Nemoc šílených krav: Británie zavádí stále přísnější opatření, ale není hlavní nebezpečí v Evropě?

Britská vláda uštědřila další tvrdou ránu zemědělcům ve vlastní zemi, když se rozhodla v brzké době zakázat prodej hovězích kotlet, a hovězích oháněk. Podle nejnovějších vědeckých informací se totiž tzv. "nemoc šílených krav" (Bovine spongiform encephalopathy, BSE), které způsobuje u lidí smrteknou Creutzfeldt-Jacobovu chorobu, vyskytuje také v morku kostí. Rozhodnutí britské vlády vyvolalo protesty a stávky britských zemědělců, kteří se pokusili zamezit v přístavech dovozu levného hovězího z jiných evropských zemí.

Epidemie vznikla tím, že se z vnitřností nakažených ovcí a krav vyrábělo krmivo pro dobytek.

Franz Fischler, komisař Evropské unie pro zemědělství, konstatoval koncem minulého týdne: "Riziko hovězího je sice malé, ale v Británii je větší než kdekoliv jinde."

Je to skutečně pravda? Britská epidemie BSE se nyní zmenšuje, kdežto počet případů v evropských zemích stoupá. Členské země EU zatím zaznamenaly asi 350 případů mimo Velkou Británii a vládne podezření, že evropští zemědělci záměrně o některých případech BSE neinformují. Podle statistických analýz by totiž mělo být v Evropě registrováno přibližně 1700 případu BSE. Nezávislý britský odborník na BSE, dr. Stephen Dealler, konstatuje, že Evropa je na začátku této epidemie.

Mnoho evropských zemí začíná nyní přiznávat případy BSE. Minulý měsíc oznámilo Lucembursko svůj první případ, byla postižena jedna z patnácti domácích krav. Lucemburská vláda konstatovala, že prý nemoc způsobilo infikované krmivo, dovezené z Belgie - přitom Belgie dosud nepřiznala ani jeden případ nemoci šílených krav.

Portugalsko, Německo, Francie, Irsko, Holandsko, Polsko, Švýcarsko, Itálie a Dánsko nyní zaznamenaly případy BSE, i když celkový počet případů je malý - Dánsko např. registrovalo jeden případ, maximum případů hlásí Irsko a Švýcarsko (v obou zemích je jich kolem 200).

Jeden holandský vědec argumentoval v časopise Veterinary Record, že mnohé země uvádějí daleko nižší počty infikovaných krav, než je tomu ve skutečnosti. Analýzou věku krav, vyvážených z Británie, dospěl k odhadu, že by například Irsko mělo mít asi 1000 případů BSE, přitom jich oznámilo jen 218.

Je pravděpodobné, že evropské země jsou na počátku epidemie BSE, protože se z dobytka, s dosud neprojevenou BSE, který je však už v inkubační době nemoci, vyrábí maso a kostní moučka, kterou se pak krmí mladší dobytek - čímž se nakazí nemocí BSE.

Nejnakažlivější součástí hovězího jsou jeho vnitřnosti, a evropské země dosud na svých jatkách hovězí vnitřnosti neodstraňují, i když má být tato praxe zavedena od 1. ledna 1998. Také nevylučují z potravinového řetězce krávy starší 30 měsíců, což je nyní v Británii běžnou praxí.

Nicméně je stále v Británii epidemie šílených krav nejrozvinutější. Británie letos zaznamenala 2898 případů BSE, celkový počat od roku 1987 je 169 472 nemocných krav. Očekává se, že epidemie neskončí dřív než v roce 2001. Druhou nejpostiženější zemí je Švýcarsko, ale tam bylo letos zaznamenáno jen 35 případů BSE a celkem od roku 1990 jen 265 případů.

Nicméně, argumentuje britský deník Independent, hovězí svalovina obsahuje tisíckrát méně nákazy BSE než mícha či mozek. To znamená, že pokud nebudou na evropských jatkách z poražených krav odstraňovány mícha a mozek, hovězí z kontinentálních zemí Evropské unie je potenciálně daleko nebezpečnější.

