Politická krize v ČR posílí moc regionů
Klaus a české regiony
Začátkem prosince 1997 začali všichni čelní představitelé Občanské demokratické strany intenzívně usilovat o získání osobní podpory u regionálních aktivistů ODS. Většina stranické elity v ústředních orgánech ODS se postavila proti Klausovi a Klaus si musel vybudovat na regionální úrovni podporu. I když, pokud Klaus zastával premiérský úřad, byl doslova zosobněním centralismu, před úplnou politickou smrtí od nepřátel v ústředí ODS ho zachránila právě podpora regionů. Uvědomily si v důsledku událostí posledních týdnů obě soupeřící politické skupiny, jak důležité jsou regiony?
Poté, co se na veřejnost koncem listopadu vyvalily finanční aféry, v ODS došlo k otevřenému rozkolu mezi Klausem a jeho odpůrci. Obě strany očekávaly od konference ODS, která se konala 14. prosince v Poděbradech, že rozhodne, kdo se stane šéfem strany a určí budoucnost ODS, kterou by bylo možno charakterizovat jako dosud nejúspěšnější politickou stranu přechodného období po pádu komunismu ve středovýchodní Evropě. Vědělo se, že delegáti přijedou na poděbradskou konferenci z celé republiky, a tak se všechny strany okamžitě vydaly sečítat podporu na regionální úrovni.
Uvnitř ODS proti Klausovi
Síly postavené proti Klausovi byly především v ústředí a na vrcholu stranické elity. Například parlamentní poslanecký klub ODS se proti Klausovi postavil velmi brzo (1). Klaus si údajně zaznamenával, kteří poslanci ho podporují a kteří ne (2), ale každému bylo jasné, kdo jsou vedoucí představitelé odboje proti Klausovi. Jeho hlavními soupeři byly osoby ve vedení ODS: Pilip, Ruml a Vodička. Bývalý ministr školství a posléze ministr financí Ivan Pilip býval předsedou samostatné Křesťansko-demokratické strany (KDS), která se sloučila s ODS plně až po volbách v roce 1992, a Pilip byl do prosince loňského roku náměstkem předsedy ODS. Jan Ruml, bývalý disident, odstoupil z funkce ministra vnitra v průběhu roku 1997. Člen ústředního výkonného výboru ODS Jindřich Vodička byl ve vládě v letech 1992-1996 ministrem práce a sociálních věcí, po volbách v roce 1996 byl ministrem bez portfeje a po Rumlově rezignaci se stal ministrem vnitra (3). Byli to představitelé nejvyšší stranické elity. I jiné čelné osobnosti ODS se postavily na poděbradské konferenci proti Klausovi. Odcházející ministr zdravotnictví a místopředseda ODS Jan Stráský podpořil Rumla (4). Bývalý předseda parlamentu za ODS Milan Uhde na poděbradské konferenci na Klause ostře zaútočil. Členové poslaneckého klubu ODS jako Jan Černý si stěžovali, že je jejich vlastní vláda příliš často neinformovala o své politice (6). "Šedá eminence" a podezřívaný strůjce Klausova pádu, bývalý ministr Josef Zieleniec, nebyl pozván na poděbradskou konferenci ani jako host, i když byl spoluzakladatelem ODS. Tak pocházela většina hlavních Klausových soupeřů z nejvyšších kruhů Občanské demokratické strany.
Outsideři byli pro Klause
Je pravda, že na nižších úrovních ODS byla začátkem prosince regionální situace zpočátku poněkud proměnlivá a chaotická. Na počátku krize začal rozkol v ODS vyvolávat napětí mezi regionálními stranickými organizacemi a docházelo ke konfliktům mezi jednotlivými místními asociacemi ODS. Příkladem tohoto zmatku může být regionální asociace ODS ze západních Čech, kde místní asociace ODS ve třech městech v tomto regionu zaujaly v nedávné krizi vůči Klausovi naprosto rozdílný postoj. Asociace ODS v Karlových Varech pevně podpořila Klause, Asociace ODS v Chebu naproti tomu poskytla podporu Klausovým odpůrcům ve straně. Asociace ODS v Plzni zaujala nerozhodný postoj, Klause kritizovala jen částečně, i když připustila, že je možná nutné přijmout do vedení strany pár nových tváří. (8) V jiných oblastech České republiky zaujaly celé regionální organizace v prvních dnech krize opatrnou a politicky pragmatickou lini. Například Asociace ODS na Severní Moravě oznámila 29.12.1997, že potřebuje podrobnější informace o finančním skandálu, než se rozhodne, komu poskytnout podporu. (9) Brzo nato se však regionální organizace semkly kolem Klause. (10). První vyjádření podpory pro šéfa strany v obklíčení začaly přicházet ještě dříve, než Klaus a jeho vláda rezignovali. 