Jaká je vlastně role českého prezidenta? Jaké má pronášet projevy?
Role Václava Havla jako majáku české společnosti se přeceňuje. Vlastně svou rolí Havel udržuje českou společnost v nesvéprávnosti. Vydává občanům signál: "Dokud mě tady máte, tak se nemusíte bát. Nemusíte sami za sebe převzít odpovědnost a myslet sami." Absence věcného kritického myšlení je rakovinou a tuberkulózou současné české společnosti. Dokud o ně nebudou novináři a politikové intenzívně usilovat, nepohneme se dopředu.
Václav Havel nyní kritizuje podvodnicky rozkrádačské hospodářské klima v České republice, ale sám podepsal zákon, který znemožnil soudní přezkoumávání privatizačních projektů. Neměl se už tehdy vzepřít a ten vysoce kontroverzní zákon nepodepsat?
Namítnete, že Havel tento špatný zákon podepsat musel.
Opět: v ústavě je úhybná klička. Dáme si do ústavy záruku, že prezident má podepisovat jako poslední kontrola zákony, schválené parlamentem. Zároveň mu však ale odebereme nezávislost. Dobře víme, že se prezident nejkontroverznější zákony odmítnout podepsat neodváží, protože je volen poslanci a kdyby učinil rozhodnutí, jdoucí proti zájmům vládnoucích stran, poslanci už pro něho nebudou hlasovat.
Z Havlova projevu vyplývá, že není z právního hlediska jasné, jakou roli má v české politice hrát prezident a jeho úřad. Některý příští český prezident s hlubším právním vzděláním než Havel by svou činností měl prezidentský úřad přesněji definovat.
Havlův projev, který přednesl v úterý odpoledne před oběma komorami českého parlamentu, jsem začal číst se skutečným zájmem. Z úvodních odstavců jeho textu se zdálo, že se Václavu Havlovi podařilo do určité míry definovat nynější českou situaci a základní problémy pojmenovat.
Po podrobnějším přečtení Havlova sáhodlouhého projevu (nebylo to vlastně charakteristickým rysem komunistických potentátů, že museli mluvit dlouho, aby vyjádřili jednoduchou myšlenku?) se mi bohužel už tak objevný nejeví.
Havel v projevu především hovořil o patologičnosti dnešní české společenské situace, kde, jak se zdá, jsou úspěšní především kriminální živlové a podvodníci. Hospodářství řádně nefunguje a ekologické problémy nebyly vyřešeny.
Prezident vidí dvě příčiny nynějšího stavu. Jednou z nich je prý "postvězeňská psychóza" - lidé se octli ve svobodě a neumějí si s ní odpovědně poradit. Vznikl tedy "postkomunistický marasmus".
Tato analýza je chybná. Obávám se, že většina lidí v ČR asi nepociťuje závrať ze svobody, kterou nemůže unést. Hovorem s obyčejnými lidmi dospívám k závěru, že spíš mají pocit, že se po pádu komunismu příliš neosvobodili. Sice už nemusejí chodit na schůze a na Prvního máje, ale u státní správy se většinou práva nedovolají a mají dosti obdobný pocit bezprávnosti jako dřív. Nakonec o tom nedávno přesvědčivě psal Jiří Franěk v Právu. Havel tohle neví?
Druhou příčinou nynějšího fiaska byla podle Havla pýcha - v tomto odstavci, aniž by ho jmenoval, kritizuje zcela zjevně Havel Václava Klause a jeho aroganci, která podle Havla zabránila serióznímu uvažování o mnoha problémech.
Není možno, argumentuje Havel, soustřeďovat se jen na náš domácí, provinční píseček, je třeba převzít odpovědnost za globální problémy. Čeští vzdělanci častěji obviňují občany z provincialismu, aniž by se snažili pochopit, proč občané zaujímají názory, s nimiž vzdělanci nesouhlasí.
V projevu pak Havel vyjmenoval deset problémů, jimiž by se podle něho vláda a parlament měli odpovědně zabývat. Především je třeba, aby v zemi vznikla etická kultura, mravní řád, který by občané plně respektovali. Kriminální prohřešky proti tomuto řádu musejí být efektivně trestány.
(Potíž je, že politika sice bývá založena do určité míry na etice, jenže hlavně je politika uměním kompromisu. V dnešní době nikdo přesně neurčí, jaká mají být přesně ona etická pravidla, i když určitý obecný morální kánon bývá v západoevropské politice dodržován, už z pragmatických důvodů. Příliš silný důraz na fundamentální etická pravidla vede ale až k náboženským válkám. Filozof Ernest Gellner poukazoval na to, že to s těmi etickými normami možná nesmíme příliš přehánět, protože dnešní liberalismus, dominantní světová teorie, nestojí zrovna na těch nejpevnějších teoretických základech.)
Havel v projevu doporučoval, že je zapotřebí zreformovat státní správu a napravit armádu a policii.
Ekonomické pasáže byly až trapně neinformované a nekompetentní. Zopakoval v nich několik obecně známých skutečností.
Vím, že se na Pražském Hradě konají pravidelné "brainstorming sessions", že se Havlovi poradci sesednou kolem stolu a hovoří se o všem. Vznášejí se prý všechny možné námitky a problémy se přetřásají z mnoha stran.
