Krok k porozumění Alzheimerově chorobě
Každá patnáctá osoba má v těle kombinaci dvou genů, které způsobují třicetinásobný vzrůst rizika, že osoba onemocní Alzheimerovou chorobou.
Alzheimerova choroba je dnes v Evropě a v severní Americe jednou z nejobávanějších nemocí. Není proti ní žádný lék. Člověk, který ve stáří onemocní Alzheimerovou chorobou postupně podléhá demenci, ztrácí vědomí a schopnost řeči - navrací se do věku nemluvněte. Podle některých vědců podporuje vznik Alzheimerovy choroby požívání hliníku anebo užívání hliníkových příborů a hrnců při vaření především kyselých jídel.
Vědci z Oxfordské univerzity nyní objevili gen, který v součinnosti už s jiným, známým genem, způsobuje velký vzrůst rizika vzniku Alzheimerovy choroby.
V Británii trpí Alzheimerovou chorobou přibližně 600 000 starých lidí, v ČR by to mělo podle počtu obyvatelstva být přibližně 100 000 starých lidí. Objev nových genů však vyvolává etické otázky, zda je správné tyto geny u pacientů hledat, když není znám pro tuto nemoc žádný lék.
Objev oxfordských vědců je pokračováním práce amerických vědců z roku 1993. Tehdy Američané identifikovali variantu genu Apo E na chromozomu 19. Lidé, v jejichž těle se nachází varianta E4 - asi čtvrtina obyvatelstva - trpí čtyřnásobně zvýšeným rizikem, že dostanou Alzheimerovu chorobu.
Nyní profesor David Smith a další oxfordští vědci, kteří zkoumají otázku paměti a stárnutí, objevili variantu genu pro butrylcholinesterasu, bílkovinu na chromozomu 3, která v součinnosti s ApoE4 vede k třicetinásobnému zvýšení rizika. Když je v pacientově těle tento gen přítomen sám, zvyšuje riziko sedm a půlkrát. Má to vliv jen na pacienty starší 65 let.
Alzheimerova choroba u mladších pacientů má jiné příčiny. Výsledky výzkumu vyšly v časopise Human Molecular Genetics. Pokud budou výsledky potvrzeny (zatím jsou založeny na studii 282 pacientů starších 65 let a žijících nedaleko Oxfordu) "znamená to, že několik miliónů starých lidí, kteří mají v těle oba tyto geny, jsou vystaveny vysokému riziku této choroby, zejména pokud je jim více než 75 let. Schopnost identifikovat takové občany má podstatné etické a sociální důsledky," konstatují autoři výzkumu.
