Železniční neštěstí v Německu - selhala nejenom technika, ale i novináři
(Reakce na úterní článek v BL, "Německo: železniční neštěstí, při němž zahynulo 102 osob, zavinila drobná technická chyba. Výrazně to otřáslo sebevědomím Němců," který sepsal Jan Čulík na základě informací v britském tisku.)
Nevim, jestli se pohybuji v tech spravnych kruzich, ale ve svem okoli jsem nemohl zaznamenat zadna traumata tohoto typu, jaka jsou popsana ve vyse uvedenem clanku. Zdejsi lidi mnohem vic vzrusily treba primo zemanovske "bonmoty" noveho mluvciho bonnske vlady. Ani ve sve jinak dosti rozsahle e-mailove posty jsem nenasel zminku o zeleznicni nehode. Az po pruzkumu mezi 6 znamymi jsem zjistil, ze tretina z nich vedla o tomto tematu nejake delsi rozhovory.
Zda se tedy, ze zurnaliste se v tomto pripade vycucli sve dalekosahle zavery z prstu. Myslim si, ze alespon cast nemecke verejnosti je si vedoma toho, ze 98 mrtvych (ne 102) se rovna poctu tech, kteri zahynou - ciste statisticky - behem ctyr dnu na nemeckych silnicich. Kupodivu to bereme uplne normalne, za cenu, kterou musime platit za nasi mobilitu.
Clanek se mi zda mimochodem priznacne pro cele zpravodajstvi v tomto pripade. Neselhala pouze technika tohoto vlaku, ale predevsim zurnaliste. To mi potvrdila valna vetsina dotazanych (5), cestnou vyjimku tvoril asi rozhlasova stanice Deutschlandfunk. Z obcas neuveritelne hloupych vyroku zurnalistu nejenom na obrazovkach, ale i v tisku bylo videt, ze vetsina z nich uz dlouha leta nejezdila vlakem. V televizi se omezovali na opakovani stale stejnych zaberu z mista nestesti (chvala za to, ze nestourali v roztrhanych telech, jak je (byvalo?) zvykem v CT), opakovane vysilali stejny rozhovor s jednou zranenou holkou a jednim nezranenym cestujicim, a samozrejme zachytili obvykle projevy "Betroffenheit" nasich politiku. Ovsem take rozebrali i nejhloupejsi spekulace o pricinach nestesti, a to jeste v okamziku (ve stredu vecer), kdyz nebyly ani nejmensi indicie, ze kterych bylo mozno vyvijet nejakou teorii. Proste se nemohli uspokojit s konstatovanim, ze priciny jsou zatim nezname.
Kdyz se behem ctvrtka a patku ukazalo, ze hodne nasvedcuje tomu, ze pricina byl praskly rafek, zurnaliste az na cestne vyjimky nebyli schopni vysvetlit verejnosti ani nejjednodussi technicke souvislosti. Sam zurnalista nemusi byt technickym expertem, ale by mel vedet, kde sehnat informace, pripadne i experta, a predevsim by mel vedet jak zprostredkovat i slozitejsi souvislosti verejnosti. Korunu tomu ovsem nasadil tiskovy mluvci Nemeckych drah, ktery v televiznim rozhovoru s jednim zurnalistou, ktery zrejme byl peclive pripraven, nebyl schopen odpovidat na nejjednodussi technicke otazky, treba i takoveho razu, ze by dokazal odpovedet na ne kazdy obcasny ctenar nektereho z zeleznicnich casopisu. Nevedel treba, cim se lisi kola pro vysokorychlostni vlaky od obycejnych, jake jsou zasadni rozdily mezi nemeckym ICE a francouzskym TGV, a proc tyto rozdily stejne nemohly mit vliv na nestesti; proc casto zesmesnovane monitorovaci system nemonitoruje kola (protoze dosud rafky se nikdy nerozpadly "z cireho nebe").
Ja osobne najizdim kazdorocne prumerne kolem 20.000 kilometru vlakem, a pres tuto nehodu budu i nadale pouzivat vysokorychlostni vlaky (kdyby jen nebyly tak drahe...), at to jsou lokomotivou tazene nebo specielni elektricke jednotky. V roce 1989 projizdel jsem nekolika mesicu eschedskym najezdem prumerne sestkrat tydne, a to i tenkrat rychlosti 200 km/h, a presto mi dnes z toho neni spatne.
Srovnani s Titanicem vubec nesedi, a vsichni znami, ktere jsem zde na zaklade tohoto clanku vyslechl, jej stoprocentne odmitaji. Prevazuje postoj nehody byly, jsou a budou.
Mne osobne se zda byt vhodnejsi srovnani s prvnim proudovym dopravnim letounem "Comet". Velke namahani trupu tlakovou diferenci pri letu ve velkych vyskach a nasledne unaveni materialu byl neznamym jev pro inzenyry, a tak jim spadla tri (?) letadla, nez prisli peclivym rozborem trosek na pricinu. Inzenyri na celem svete se z toho poucili, a ted je cestovani proudovym letadlem beznou veci.
