nikoho nezajima a nikoho to nezajima protoze o tom (jak pise pan Pavlik nize) nikdo nevi protoze o tom ceske noviny nepisi. A tak dal dokola. Jak to tak sleduji, tak ceske noviny misto toho zamerne siri dezinformace fabrikovane ministerstvem vnitra (napr. mluvci Milan Kriz ve Svobodnem Slovu 24.5.1997).
Pane Pavliku, zeptal jste se, proc jsou diskriminovani uprchlici pred nacisty a komunisty, kteri se poamerictili po 7.V.1957. Velice ocenuji Vas zajem. To datum bylo urcene rozhodnutim Ministerstva vnitra CSSR v roce 1980. Meli pro to sve duvody. Nynejsi rezim toto rozhodnuti plne respektuje. Proc tak cini? To se budete muset zeptat zodpovednych cinitelu...... Ale az si prectete vysvetleni, tak se prosim nevahejte ptat dale. Okolnosti kolem urceni data 7.V.1957 jsou vysvetleny v clanku v Nove pritomnosti z prosince 1996 na teto adrese. O tom jak soucasna politika (od roku 1993) trvani na jednom obcanstvi poskozuje Ceskou republiku se muzete docist v clanku v NY Listech (puvodne v Polygonu) na teto adrese. Dopady celkoveho pristupu ceskych polistopadovych uradu jsou dobre shrnuty v rozhodnuti, ktere vydala Komise OSN pro lidska prava v cervenci 1995 a to je zde. Jak ceska vlada, tak cesky tisk toto rozhodnuti uplne ignorovaly. Je vsak jiste, ze o tom rozhodnuti vedi vsichni postizeni, tzn. asi 30000 ceskych uprchliku v USA a ti si to nenechaji pro sebe, kdyz se zacne za par mesicu Amerika zajimat, kdo to vlastne jsou a jak se dnes vlastne chovaji tihle nasi novi exoticti potencialni spojenci na vychode Evropy.
Odpověď Milana Pavlíka:
Vazeny pane Kostrouchu,
diky za informace. Musim priznat, ze jsem si nebyl tak zcela vedom rozsahu cele problematiky dvojiho obcanstvi a restitucnich naroku z nich plynoucich, historicko-pravnich nasledku, ani detailnich dopadu cele situace, a v dusledku toho jsem zalezitost ponekud podcenil. Posuzoval jsem tento problem jen na obecnem zaklade beznych vedomosti prumerneho obcana teto zeme, a jak jste se mohl presvedcit z nazoru svych oponentu, nejsou Vami uvadena fakta (aniz znalost tech historicko-pravnich souvislosti) v obecnem podvedomi siroke ceske verejnosti. Pokud jsem se tedy pred casem negativne vyjadril k Vasemu boji za vyseuvedene, prosim, abyste me omluvil. S ohledem na situaci a dodatecne informace, bych Vas rad ujistil, ze s Vasimi nazory na dvoji obcanstvi nyni do znacne miry souhlasim. Soudim, ze je to skutecne z hlediska zakonu dosti unfair odmitat casti emigrace, postizene byvalym rezimem, udeleni statniho obcanstvi, byt by tim doslo k u mnoha obcanu k obcanstvi dvojimu.
Ciste privatne: obcanstvi je jen jedna slozka problemu, a lze se domnivat, (jak uz jsem pred casem podotkl), ze postupem doby a integraci do Evropskych struktur, dojde k presunu pravni slozky tohoto problemu na slozku ciste administrativni. Je to sice dlouhodoba zalezitost, ale konecnym dusledkem bude (dle obecne odvoditelnych trendu) zrejme po urcite dobe to, ze pojem 'obcanstvi' ztrati pravni navaznost na zakony, a stane se jen soucasti administrativniho popisu obcana EU. Druha slozka problemu - restituce, je slozitejsi. Predne tim, ze za soucasne platne pravni upravy je podminena existenci prvni slozky.