29. listopadu požadovala severočeská Asociace ODS, aby Klaus prostě nahradil odstupující křesťansko-demokratické ministry ve své vládě lidmi z ODS, bez ohledu na to, jaké by to mělo následky pro demokracii. Asociace ODS ve středních Čechách toho dne také podpořila Klause, a obě organizace silně kritizovaly Klausovy soupeře ve straně za to, že začali požadovat Klausovu rezignaci v době, kdy byl šéf strany v zahraničí (11). Raná podpora pro Klause byla často velmi radikální, nejen v případě výše zmíněného hlasování ze severních Čech, které se zjevně inspirovalo Únorem 1948, ale také v případě pouličních protestů v Praze, během nichž stovky lidí vyjadřovaly svou podporu pro Klause a trpce odsuzovaly jeho supeře v ODS. Šéf pražské regionální asociace ODS a pražský primátor Jan Koukal se těchto demonstrací také účastnil a vyjádřil podporu svého regionu pro Klause (12). Samozřejmě, je nutno mít na paměti, že tyto protesty odrážely jen jednu stranu vnitrostranického konfliktu a nikoliv názory české veřejnosti obecně, která většinou Klausovo odstoupení přivítala. (13)
Jak míjel prosinec, z regionálních organizací ODS se začaly ozývat další hlasy a začínalo být zjevnější, že Klaus vyhraje poděbradské hlasování. Klause sice donutila odejít z vlády nejvyšší elita ODS, ale jeho naprostému a konečnému pádu zabránily regionální a místní organizace ODS. Ke konci prvního týdne prosince 1997 se většina regionálních a místních organizací ODS už rozhodla: Klaus se vrátí jako nový šéf ODS. (14).Navzdory soustředěnému útoku členů ústředního vedení ODS, podpořily Klause regionální organizace ODS, a tak byl 14. prosince znovuzvolen do vedení ODS. (15) I když odmítal účast v nové vládě (16) a i když se stal jedním z hlavních překážek dlouhého decentralizačního procesu, Klause zachránily regiony.
Poučení pro nové strany
Nové pravicové strany si uvědomují, že zcela zjevně potřebují získat důvěru voličů v regionech a vytvořit regionální stranickou základnu. Nová Unie svobody, kterou o minulém víkendu založilo oficiálně protiklausovské křídlo ODS, zdůraznilo potřebu větši regionální autonomie. Zatím je ještě příliš brzo určit, zda se stane součástí jeho politického programu silná decentralizace, avšak je důležité zmínit se o tom, že Unie svobody zamýšlí vybudovat svou interní stranickou strukturu na základě nových čtrnácti regionů (17). Regionální autonomie je také hlavním tématem pro novou Stranu konzervativní smlouvy, vytvořené z frakcí, odštěpených od Občanské demokratické aliance (18).
Jakmile si tyto strany řádně uvědomí, co zachránilo Klause a až budou hledat v regionech mocenskou podporu, velmi pravděpodobně by mohly regionálním politickým aktivistům poskytnout větší politickou moc, aby získali potenciální příslušníky místní správy na svou stranu.
Celkem lze tedy dospět k závěru, že nedávná politická krize podstatněji přispěla a ještě zřejmě přispěje k posílení regionální autonomie v České republice výrazněji než nedávno přijatý zákon o regionech.
Andrew Stroehlein
Poznámky:
1 Rádio Praha, 2.12.97.
2 Rádio Praha, 3.12.97, předseda poslaneckého klubu ODS Honajzer kvůli této záležitosti rezignoval.
3 Rádio Praha, 1.12.97; Rádio Praha, 14.12.97; Rádio Praha ,15.12.97; Mladá fronta DNES, 11.6.96 Příloha "Volby '96" and Mladá fronta DNES, 21.6.96.
4 Rádio Praha, 14.12.97.
5 Rádio Praha 15.12.97. I když měl Klaus Paynovu a Kočárníkovu podporu a podporu většiny senátorů ODS. Rádio Praha, 15.12.97 a Rádio Praha, 3.12.97.
6 Viz například poznámky Jana Černého na poděbradské konferenci, Rádio Praha, 14.12.97.
7 Rádio Praha, 15.12.97.
8 ČTK, 1.12.97.
9 On-line Slovo, 29.12.97.
10 Je nutno říci, že o Klausově podpoře v regionech věděli někteří jeho soupeři v ODS ještě dříve. Viz Vodičkovy výroky v Rádiu Praha, 1.12.97 and prohlášení Zdeňka Geista, náměstka předsedy jihomoravské asociace ODS v ČTK 1.12.97.
Vodička zároveň oznámil, že bude podporovat v boji o ovládnutí vedení ODS Klausovy oponenty a že jestliže Klaus zvítězí, povede to zřejmě k rozštěpu ODS - a to se také stalo. Geist je blízký kolega Ivana Pilipa a právě Geist požadoval velmi brzo Klausovu rezignaci.
11 On-line Slovo, 29.12.97.
12 Rádio Praha, 1.12.97, Mladá fronta DNES, mimořádná příloha, 1.12.97.
13 Sedmdesát pět procent českých občanů konstatovalo, že by byli rádi, kdyby Klaus odešel z politické scény. Tento výsledek průzkumu veřejného mínění přineslo Rádio Praha12.12.97.
14 Rádio Praha, 6.12.98 a 8.12.97.
15 Rádio Praha, 15.12.97.
16 Rádio Praha, 30.11.97.
17 Viz výroky Zdeňka Geista na zakládající konferenci Unie svobody, Regionalist, 19.1.98.
18 Regionalist, 14.1.97
