Ještě jednou k tomu hokeji
Bij Slováka do hlavy a jiné poznámky
Bratia Slovaci mi snad odpusti. To biti do hlavy vyrvavali fanousci Sparty, kdyz se valili, uz je to takovych dvanact let, Parizskou ulici ke Staromestskemu namesti ve stejnou dobu, kdy jsem smeroval do hostince U stare synagogy. A k tomu, ze Berger (ci kdo byl tenkrat spartanska hvezda) neni clovek, ale buh. Zadat, aby sel na Hrad, je zrejme nenapadlo, ale politicke uvedomeni i tak tu a tam projevili.
Pokrikovali na prislusniky VB, kterych nebylo dost na to, aby se chteli prat, Gestapo, Gestapo. Proste takova detinska radost z vitezstvi nad Slovanem nebo Trnavou. Sparta jede, Sparta je nejlepci! Byli to takovi ti hosi, kteri by porad nekoho tloukli. Zda se, ze tento zvyk porad pretrva, zejmena narazi-li se na nepritele s hlavou.
Udalosti po olympijskem finale, k nimz doslo jen kousek od Parizske, me tedy neprekvapuji. Paka, jejichz fyzicka sila, prevazuje dusevni do te miry, ze jim je hrackou prevracet auta a vytloukat vykladni skrine na oslavu vitezstvi (pro ktere sami nemuseli hnout prstem) se vyskytuji v kazde spolecnosti. Pozoruhodne je, s jakou vytrvalosti se tyto udalosti vydavaji za neskodny projev radosti z toho, jaci jsou Cesi pasaci a jak se umeji sjednotit, kdyz o neco jde.
Jan Culik se ve svem clanku (Zastupne jasani nad hokejovym vitezstvim, BL, 23.2. 1998) pta: "Kdy si uvedomi Prazane, silejici nad sportovnim zapasem, ze jde pouze o sportovni zapas, nikoli o historicke narodni vitezstvi? Kdy dospeji a prestanou se chovat jak deti, jak je nutil komunisticky rezim?"
Zkusim na jeho recnickou otazku odpovedet. Patrne nikdy. Domnivam se totiz, ze sport se cim dal tim vic stava nastrojem propagandy - obchodni a politicke. Sport odvadi docela pekne pozornost od reality a navic umoznuje jaksi "bezbolestnou" redistribuci bohatstvi.
Vyse uvedena otazka je pozoruhodna tim, ze nahradime-li jmeno "Prazane" jakymkoli jinym a vynechame "komunisticky rezim" dospejeme k universalnimu povzdechu nad mentalni urovni urcite skupiny obcanu libovolne narodnosti.
Proc se lidi vydaji do ulic po sportovnim utkani vedi nejlepe psychiatri a psychologove. Neni vylouceno, ze mnohy ucastnik takova akce je nebo by mohl byt jejich pacientem. Mozna, ze se k tomu nejaky odbornik vyjadri.
Pamatuji se, ze pred mnoha lety vysilala ceskoslovenska televise porad o chuliganech v Anglii, kteri po fotbalovych zapasech bojuji s fanousky opacneho tymu, demoluji vagony a vubec delaji veci hodne mladeze zijici v kapitalisticke beznadeji. Vysledkem tohoto ideologickeho pusobeni bylo, ze se cast mladeze rozhodla vstoupit do Evropy a tak se pro pristi nedeli rovnez vyzbrojila retezy proti druhym fandum a nozi pro souboj s kozenkou sedadel. No a ta svetovost nas holt drzi. V tomto smyslu se nekteri ctenari BL ozvali - prece se to dela i jinde, tak co.