Za druhe tim, ze z hlediska nasich mistne-soucasnych podminek a problemu je na okraji zajmu verejnosti. Verejnost neni dostatecne informovana nejen o restitucnich zakonech, ale ani o souvislostech s temito zakony spojenymi. Nic moc o tom nevi, ad hoc: nejevi o to zajem, a politikove tento nezajem jen tise kopiruji.
Neni divu: jednak zde existuje velice ekonomicky svalnata lobby zastupcu managementu ruznych statnich i 'zprivatizovanych' podniku, (kdysi znacne podporovana napriklad Dlouhym - co ja vim, rika se jim pejorativne 'mlada garda byvalych namestku') jimz by se dalsi majetkove zmeny na zaklade dodatecnych restituci silne nelibily, protoze by mohly podryt jejich soucasnou posici a ekonomicke moznosti, a pak jsou zde obavy celnych politickych osobnosti o obecnou budoucnost.
Politikove si zvykli na klidnou, 'sametovou' cestu, ocenuji prednosti faktu, ze na rozdil od jinych postkomunistickych zemi se verejnost jaksi 'preorientovala' bez zvlastnich socialnich a politickych otresu, a nehodlaji tedy riskovat celkove zhorseni mistnich podminek tim, ze by podporili (byt moralne opravnene) pozadavky relativne male a v mistnich podminkach, v soucasnosti, prakticky nevyznamne skupinky emigrantu, zadajicich restitucni prava. Nehodlaji uvadet soucasny stat do varu.
V zaplave hospodarskych a politickych problemu se vzdy ciste pragmaticky resi jen to nejnalehavejsi. Ne vzdy kvalitne, ale resi se to. Vzdy jde ale o problemy s co nejvetsim kladnym dopadem na verejnost. Verejnost proste musi dostat svoje. Paralela na rimske 'Panem et Circenses' je evidentni, a z hlediska profesionalnich politiku vice nez duvodna. Kdo je zivi? Komu maji odpovidat? Kdo je muze zlikvidovat? Vzdy je to obecne nazor verejnosti. Popis setkani JUDr. Andela s Havlem je v tom smeru symptomaticky. Kdyby byl byval pan Andel politicky informovanejsi, mohl si to zklamani usetrit. Pan Andel spolehal na Havlovo image, a pominul, ze Havel je predevsim president tohoto statu. Tedy politik. Ze mu jde o konsensus na celostatni urovni, ne pouze a jen o moralni pravo celkem nevyznamne skupiny. Ze tedy bude hajit ten tezce vydobity relativni klid pro budoucnost, ten konsensus na jehoz vytvareni se podilel, a rozhodne nepodpori v soucasnosti nic, co by narusovalo dany, neprilis stabilni 'status quo'.
Tim nechci tvrdit, ze bych s pravnim hodnocenim JUDr. Andela nesouhlasil. Ma pravdu. Ale nevyzna se v lidech, v soucasne zdejsi situaci, ani v politice. Proto je jeho stranka jen takovy osamely vykrik. Pan Andel si o Havlovi muze myslet cokoli, ale znate nejakeho jineho presidenta, ktery by jednal proti zajmum vlastniho statu? Ja nikoli. A klid je prece prave to, co tato zeme momentalne nejvice potrebuje. Haji-li tedy Havel klid a stabilitu, byt dle svych predstav, nelze mu to vytykat. I kdyz pri tom treba nekomu ublizi. Nemyslim totiz, ze by to delal schvalne a nepromyslene. Zaverem: domnivam se, ze by nebylo do veci, pane Kostrouch, zmenit ponekud styl Vasi 'krizacke vypravy'? Mnohem uspesnejsi by asi bylo zacit ve vetsi mire informovat a presvedcovat verejnost. A s ohledem na situaci se verejne vzdat jakychkoli restitucnich naroku.
To dvoji obcanstvi by pak asi mohlo byt pruchodne. Dodatkove restituce ovsem momentalne nejsou, a pravdepodobne uz nikdy politicky pruchodne nebudou. Zarukou stability, o niz verejnost stoji, je totiz i stabilita soucasnych majetkovych vztahu.
