Vraťte mi nepřítele
(Rád bych v zájmu rovnováhy názorů zveřejnil také nějakou OBHAJOBU vstupu ČR do NATO. Pošlete! JČ)
Tohle je tusim nazev pisnicky Jiriho Dedecka, ale clanek s ni nema nic spolecneho. Jde totiz o Ceskou republiku a NATO.
Zrejme neprozradim zadne vojenske tajemstvi, kdyz napisu, ze jsem byl v roce 1964 u tankistu. Tenkrat bylo vsechno jasne, predpokladal se utok ze zapadu a tomu odpovidala prislusna vojenska doktrina. To, co se u takovych tankistu dej,e popsal genialne Josef Skvorecky a tak se omezim jen na drobnou vzpominku tykajici se predstav nekterych materialneji zalozenych spolubojovniku: az nepritele zazenou nekam za Ryn, vydrancuji po zpusobu stredovekych dobyvatelu nejblizsi obchodni dum Neckermann.
Pak doslo k takovym tem vecem, jako je uvolneni mezinarodniho napeti a po case zase k jeho zvysovani a k rozmisteni sovetskych raket na ceskem uzemi. Pokud me pamet neklame, cetl jsem v te dobe nejake disidentske materialy ohledne toho, ze si z nas Rusove delaji zapadni naraznikovou zonu a ze to v pripade konfliktu nebude litat pres nas sem a tam ale od nich, tedy imperialistu, rovnou k nam, takze vyhlidky na preziti v ceske kotline nejsou zrovna ruzove.
Vyvoj ovsem spel dal a najednou bylo po studene valce. Mezi Rusy a Americany vypukl mir a tohleto porozumeni a pratelstvi - skoro az na vecne casy. A na Hradcanech se ocitl byvaly disident, ktery mozna i nejakou tu protestni petici ohledne raket na nasem uzemi sepsal. Mozna, ze ne, ale nebyl to prave on, kdo na zacatku devadesatych let prosazoval humanistickou, byt nerealnou myslenku, ze kdyz Ceskoslovensko prestane vyrabet a exportovat zbrane, vezmou si z nej ostatni priklad a svet bude tak nejak lepsi?
A zase pribylo trochu pokroku a v jeho ramci jsou zbrane pry jeste vic zapotrebi nez jindy. Lepsi a vic. Prezbrojit v zajmu miru (kdysi se rikalo, ze jednou vypukne takova bitva za mir, ze po ni nezustane kamen na kameni), novych svetovych radu a tak podobne. Z nejakych duvodu jsou zapotrebi nove zbrane i v Polsku a Madarsku a dalsich statech, ktere chteji do NATO. Jejich porizeni bude stat spoustu penez (tu a tam se zmini nejaka ta miliarda dolaru), o jejich udrzovani a vymene az zastaraji ani nemluve (to tedy doslova). Ale kdo by si rad v takove chvili neutahl docasne opasek.
Mozna, ze bych celou vec pustil z hlavy, kdyby se me netykala osobne. Pripadam si totiz jako blbec. Pruzkumy verejneho mineni prece ukazuji, ze vic nez polovina Cechu je pro vstup do NATO. Skoro dva respondenti ze tri maji pry jasno v tomto komplikovanem mezinarodnim problemu do te miry, ze rikaji bezvyhradne ano. Proc tedy clovek jako jsem ja, zajimajici se o politiku, neni schopen dojit k tomuto zjevne politicky korektnimu zaveru. Mozna, ze mi jen unikly dokumenty ceske vlady, kde se to vsechno vysvetluje. Necham se rad poucit.
Nez se tak stane, nezbyva mi nez interpretovat veci po svem. Domnivam se, ze otazku vstupu do NATO je nutne posuzovat z ciste narodniho hlediska. To, ze nas tam nekdo chce mit, nemusi nezbytne znamenat, ze to je pro Cechy vyhodne.
Neni treba pochybovat o tom, ze rozsireni NATO na ukor Ruska je pro USA obrovska satisfakce - sok ztratil cast sveho imperia a navic bude mit (docasne pratelske) zbrane NATO hned za humny. Ted uz jen aby servilni Stredoevropane nechteli zbrane zadarmo, takove rozsireni NATO by se v USA tezko prodavalo.
NATO je predevsim vojenska organizace, zrizena (teoreticky) na obranu proti sovetske hrozbe. Rikam teoreticky, protoze je jasne, ze znovuvyzbrojeni zapadni Evropy po druhe svetove valce byl obrovsky obchod a pokud by nepritel nebyl, bylo by zrejme byvalo nutne nejakeho vytvorit.
Dnesni NATO nema z vojenskeho hlediska valne ceny. Zakladni slabinou teto organizace jsou rozdilne geopoliticke zajmy jejich vetsich clenu (USA, Nemecko, Velka Britanie a Francie). Toto rozdeleni je videt jak v pristupu k Iraku, tak k valce v Bosne. Navic nepochybne existuji spory o velitelske kompetence. Pokud se pamatuji, v dobe valky v Zalivu projednaval Kongres USA rezoluci zakazujici podrizeni americkych jednotek jinemu nez americkemu veleni. Pokud stejny princip razi i pro NATO, znamena to, ze bud museji existovat nejmene dve velici centra (Americani a ostatni) a nebo se vsichni podridi vedeni americkemu, coz je horka pilulka pro Nemce a Francouze. Servilnim Britum to je mozna jedno.