Historicke reminiscence ceskych vitezstvi jsou ovsem jen slabym odvarem toho, co se deje v Kanade. Narodni vitezstvi Kanady nad SSSR v serii zapasu roku 1972 se omila do nekonecna. Kolebka hokeje prece nemohla prohrat, takze se pro to udelalo vse mozne i nemozne. Napriklad Bob Clark (manazer kanadskeho tymu snu v Naganu), dostal za ukol zlikvidovat Charlamovova. A tak mu prerazil ruku hokejkou - sam to verejne priznal - slo prece o nepritele a studenou valku, tak jakepak gentlemanstvi. Neustale oprasovani teto "historicke" udalosti ma ovsem silne komercni podtext. Jako ostatne veskery sport na severoamerickem kontinentu.
Ceskym fandum by nemelo uniknout, ze "jejich" Cesi hrajici v NHL byli v Naganu jen z milosti majitelu klubu, kteri ligu prerusili z ciste obchodnich duvodu. Rozhodli se vyuzit ocekavaneho uspechu Kanady nebo jeste lepe USA stejnym zpusobem jako NBA (National Basketball Association) vyuzila vitezstvi "muzstva snu" v Atlante, ale nevyslo to. Je docela dobre mozne, ze za ctyri roky ze stejne obchodnich duvodu NHL neprerusi kvuli nejake olympiade.
Vzhledem k tomu, ze vitezstvi Cechu za morem nikoho nezajima (protoze je nezpenezitelne) dochazi k tomu cemu se rika "damage control", omezovani skody na nejmensi moznou miru. Nikde se nedoctete, ze kanadsky "dream team" byl skvely, ale ti obdivuhodni Cesi byli jeste lepsi a tak slava jim a taky Rusum. Je ticho po pesine, mluvi se jen o tom, ze Americani jsou idioti, protoze zdemolovali ty mistnosti a hokejovi experti zacinaji predpovidat, ze zadne snove tymy na pristi olympiade nebudou, ledaze se bude hrat podle pravidel vyhovujicich predevsim americkym a kanadskym hracum (mensi ledova plocha, zadna trestna strileni, finalova serie zapasu misto jednoho utkani).
Jednotlive kluby ted budou zduraznovat, ze to byl jejich hrac, ktery ziskal tu kterou medaili. Vcera (25.2.) hralo Buffalo Sabres proti Torontu. Hasek nastoupil na led se zlatou medaili, reflektory na nej svitily ze vsech stran a divaci sileli radosti, protoze to je prece "jejich". Byla slava a klub jeste vic vydela na prodeji dresu s Haskovym jmenem.
Zajem mistnich sdelovacich prostredku mozna vzbudi ostudne chovani ceskych hokejistu v letadle. Zejmena prevysila-li skoda 3000 dolaru, coz je suma udavana v souvislosti s vylevanim vzteku frustrovanych Americanu na pokojovem zarizeni v Naganu. Ale spis ne. Ceska republika by mozna mela neco z onoho vitezstvi, kdyby hokejiste delali reklamu ceskym vyrobkum. Reklama ve smyslu "ke zlate vam Nike nepomuze, kupujte Jitex".
Reakce na clanek Jana Culika je pozoruhodna zejmena tim, ze nekteri ctenari povazuji jeho kritiku vyrazeni do ulic a pripisovani nadmerne dulezitosti vysledku za urazku naroda, na ktery se povysili. Podle me mel v zasade pravdu, toliko slovo "detinsky" nepouzil zcela presne. Deti totiz v takove situaci udelaji neco jineho. Vezmou hokejky a puk nebo tenisak a vyrazi na ulici nebo hriste ulice mastit hokej. Bylo by samozrejme krasne, kdyby se dospeli umeli zachovat podobne a kdyby se na Staromestskem namesti hrala utkani ad hoc seskupenych tatiku. Jenze tak idealni svet bohuzel neni.
Jiří Jírovec
P.S. Jan Culik pise, ze dostal asi tricet dopisu na toto tema. Bylo by zajimave vedet, kolik lidi reaguje s podobnym enthusiasmem na clanky, ktere se tykaji podstatnejsich veci nez je hokej.
