úterý 14. dubna O B S A H Sdělovací prostředky a politika v ČR: ČT stále ohrožuje pořadem Aréna demokratický proces? Lži, zatracené lži a statistiky (Andrew Stroehlein) Lies, Damned Lies and Statistics (Andrew Stroehlein) Česká literatura: Pozapomenutá kultura: Česká literatura v exilu za komunistické éry. Článek pro katalog mezinárodní výstavy o východoevropském samizdatu (Jan Čulík) Hudba v ČR: Patnáctý jazzový festival v Karlových Varech (Max Wittmann) Ikona pro Vaši stránku... |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|

Andrew Stroehlein

Je smutným faktem moderního života, že když má někdo nějaký nápad, může ho klidně podpořit statistikou. Čím méně ví veřejnost o zdrojích statistiky, tím víc je možné prezentovat lži jako vědecké údaje. Typickým příkladem jsou nedávné průzkumy veřejného mínění v České republice.

17. března letošního roku oznámila ČTK výsledky průzkumu veřejného mínění, podle něhož prý 59 procent českých občanů požaduje referendum o vstupu do NATO a 70 procent těchto lidí by se takového referenda účastnilo. Na rozdíl od svých vedoucích politických představitelů, kteří většinou referendum odmítali, se zdálo, že veřejnost obecněji zastává názor, že by se tato důležitá otázka měla řešit plebiscitem.

6. dubna však ČTK informovala, že jen 36 procent občanů ČR požaduje referendum o vstupu ČR do NATO. Odpůrcům referenda se tak dostalo munice.

Co by mohlo vysvětlit tak obrovsky rozdílné výsledky průzkumů veřejného mínění? Je možné, že by se názor veřejnosti za pouhých několik týdnů tak dramaticky změnil?

Bohužel, v důsledku toho, jakým způsobem ČTK o těchto průzkumech veřejného mínění informuje, je nemožné určit, co způsobilo rozdílné výsledky v obou průzkumech, mezi prvním, který uspořádalo Středisko empirických výzkumů (STEM) a druhým, který zorganizovala agentura Solfres-Factum. Když tyto informace ČTK zveřejnila, nepovažovala za nutné citovat v obou případech, jaké otázky byly přesně položeny dotazovaným občanům, takže věc není možno řádně srovnat. Vzhledem k tomu, že hlavní české deníky přebírají tolik svých informací přímo a nekriticky z ČTK, tento zmatený obraz byl rozšířen celým českým tiskem. Důsledkem je, že ani nejmoudřejší čtenář se není schopen v tom zmatku vyznat.

Vzniklý zmatek je znepokojujícím rysem situace v českých sdělovacích prostředcích. Většinou je zveřejňováno jen minimum faktů. To poskytuje stoupencům obou stran povrchní data, která mohou využívat jako munice ve veřejné debatě. Občan s otevřenou myslí zůstává bez řádných informací. V tomto případě, pokud nejsou k dispozici konkrétní otázky, nelze určit, co čeští občané vlastně chtěli a co odmítli. Čtenáři se dostane jen hrst navzájem si protiřečících statistik a k dispozici už nejsou žádné objektivní informace, které by mu pomohly řádně porozumět statistikám a světu, který údajně odrážejí.

Při poskytování informací o průzkumech veřejného mínění by měly tiskové kanceláře a sdělovací prostředky charakterizovat průzkumy podrobněji. Čtenáři by měli mít k dispozici otázky i odpovědi, aby dokázali lépe porozumět názorům svých spoluobčanů a aby mohli odmítnout nepodloženou rétoriku při veřejné debatě. Bez celkového obrazu může čtenář jen předpokládat, že zveřejněné údaje patří do oné nejtemnější kategorie lží: do kategorie holých statistik.

Andrew Stroehlein