Nemecke sebevedomi zeleznicnim nestestim neotraslo, a myslim se, ze k tomu neni ani duvod. Kdyz Americanum se zritil pred nekolika lety pred New Yorkem Jumbo Jet, pycha jejich leteckeho prumyslu, take nesvadeli vinu na "selhani americkeho naroda", ale snazili se najit konkretni technicke priciny, ktere k tomu vedli a nezatajili je ani pred ostatnim svetem.
Ovsem je to zpusob uvazovani, ktery PODLE MEHO DOJMU (aniz bych mohl jmenovat ted nejaky konkretni priklad) obcas vznika v ceskem prostredi - kdyz selze auto/letadlo/lokomotiva, vyrobeny v CR, tak se to povazuje za "nase" selhani a velkou ostudu a nikoliv selhani firmy Skoda, Aero, CKD a pod. V pripade ICE selhal rafek, mozna Nemecke drahy, ktere prilis duverovaly materialu, v nejhorsim pripade selhala firma XY, ktera vyvijela a vyrabela nebezpecne napravy.
Opravdove obavy mam mimochodem jenom na vedlejsich tratich v CR, kde clovek az prilis casto nabyva dojmu, ze se "Duskovi muzi" posiluji nejenom kolou a limonadou.
Dalsi informace (v anglictine) o ICE a nestesti - predevsim technickeho razu - najdete na http://mercurio.iet.unipi.it/ice/ice.html.
Dále proběhla mezi Janem Čulíkem a Matthiasem Roeserem ještě tato diskuse
JČ: Chtel bych upozornit, ze nektere vase informace myslim neodpovidaji skutecnosti. Tech 102 mrtvych, nikoliv 98, vyplynulo z toho, ze po uzavreni pripadu se nasly jeste nejake obeti v jakesi vysoke trave pod naspem.
MR: Ale pak patologove provedli jeste podrobnou prohlidku a dosli v nedeli vecer k poctu 98 - dnes rano v rozhlase dokonce rekli 95, viz i http://www.yahoo.de/schlagzeilen/980609/kurzberichte/897408120-0000001944.html. Poznámka ze středy v 23.3%: Policie uz zase zmenila nazor na pocet obeti: Ted jich je
udajne 99.
http://www.yahoo.de/schlagzeilen/980610/kurzberichte/897502620-0000000735.html (M.R.)
JČ: Rozdil mezi technickym designem nemeckych a francouzskych vlaku se siroce diskutoval v britskem tisku a poukazovalo se na to i ve francouzskem a Francouzi se chlubenim svym moderneji provedenym designem a ucelove postavenymi rychlostnimi zeleznicnimi tratemi se trochu "nacionalisticky" vychloubali nad Nemci.
MR: ... a cast nemeckych medii jim naletela. Pritom prehlizeli, ze nemecti vyrobci ICE a francouzsky GEC-Alsthom (TGV) uz nejakou dobu mirove spolupracuji, napr. v soucasnosti se uchazeji spolu o zakazku pro vysokorychlostni trat "na klic" na Taiwanu. Poucili se z minulosti, kde kvuli prilisnemu soutezeni nakonec prodelali na zakazkach v Spanelsku a Jizni Koreji. Ovsem je otazka, jestli takovy monopol (japonsky Shinkansen hraje roli outsidera) je z ekonomickeho hlediska zadouci.
JČ: Řada lidi v Nemecku se vyjadrila zpusobem, ktery cituje clanek v Observeru, totiz uvazovalo nad ecological recklessness vysokorychlostnich vlaku - mne osobne se to zda trochu pritazene za vlasy, ale povazoval jsem to za trochu typicky zapadonemeckou, "ekologickou korektnost".
MR: To je stare tema. Predevsim Zeleni odmitaji ICE a TGV s odkazem na skutecne vysokou spotrebu energie, ale pak i lide, kterym hrozi nova trat pres zahradu. Vetsina vsak akceptuje ICE, nikoliv vsak vysoke ceny. Rozdil vuci obycejnemu IC cini odhadem 20-30%; na nekterych tratich, treba Wuerzburg-Hannover, kde je rozdil nejmarkantnejsi, uz neexistuje moznost se vyhnout ICE a pritom dorazit v rozumne dobe. Priklad: Delka nove trasy (ICE) je 220 km, stara trasa je dlouha 360 km. Standardni jizdne ICE je 132,- DEM, na stare trase 97,- DEM. Doba jizdy ICE je 1h 55 minut, pres starou trasu (nutno dvakrat prestupovat) 5h 12 minut, v nejlepsich casech (80. leta) byval kolem 4 hodin.
JČ: Nejsou prece jen trochu rozdily ve vnimani techto skutecnosti podle toho, zda jste v zapadnim ci ve vychodnim Nemecku?
MR: Vzhledem k tomu, ze se v Drazdanech pohybuji v prostredi, ktere se sklada z poloviny ze zapadnich Nemcu, si myslim, ze mam pomerne dobry prehled o tom, cim se zabyvaji lide na obou stranach. Navic, mini-pruzkum se konal mezi Wessiky.