Je snad možné, že by ekonomické části Havlova úterního projevu prošly kritickým sítem jeho diskuse s poradci? Je možné, že by jeho poradci byli tak slabí?
Vezměte si odstavec 6 Havlova projevu. Je tak chabý, že je člověku při jeho četbě doslova trapně.
Jeden analytik poznamenal: Havel prostě v tom projevu řekl, co je dneska populární. Opakoval to, co dnes říká veřejné mínění. Populární je kritizovat Klause, tak obecně kritizoval Klause. V tom, co řekl, nebylo vůbec nic nového. Tohle měl říkat Havel před pěti lety.
Takhle má ale mluvit prezident? Neměl by prezident přednést něco trochu objevnějšího? Neměl by prezident konzultovat své projevy se schopnými hospodářskými poradci? Nemůže to prezidentská kancelář zařídit? Vždyť je to jak slohová práce žáka z osmé třídy:
"6) Jak je tomu vlastně s naší ekonomikou? Proč máme najednou těžkosti právě my, kteří jsme se cítili být nebo kteří jsme skutečně byli příkladem pro ostatní v rychlosti ekonomické transformace? Proč naše ekonomika dnes roste pomaleji, než například ekonomika polská? Nesdílím názor některých z vás, že celá transformace byla špatně založena, špatně koncipována a špatně vedena. Spíš bych řekl, že naším problémem je pravý opak: tato transformace se zastavila v půli cesty, což je možná to nejhorší, co ji mohlo potkat. Kdeco je sice formálně privatizováno, ale co má vlastně jasného a konkrétního vlastníka, který by se plně věnoval zvyšování efektivity a dlouhodobým výhledům svého podniku? Není výjimkou, že navštívím podnik, jehož vedení mi nedokáže říct, komu dotyčný podnik vlastně patří, natož jak vydává svému vlastníkovi účet ze svého hospodaření. Jak je ale možno očekávat touženou restrukturalizaci podniků a celých odvětví, když je tak málo průhledných vlastníků a když tolik zástupců vlastníků chápe svůj úkol, poslání a závazek prostě jen jako příležitost převést svěřené peníze někam jinam a pak jít od toho? "
Nechci ani už mluvit o odstavci osm, v němž Havel "uvítal, když vláda vtělila do svého programového prohlášení svůj úmysl oddělit postupně důchodový fond od státního rozpočtu". Toto opatření je nesmysl. V nynější situaci, po klausovsky provedené privatizaci NELZE oddělit důchodový fond od státního rozpočtu. Státní pohledávka na starobní důchody trvá. Jakékoliv oddělení důchodového fondu od státního rozpočtu může být jen formální.
Nebylo mi jasné, z jakého titulu vlastně prezident České republiky pronáší projevy před vládou a parlamentem. Přednáší je z titulu své funkce, anebo jen jako soukromý občan? Má právo vstupovat do politiky jako politický činitel, anebo musí zastávat přísně nepolitické stanovisko jako třeba britská královna?
Zavolal jsem právničce Gabriele Arpové, manželce Ivana Kytky. Probrali jsme ústavu, ale moc moudří jsme z toho nebyli.
Má prezident povinnost, když mluví k národu, přednášet jen fundované projevy, anebo si může jako soukromý občan říkat co chce? Vím, že je v současné době velmi obtížné, najít v ČR nový směr, přesto mě však jako občana ČR docela uráží, jak neobjevný a nefundovaný byl Havlův projev.
Možná nekonzultuje odborníky schválně, aby ho nemohli činitelé českých politických stran obvinit, že příliš inteligentní analýzou nepřípustně zasahuje do politického procesu?
Anebo mu možná ten projev napsala ta Dáša, uzavřela Gabriela Arpová.
PS. Klaus pak promluvil na několikaminutové tiskové konferenci, kde odmítl odpovídat na jakékoliv otázky. (Nepřipomíná tohle už hodně Vladimíra Mečiara? Klause bychom se měli pořád ptát, ať se objeví na veřejnosti kdekoliv, jak to bylo s tím švýcarským kontem. Jeho projevy na jiné téma nejsou zajímavé, dokud tato hlavní, klíčová otázka nebude vyjasněna. Člověk, nad nímž visí obvinění z korupce, by se neměl vyjadřovat k ničemu jinému, dokud toto obvinění nebude odstraněno.)
Klaus Havlův projev na tiskové konferenci odmítl jako "třetí cestu" (sic). Takže ani tady nic nového. Jak dlouho bude ještě opakující se panoptikum pokračovat?
PPS. (Středa dopoledne: Dostal jsem k výše zmíněnému článku kladné i záporné ohlasy. Chtěl bych tedy ještě podotknout:
Možná, že česká společnost potřebuje, aby byly názory, obecně nyní vyjadřované mezi lidmi, jasně vysloveny prezidentem, osobností, které si občané většinou váží (protože za ně sejmula hříchy) a aby tak byly posvěceny. "Vidíte, když to říká i prezident, musí to být pravda."
Jenže to nic nemění na tom, že v Havlově projevu nebylo řečeno skoro nic nového. Myslím si, že je možno požadovat - pokud se má český prezident vyjadřovat ke společenské situaci - aby udělal trochu víc. )
(Jan Čulík)
