1.
Snad nikoho neurazí tvrzení, že jednou z mála institucí, která nepotřebovala po listopadu 1989 žádnou velkou systémovou transformaci, ale spíše rozvážnou ochranu a péči, byla poměrně dobře fungující síť městských a místních knihoven. Samozřejmě až na obsáhlou výměnu či doplnění knižního fondu. I za starého režimu však bývalo v knihovnách čisto, útulno a v zimě teplo. A obsluha, která měla ráda knihy i jejich čtenáře.
V době, kdy zůstává koupě osobního počítače ještě stále mimo dosah většiny českých rodinných rozpočtů, by právě knihovny mohly být - stejně jako v Británii - ideálním místem pro veřejný přístup na Internet. V počítačovém věku by se mohly stát azylem všech, které provází v životě touha po vědění a po nových informacích.
Finančně ochromená česká vláda najde na takový projekt sotva prostředky, ale proč by se nákup internetového terminálu pro veřejné blaho nemohl stát výzvou pro všechny lokální patrioty, dobrodince a filantropy, kteří se již naučili podporovat místní sportovní celky a přispívat místní žákům a dorostencům na dresy a kopačky. Pokud se souběžně s tím rozhodnou sponzorovat i místní Internet, nikdo by se jim neměl posmívat pro jejich snílkovství a posměšně jim vytýkat, že je to zbytečné, když většina českého národa je počítačově ještě stále negramotná.
2.
Koncem minulého týdne jsem usilovně brouzdal po českých síťových stránkách a hledal nejdříve internetový přístup na deník Reflex a pak vlakové a autobusové spojení do Havlíčkova Brodu nebo do Brna, kam jsem dostal laskavé pozvání na svatbu. Vyzkoušel jsem všechny české “seznamy" a “zdroje" a končil například na slepé větvi servru Eunet a konkurenčních firem. Nakonec jsem to tedy vzdal a do Brna necestoval.
Je mě napadá, jak již v brzké budoucnosti bude právě rychlost, dostupnost a spolehlivost přístupu na některé klíčové internetové zdroje spoluvytvářet image každé geografické a jazykové entity v globální počítačové vesnici. Rychlost či naopak zhroucení informačního systému bude možná ovlivňovat uzavírané obchody a pohyby kapitálu. Již minulý týden bylo na trase z Prahy do Brna neprodané sedadlo a také ČSA přišly na lince z Londýna do Prahy o jistý obchod. Mé peníze zůstaly v Londýně.
3.
Nevím jestli mezi českými novináři existuje nepsaná dohoda, že nebudou navzájem komentovat své omyly či nepřesnosti. Pokud ano, nehodlám na ní přistoupit . Veřejné kritice by se neměli vyhýbat ani oni. Když minulý týden zvýšila německá centrální Bundesbanka své základní úrokové sazby, zveřejnilo den či dva dny poté Slovo rozhovor s členem vedení České národní banky.
Nebyla v něm však překvapivě ani zmínka či úvaha o tom, zda dražší marka, na kterou je kurs české měny od května vázán, zdraží na bankovním trhu také českou korunu. Místo toho se český čtenář dozvěděl, že pro snižování korunových úrokových sazeb nebude dokonce roku patrně žádný prostor.
Jak by, proboha, mohl být, když “mateřská" měna právě podražila, když roste inflace a mezi českými obyvateli je ještě stále příliš mnoho peněz nepodložených výrobky nebo službami směnitelnými na světových trzích. A když dokážeme přilákat tvrdou měnu do Čech právě a a jedině na vysoké úrokové sazby.
4.
Jako spoluautor Britských listů teď cítím drobnou spoluzodpovědnost za jejich obsah a také za to, jakou jim jejich internetový správce, firma Internet servis, dělá reklamu. Stálo by za to, aby někdo z Internet servisu na firemní stránce opravil poněkud nepřesnou informaci, že tento síťový deník vydává a rediguje dr. Jan Čulík z anglického Glasgova. Nejen Skoty, kteří ovládají český jazyk, by taková nepřesnost mohla urazit a odradit od dalšího listování.
(Autor je zpravodajem České televize pro Spojené království a Irskou republiku)
