Annie Ledgerová: britské úřady vědomě nepodvádějí
Paní Ledgerová, Josef Klíma, reportér televize Nova napsal včera v Mladé frontě dnes, velmi čteném českém deníku, doslova: "Některé z Romů, kteří dnes zůstali na polovině cesty ve Francii, totiž britské úřady zastavily trikem, jaký by si nedovolila použít ani regionální sociální úřednice: dohodly se s překladateli, že budou tlumočit záměrně nepřesně, takže Romové podepsali v dobré víře na britské hranici dokumenty o tom, že sami souhlasí s tím, že budou vráceni." Myslíte, že je to možné?
Když píše, "že budou vráceni", má tím na mysli, že Romové podepsali dokument, podle něhož nemají právo žádat o asyl a proto tedy nemají právo pobytu v Británii.
Ano, ale jádrem Klímova tvrzení je, že o tom, co vlastně podepisují, byli Romové záměrně informováni nesprávně.
Asi dvě romské rodiny si nám zde v Doveru stěžovaly, že někteří tlumočníci, které používá imigrační úřad, netlumočí skutečnosti podle jejich názoru přesně, protože ti tlumočníci jsou proti Romům zaujatí. Ale nemám pro to žádné důkazy. Myslím, že na imigrační úřady v Doveru byl vyvinut tlak, aby učinily něco, aby zastavily příchod Romů. Velmi pravděpodobně se děje něco jiného, než co popisujete: když přijede romská rodina, imigrační úředníci jejím členům sdělí, že pokud zažádá o asyl, otec rodiny bude uvržen na delší dobu do vazby. V tu chvíli se některé romské rodiny rozhodnou nepokračovat se svou žádostí o asyl. Nemyslím, že by šli imigrační úředníci tak daleko, že by lhali a říkali, podepište tenhle kus papíru, aniž by jim sdělili, co podepisují. Jestli k tomu dochází, řekla bych, že to dělají tlumočníci bez vědomí imigračních úřadů.
Klíma tady naznačuje, že jde o spiknutí mezi imigračními úředníky a tlumočníky
A odkud má ty informace? To v tom článku není?
Myslíte, že by Británie něco takového skutečně udělala?
No, to je těžko říct. Imigrační úředníci jsou pod velkým tlakem přesvědčit lidi, aby nežádali o asyl. Jsem si jista, že se žadatelům zmiňují o tom, že je zavřou, aby je odradili od žádosti o asyl. Nedomnívám se, že by vědomě neříkali lidem, jaký papír podepisují. Stali by se totiž za to terčem kritiky. Všichni tlumočníci by totiž věděli, že byla tato praxe přijata, a možná že by to pár tlumočníkům nevadilo, ale myslím, že jiní by proti tomu protestovali.
Kdosi mi řekl, že by něco takového bylo proti zájmům tlumočníků, protože v zájmu tlumočníků je tlumočit co nejdéle, takže by přece nechtěli, aby byli Romové posláni zpět, protože by přišli o práci.
To je docela přesvědčivý argument, ale tlumočníci budou mít ještě velmi dlouho práci, protože je tady skutečně hodně rodin. Slyšela jsem kritiku jedné konkrétní tlumočnice, které rodiny, žijící v Doveru, nedůvěřují. Jedna rodina řekla, že se vrátila do Francie, protože jí nebylo vysvětleno, co podepisuje. Tato tlumočnice jim to řádně nevysvětlila. To jsem od té rodiny slyšela, ale stalo se to jenom jednou.
Také se děje to, že jestliže hned při příjezdu nevyřkne žadatel o asyl magickou větu "Žádám o politický asyl", je jim asyl odmítnut. Nikdo se jich otevřeně nezeptá, zda chtějí asyl. Pokud nezažádají o politický asyl, imigrační úředník jim sdělí, že podle jeho úsudku je zřejmé, že nepřijíždějí do Británie jen na krátký pobyt. Takže někteří byli vráceni, aniž zažádali o asyl, protože nevyřkli ona klíčová slova.
Počet lidí, kteří se nyní rozhodují hned se vrátit, anebo o asyl nežádat, se podstatně zvýšil od té doby, co začalo přijíždět větší množství osob. Předtím žádala o asyl a zůstávala v Británii většina osob. Z toho zdá se vyplývá, že na žadatele asi imigrační úředníci vyvíjejí určitý tlak.
Podle jakých zákonů uvaluje na žadatele o asyl Británie vazbu?
Imigrační úřad má právo uvalit vazbu na každého. Důvodem je, že by se žadatel mohl v době posuzování jeho žádosti v Británii ztratit. Myslím, že v tomto případě se vazba užívá jako prostředek odstrašení, i když to nikdo oficiálně neřekne otevřeně.
Jakmile Romové ve vazbě dostanou právníka ex offo, právníci se pak jejich jménem dotazují, proč jsou Romové drženi ve vazbě. Ale je to obtížné. Podle zákona má imigrační úřad silné pravomoci dávat lidi do vazby. Je možno požádat o propuštění na kauci, ale Romové na to nemají peníze. Někteří ovšem propuštěni byli, někteří soudci přijímají jen malé kauce.
Někteří Romové nebyli dokonce vpuštěni ani na trajekt mezi Francií a Británii. Je to pravda?
Ano, k tomu po určitou dobu docházelo. Loďařské společnosti začaly odmítat vpouštět Romy na palubu, protože je to stálo peníze. Podle zákona musejí platit ty dopravní společnosti, které do Británie přivezou lidi žádající o asyl, náklady jejich vazby. To je zákon, který zavedli konzervativci. Týká se to lodí i letadel, nikoliv však tunelu pod kanálem La Manche. Uvalení vazby na některé mužské žadatele o asyl bylo pro loďařské společnosti velmi nákladné.
Loďařské společnosti tedy odmítaly převážet romské autobusy, ale bylo jim posléze řečeno ředitelstvím společností, že toto odmítat už nadále nesmějí.
Klíma končí svůj článek v MFD slovy: Romové přímo za dveřmi nastavili kruté zrcadlo vznešeným principům, podle nichž je tak snadné kritizovat náš přístup k Romům, dokud je máme doma." Chcete se k tomu vyjádřit?
Myslím, že romský problém je problém evropský. Není to problém, týkající se jen České republiky či Slovenska. I britští Romové asi mají potíže. Jde o něco, co je součástí historie...
Mám pocit, už jich trošku máte dost, ve srovnání s tím, jak jste o nich mluvila před měsícem...
Byl to dnes pro mne velmi dlouhý den. Jsem dost unavená.
Když jsem s vámi mluvil naposledy, bránila jste je. Řekla jste, že možná existují problémy s několika, ale mnoho rodin je velmi příjemných..
To je pořád pravda.
Ale místní lidi Romy hodně nemají rádi, že?
To je pravda. Je to škoda. Povzbuzují to sdělovací prostředky. Zejména britský bulvární tisk. To je velmi destruktivní. Podobně píší i místní noviny. Tisk také přinesl zcela nepřesná, vysoká čísla. Řekla bych, že v Doveru nyní žije asi 600 Romů.
Teď došlo ale k novému vývoji: Francie od čtvrtka odmítá přijmout kohokoli zpět, kdo strávil na anglické půdě více než 12 hodin. Francouzi jsou nespokojeni se situací, protože mají v Calais velký počet Čechů a Slováků.