Verejnosti je totiz celkem jedno, kdo je ceho vlastnikem (to je kdekoli na svete pokladano za zcela individualni zalezitost), ale neni ji jedno, zacnou-li se na mistni politicke scene jednotlive frakce navzajem mlatit kvuli moralce majetkovych naroku casti emigrace.
Proto v tom ohledu neocekavejte podporu pro dodatecne restituce, byt by i moralni pravo bylo na Vasi strane. Nema to nic spolecneho s moralkou, jen s tim, ze my tu zijeme a musime zit. Resime vlastni problemy a o situaci casti emigrace se zajimame jen okrajove. Je to normalni a lidske.
(O tom, jak musí být majetkové vlastnictví založeno na spravedlnosti, jinak to není ekonomicky efektivní, viz tento článek Františka Nepila z Londýna. JČ)
Dopisy Jiřině
PAMATNIK ZAHRANICNICH CECHU vydava svoji prvni publikaci... Los Angeles, 25. srpna 1997.
Samizdatove "DOPISY JIRINE" vlastnorucne svazanou a adresatkou, ceskou basnirkou Jirinou Fuchsovou podepsanou publikaci, lze v techto dnech objednat zaslanim seku na jeji jmeno na adresu: JF, P.O.BOX 66453, LOS ANGELES, CA 9OO66. Cena publikace je US $ 1OOO,-- a cisty vydelek po odecteni tiskarskych nakladu je venovan PAMATNIKU ZAHRANICNICH CECHU, archivni a spolecenske instituce, ktera vyhledove zacne fungovat v Plzni letos na podzim.
Jirina Fuchsova je toho nazoru, ze za dvacet let budou dopisy v kauze DVOJI OBCANSTVI PRO CECHY ZIJICI V ZAHRANICI malokoho zajimat... Proto se rozhodla vydat unikatni sbirku autentickych dopisu ji adresovanych a doslych z Prahy, Bruselu, Wahingtonu D.C. atd. jiz nyni.
Od prvniho dopisu z KANCELARE PREZIDENTA REPUBLIKY datovaneho dne 3O. zari 1993 po kopii PODNETU podaneho v plzenske kancelari Jana Rumla Ing. Pavlem Duchkem a Jirinou Fuchsovou jmenem ctyr organizaci reprezentujicich Cechy v zahranici v kvetnu tohoto roku, kompilace dokumentu prinasi fascinujici vhled do mysleni, nazoru a charakterovych vlastnosti autoru jednotlivych dopisu.
Fascinujici a poucne cteni pro kazdeho, kdo se bud profesionalne neb ciste obcansky zajima o fungovani ceskych oficialnich instituci v letech 1993 az 1997...
Jirina Fuchsova: NEJASNA ZPRAVA O STAVU REPUBLIKY /psano pro CS NOVINY, NEW YORK/
Prvni souborne vydani, pouze na subskripci. Cena $100,-- /nebo ekvivalent v Kc./ /Cisty vydelek po odecteni tiskarskych vydaju je urcen pro uhrazeni druheho prevozu ARCHIVU ZAHRANICNICH CECHU do Plzne. DEKUJEME ZA VASI PODPORU!/
Poezie, PAMATNIK ZAHRANICNICH CECHU V PLZNI a letity oj zahranicnich Cechu o dvoji obcanstvi, zakonne restituce a volebni pravo pro vsechny Cechy, nejen pro nektere! - jsou nektera temata posledni /jaro 1997/ knizky Jiriny Fuchsove...
Pokud se rozhodnete podporit PAMATNIK ZAHRANICNICH CECHU touto objednavkou, laskave zaslete svou objdnavku se sekem na adresu: Jirina Fuchsova, P.O.Box 66453, Los Angeles, Ca 9OO66, USA.
Panbuh zaplat!
KNIHY BUDOU EXPEDOVANY VYHLEDOVE KONCEM LISTOPADU, ZACATKEM PROSINCE 1997.
Jirina Fuchsova
Čulíkova stránka v Británii