Dalsim faktorem, ktery ovlivnuje akceschopnost NATO, je zvysena citlivost verejneho mineni jednotlivych clenskych zemi k moznym ztratam na zivotech u vlastnich jednotek. Psal jsem na toto tema amatersky v clanku Valka (BL, 23.2. 1998). Soude podle nazvu jeho clanku Pro Bosnu bychom nemeli vojaky obetovat profesional Henry Kissinger pojednava podobne tema v prvnim cisle dvoumesicniku Listy (viz reference v BL, 2.3. 1998).
Tretim a mozna nejdulezitejsim faktorem je omezeny mandat teto organizace. NATO nemuze dost dobre prosazovat a pripadne udrzovat novy svetovy rad bez spoluprace s OSN. Staty stojici mimo NATO (Rusko, Cina, Indie, Japonsko) jsou prilis vyznamne na to, aby se jejich mineni mohlo ignorovat. Ma-li Ceska republika ambice podobne Kanade, to znamena hrat roli mirotvorce ve svete, muze je, stejne jako tato zeme naplnovat prostrednictvim OSN.
Je jiste mozne namitnout, ze NATO zarucuje kolektivni obranu svych clenu v pripade napadeni. Tento argument se neda zcela ignorovat, protoze vime ze vecne casy nejsou vecne a tisicilete rise tisicilete. Doufam, ze se mnou bude kazdy souhlasit, kdyz napisu ze podobna zaruka ma vyznam jenom tehdy (a) existuje-li realny nepritel a (b) vysledkem politicko-vojenskeho svazku bude zachovani a nikoli zahuba vetsi casti populace.
Kdo je tedy nepritel? Geograficky a mozna politicky nezbyva nikdo jiny nez Rusko. Jenze proc by Rusove utocili na zapadni Evropu? Lebensraumu i surovin maji dost na Sibiri. Utokem na zapadni Evropu nemohou nic ziskat. Nebo si snad nekdo mysli, ze ano?
Podle meho nazoru existuji pouze dva scenare pro mozny konflikt mezi Ruskem a NATO a hned dodavam, ze ani jeden neospravedlnuje vstup CR do teto organizace.
Je mozne, ze v obdobi po Jelcinovi zacne Rusum dochazet, ze okolni svet ke svemu preziti v podstate nepotrebuji. Dojde jim, kolik nevyhodnych obchodu reformatori uzavreli a kolik bohatstvi ze zeme uniklo a unika. Rozhodnou se tedy ten novodoby NEP po vzoru Stalina ukoncit. Co se stane dal, bude zalezet na tom, jestli zahranicni investori proste ztraty odepisi nebo zda budou chtit svoje investice chranit. (Ochrana hospodarskych zajmu na cizim uzemi pomoci zbrani neni tak neobvykla, jak by se mohlo zdat. Existuji prece teorie o tom, ze Irak napadl Kuvajt, protoze se citil ekonomicky ohrozen. USA pak pomohly Kuvajtu v ramci svych zajmu jmenem nafta). Ochrana zajmu zapadniho sveta v Rusku muze zvysit napeti do te miry, ze jedna ci druha strana zmackne knoflik prvni, aby predesla agresi.
Zda se mi ale, ze daleko pravdepodobnejsim scenarem pro raketovou katastrofu v Evrope je nahoda. Omyl pocitacu, ktere odpali rakety na predem vybrane cile. Toto je scenar, ktery by mela mit ceska vlada na pameti. Mela by se starat o to, aby ceske uzemi nebylo tercem. Umisteni zbrani NATO na ceskem uzemi ten terc z Cech zcela jiste udela. Soucasna prohlaseni, ze NATO nema v umyslu umistovat na uzemi novych clenu jaderne zbrane nemaji vetsi cenu nez papir na nemz jsou vytistena.
Vstoupi-li staty byvale Varsavske smlouvy (zejmena Polsko, Madarsko, a Ceska republika) do NATO, budou v pripadnem plnohodnotnem konfliktu slouzit jako naraznikova zona, nic vic. Proc tyto staty radeji neuvazuji o neutralite. Proc by nemohl exitovat severojizni pas neutralnich zemi v Evrope. Komu je tato varianta proti mysli? Zvazovala ceska vlada tuto moznost? Pokud ano, proc ji zavrhla?
Snaha ceske vlady (Klausovy i Tosovskeho) dostat republiku do NATO se mi ve svetle uvedenych argumentu jevi prinejmensim jako diskutabilni.
Domnivam se, ze zakladni otazkou je co se stane kdyz Ceska republika do NATO nevstoupi. Do te doby nez mi nekdo dokaze opak, odpovidam ze nic. Naopak republika si podrzi svoji nezavislost.
Za zminku jeste stoji usili vlady a presidenta Havla vyhnout se referendu tedy, svrchovane demokraticke metode rozhodovani. Odmitani referenda je neprimy dukaz toho, ze vlada neni schopna predlozit jasne argumenty pro- nejspis proto, ze proste neexistuji.
Jiří Jírovec
