Zavedení školného na britských univerzitách "odradí chudší studenty"

Téměř tři čtvrtiny potenciálních studentů prohlašují, že možná raději nepůjdou na vysokou školu, poté, co se britská labouristická vláda rozhodla zavést od září 1998 povinné školné. Nejpravděpodobněji nebudou studovat na vysoké škole mladí lidé z chudších rodin.

Deník Independent a týdeník Independent on Sunday provedl průzkum veřejného mínění k této otázce. Dotazoval se 500 šestnácti až osmnáctiletých a také 500 rodičů. Vyšlo najevo, že rodiče budou nejpravděpodobněji doporučovat svým dětem, aby studovali na univerzitě nejblíže domova, a tím co nejvíce snížily náklady na studium. Dvacet sedm procent studentů konstatovalo, že zavedení ročního poplatku 1000 liber ( 55 000 Kč, asi 70 procent jednoho průměrného hrubého měsíčního platu v Británii) a zrušení dosavadních studentských grantů (na něž mají nárok všichni britští studenti, pokud nemají bohaté rodiče) záporně ovlivní jejich vyhlídky na univerzitní studium. V nejnižších dvou společenských vrstvách byl počet těchto studentů 34 a 46 procent.

John Higgins, ředitel ústředního britského úřadu pro přijímání studentů na vysoké školy Universities and Colleges Admissions Service však konstatoval, že dosud poklesl počet přihlášek na vysoké školy na příští školní rok jen o 2,7 procenta.