Britské listy

Není třeba mít velkou fantazii, abychom si dokázali představit, jak by reagoval předseda odborů v Německu, kdyby vláda zprivatizovala nějaké hutě jako naše vláda POLDI. Jistě by hlasitě požadoval hlavu odpovědných ministrů: cožpak je možné, aby podnik dlužil 360 milionů! na sociálním pojištění, a vláda zasáhla, až se s podnikatelem nedohodla? Cožpak je možné, aby vláda nechala jeden z klíčových podniků po privatizaci zcela bez dohledu? Cožpak je možné, aby banka, v níž má stát významný podíl, půjčovala podniku miliardy, ačkoliv podnik neplatil pojištění už od roku 1993, což je v Německu trestný čin? To přece znamená, že vláda turecké hospodaření s POLDI dlouhou dobu vědomě kryla!

Předseda Falbr však přijal vládní tezi, že se o restrukturalizaci podniků mají postarat noví vlastníci. Proč? Britská vláda připravovala British Steel na privatizaci mnoho let. Proč musíme my tyto podniky privatizovat hned, ve stavu, v němž mají minimální šanci uspět na trhu? Problém s restrukturalizací ocelářského průmyslu spočívá v tom, že jeho modernizace je strašně drahá. Může si ji proto dovolit pouze kapitálově velmi silný vlastník. Mají-li se technologické změny financovat z půjček, jsou tak drahé, že se ze zisků podniků prostě nemohou zaplatit. My nemáme vlastníky, kteří by měli dostatečný investiční kapitál. Pokud zároveň musejí splácet úvěry, za který podnik zprivatizovali, nutně se ocitnou v neřešitelné situaci. Začnou jim scházet peníze na výrobu, přestanou platit dodavatelům, posléze státu, a rozeběhne se kolotoč, který, jak jsme viděli na příkladě POLDI, vede k miliardovým dluhům.

Zdůrazňuji, není to náhoda. Všechny ocelářské podniky budou stát před problémem, jak financovat restrukturalizaci. Jenom podnik, který bude mít velmi levné "dlouhé" peníze, může mít šanci na úspěch. Premiér Klaus však má jednu prioritu: co nejrychleji se podniků zbavit. Nedávno to v parlamentu zopakoval. Proč? Aby vláda za osud podniků nenesla odpovědnost. Světe div se, i v případě POLDI jí to vychází: vinu nese "bývalé vedení FNM", úředník na FNM, holding, jenom ne vláda, která dává nepokrytě najevo, že od podniků dává ruce pryč. A světe div se podruhé - předseda odborů s ní souhlasí.

Banky se nejednou spálily a začaly být opatrnější. Při privatizaci dalšího ocelářského gigantu, Třineckých železáren (mají dnes téměř dvakrát tolik zaměstnanců co Kladno), už došlo k zádrhelu. Zahraniční investoři zájem neměli: podnik není restrukturalizován, potřebuje investice, odstranění ekologického poškození by bylo strašně drahé. Tak se zase vypsala soutěž na víc než 50% akcií. Soutěž vyhrál ten, kdo nabídl nejvíc: 2,643 mld Kč, o miliardu víc, než odborníci považují za možné, že lze zaplatit. Slibuje víc než 10 mld investic. Stejné sliby, které vedly k tragédii POLDI.

Soutěž vyhrála Moravia Steel, za níž stála určitá banka. Jenže - a to je ten zádrhel - si to rozmyslela. Proč? Údajně proto, že teprve později zjistila, že nejde pouze o cca 2 mld na zaplacení FNM, ale ještě o 3 mld "starých" dluhů Třince. Vítěz proto začal peníze hledat jinde. Co to znamená? To znamená, že se zcela změnily podmínky, na jejichž základě se uchazeči o Třinec posuzovali! Není přece vůbec jedno, jak drahými penězi bude za podnik zaplaceno!

Co teď? Před vládou a fondem byly dvě možnosti: odpískat soutěž, nechat firmě Moravia Steel propadnout čtvrt miliardy, které již zaplatila, a udělat novou soutěž. Nebo "pomoci" Moravia Steel k penězům. Vláda se zřejmě rozhodla pro druhou možnost: jak jinak si vysvětlit zprávu ČTK, že se na půjčce se bude podílet - držte se - kromě České spořitelny (s Lívií Klausovou v dozorčí radě) i Konsolidační banka. Zajímavé, dostat od spořitelny úvěr není právě jednoduché. Ovšem účast Konsolidační banky, to už je síla. Konsolidační banka je ve 100% vlastnictví státu a má půjčovat na restrukturalizaci, ne na privatizaci! Stát zde skutečně předvádí obdivuhodnou akrobacii: privatizuje státní majetek - za státní peníze. Doufám, že se nějaký poslanec ministrů Dlouhého a Kočárníka v parlamentu zeptá, jak je to možné? Co je to za privatizaci, když stát platí za firmu, která není schopná splnit ani první slib? Co ostatní účastníci soutěže? Proč jim Konsolidační banka také nepůjčí? Jak se možné takové pohrdání pravidly?

Předseda vlády kandiduje na severní Moravě, a tak volební gravitace láme pravidla jako preclíky. Popojení politiky a businessu, který kauza odhaluje, je skutečně neuvěřitelné. Jestli se transakce uskuteční, bude Třinec dalším podnikem, kterému za několik let hrozí osud POLDI. Vláda si však už je zřejmě jista, že ze svých činů nebude muset občanům skládat účty. Parlamentní opozice je bezzubá, odbory vstřícné.

Na to, kam se s takovou strategií dostanou, si předseda Falbr odpověděl sám. Řekl, že jejich odborový svaz psal ministrovi zdravotnictví dopisy, varoval - a nikdo si jich nevšiml.