Jak velké ale ve skutečnosti hrozí riziko?

Z pořadu pak vyplynulo, že riziko z kouření je relativně přesně kvantifikováno, potíž je, že riziko pocházející z konzumace hovězího dosud přesně určeno není.

V britských sdělovacích prostředcích vznikla zajímavá debata o relevantnosti nejrůznějších rizik. Tak Independent napsal, že loni vypadaly v Británii statistiky takto:

Jedna osoba zemřela na Creuzfeld-Jacobovu chorobu na 200 000 zkomzumovaných celých krav. Jeden cestující či řidič automobilu zahynul na 15 miliónů jízd automobilem Jeden chodec byl usmrcen při přecházení silnice na 200 miliónů přejití přes silnici či ulici Jedna osoba zahynula při pádu ze schodů na 500 miliónů vyjití po schodech Jedna osoba zemřela na AIDS na 3 milióny sexuálních aktů bez kondomu Jedna osoba zahynula na rakovinu plic na 2 milióny vykouřených cigaret.

Z toho, usuzuje list Independent, je riziko úmrtí na požití nakaženého hovězího velmi malé - jde asi o jedno úmrtí na 30 miliónů 250gramových porcí masa. Jíst hovězí je asi dvakrát tak bezpečnější než jezdit autem a patnáctkrát bezpečnější než vykouřit jednu cigaretu.

Nová varianta Creuzfeld-Jacobovy nemoci si dosud v Británii vyžádala 23 obětí. Nikde jinde na tuto chorobu nikdo dosud nezemřel. Znamená to tedy, že i v Británii je roční pravděpodobnost, že zemřete na tuto nemoc, jedna ku pěti miliónům.

Nicméně je však riziko relativně nejasné, protože nikdo neví, které kusy hovězího mohou být nejnebezpečnější,. do jaké míry přežije nákaza nemoci šílených krav tepelnou úpravu, jak dlouhá je u nemoci inkubační doba, jsou-li někteří lidé vůči této nemoci náchylní anebo naopak zranitelní, kolik infikovaného hovězího se zkonzumovalo.

Britská vláda je přesvědčena, že bude-li společnost schopna řádně porozumět rizikům, jimž čelí, lidé budou žít zdravěji.

Zajímavé je, že většina lidí v běžném životě hodnotí riziko naprosto iracionálně. Tak kuřáci klidně kouří, i když vědí, že to způsobuje smrt (každá dvoustá smrt je způsoben kouřením více než deseti cigaret denně) ale bojí se daleko méně pravděpodobnějších smrtí, například při letecké katastrofě, při leteckých katastrofách však zahyne až každý 20 000. člověk.

Existují rizika, která jsou jasná odborníkům, ale lidé před nimi zavírají oči. Jedním takovým rizikem je možné zničení země z vesmírou srážkou s asteroidem. Světoví astronomové shromáždili velké množství přesvědčivých důkazů, že život na Zemi byl během své existence alespoň pětkrát srážkou s asteroidem téměř úplně zlikvidován. Naposledy to bylo před 65 milióny let.

Jestliže dojde ke srážce Země s asteroidem v době, kdy ještě budou lidé žít na této planetě, usmrtí to lidskou rasu. Bude-li to v příštím století, znamená to, že bude rázem usmrceno 10 miliard lidí. Astronomové vypočítali velmi znepokojující statistiku. Existuje pravděpodobnost jedna ku 20 000, že ten, kdo čte nyní tento článek, zahyne ve srážce komety či asteroidu s planetou Zemí. Je to asi tak pravděpodobné, jako že zahynete při leteckém neštěstí.

Britské statistiky úmrtí při cestování:

Počet mrtvých na miliardu ujetých kilometrů (léta 1986 - 1990):