Britská média: Český velvyslanec v Londýně zvítězil nad všeobecnými volbami
Jan Čulík
Před deseti dny jsem byl v Londýně na českém velvyslanectví. Účastnil jsem se schůzky, kterou poprvé od pádu komunismu svolal pro české bohemisty na britských univerzitách nový velvyslanec České republiky ve Velké Británii Pavel Seifter, aby se dověděl, v jakém stavu jsou česká studia v Británii a co by v jejich prospěch mohla učinit česká vláda.
Sedělo nás s Pavlem Seifterem kolem stolu asi deset, včetně až pochmurně pesimistického nestora českých bohemistů, Karla Brušáka, který vyučuje češtinu na univerzitě v Cambridgi a který je známý také svým dlouholetým vysíláním v české sekci BBC, a poněkud výstředního anglického profesora české literatury v Londýně, Roberta Pynsenta, který se záměrně soustřeďuje na ty nejprovokativnější a nejobskurnější rysy české literatury a kultury.
Schůzka byla neobyčejně věcná, pozitivní, informativní a užitečná. Bylo povzbuzující, že je nyní, po letech v Londýně český velvyslanec, který se poprvé skutečně zajímá o situaci velmi minoritních českých studií v Británii.
Na dotaz, co by české velvyslanectví mělo pro britské bohemisty dělat, jsem odpověděl, že by především mělo v Británii usilovat o publicitu pro ČR a české skutečnosti, aby vzniklo u britských občanů povědomí, že nějaká Česká republika vůbec existuje.
Netušil jsem, že bude český velvyslanec v Londýně v této věci poněkud dramaticky úspěšný už za pár dní. Udělal to ovšem - jako Milan Kundera tak, že o existenci své a své země informoval lidi v Británii prostřednictvím toho, co je zajímá. Nevím kolik Čechů mělo kdy v historii na titulní straně Timesů hned pod hlavičkou otištěnou barevnou fotografii cca 12 x 25 cm.
Když jsem si včera ráno koupil v Glasgow v trafice deník Times, detailní tvář osoby na velké barevné fotografii na titulní stránce listu mi byla nějak povědomá. Že by existoval nějaký politik, tak blízce podobný českému velvyslanci Pavlu Seifterovi?
Pak jsem se na noviny podíval pořádně. Na barevné fotografii těsně pod hlavičkou listu (v internetovém vydání Timesů je z ní jen malý výřez) byl v detailu záběr Pavla Seiftera s manželkou Lenkou a jejich psem, hrubosrstým pinčem, fenkou jménem Cutty.
V článku pod fotografií bylo napsáno:
Český velvyslanec zahájil diskrétní diplomatické lobování tím, že zorganizoval včera pro své přátele - majitele psů na svém trávníku party na oslavu toho, že byl jeho vlastní pes propuštěn z tvrdé britské karantény. (V Británii byla vyhubena vzteklina, proto každé zvíře, dovezené do Británie musí strávit v karanténě šest měsíců, pozn. JČ.)
Akce byla inzerována jako oslava psí svobody a radosti, rozdávaly se psí sušenky, lidské sušenky ve tvaru kostí, byla uspořádána přehlídka nejkrásnějších psů a soutěž, při níž psi hledali skryté mikrofony. Nebylo však pochyb, že nejvyšší český diplomat byl dotčen, že od něho byl jeho pes izolován. Dával by přednost tomu, aby se Británie přizpůsobila ostatním evropským zemím a dovolila psům s platnými pasy svobodu cestování.
Miláčkem večírku byl jedenáctiletý pinč Cutty. Zatímco jeho vlastník, český velvyslanec v Londýně Pavel Seifter, si volně přicestoval s diplomatickým pasem, Cuttty zavřeli na půl roku do karanténní izolace ve městě Oxted v hrabství Surrey.
Hlavní hvězdou včerejšího večera se však stal Fergal, irský vlčák, už jen v důsledku své obří velikosti. Oscar, zlatý retriever, byl až trochu příliš drzý, a Freddie francouzský buldog byl tak hněvivý a hlučný, že se zdálo, že se snaží Angličanům pomstít za to, že zdemolovali nábřeží v Marseille.
"Češi milují psy, zejména pinče, i prezident Havel ho má," řekl Seifter. Dobrý voják Švejk, hrdina jediného literárního díla, o němž průměrný Brit vůbec něco ví, krade pinče. "Když byla Cutty v karanténě, alespoň se naučila trochu anglicky, což se nedá říct o Freddiem, jen si poslechněte, jak štěká."
Ale Cutty jak se zdá už svůj nový jazyk zapomněla. Sedla si, když jí poručili "Sedni", nikoliv ale na povel "Sit". Co se týče Freddieho, bylo zjevné, že nezná význam žádného slova v žádném jazyce.
V deníku Times nebylo včera ani slovo o českých všeobecných volbách či o jejich výsledku.
Psí diplomatická party kupodivu zaujala i deník Independent, který o ní v pondělí otiskl článek na straně 5. Seifter je tam také vyfotografován, místo vlastní hlavy má na krku svého psa.
Independent píše:
Elegantní Pavel Seifter, šedesátiletý velvyslanec České republiky u dvora svatého Jakuba (tj. britské vlády, pozn. JČ) je zvyklý na to, že se mu daří nemožné. Po mnoho let před sametovou revolucí v roce 1989 pracoval v Praze jako čistič oken.
Po sovětské invazi v roce 1968 byl vyhozen z univerzity, protože odmítl lhát. O dvacet let později byl stále ještě myčem oken - i když zároveň poskytoval během pokojné rebelie, která ukončila dvacet let vlády jedné strany, rozhovory zahraničním novinářům.
Není jasné, jestli bude Pavel Seifter stejně úspěšný ve svém diskrétním pokusu vrhnout světlo na to, co považuje za absurdní britské karanténní zákony.
Desítky psů, vlčáků, chrtů, jezevčíků, psi všech druhů a barev, se shromáždily na vzorně ostříhaném trávníku velvyslancovy rezidence v Hampsteadu, aby oslavily "svobodu a radost" propuštění jedenáct let staré fenky pinče, Cutty (zkratka pro Calamity), velvyslancova psa, z půlroční karantény.
Večírek byl také oslavou propuštění Eddieho, francouzského buldoka, z téže karantény. Vlastní ho pracovnice velvyslanectví Zdena Gabalová.
Seifter i Gabalová silně zdůrazňovali, že jako cizí diplomaté by je ani nenapadlo kritizovat existující britské zákony. Nicméně byl podtext jasný, když váš korespondent dostal pozvání s vytlačeným erbem, na němž stálo "pan Steve Crawshaw" (novinář z Independentu) "se svým psem". A ano, děkuji, mému tříměsíčnímu kokršpanělovi se tam včera velmi líbilo.
Podle předpisů smějí psi cestovat po Evropě, pokud mají příslušné očkovací průkazy, neboli "psí pasy". Do Británie ale nesmějí, pokud nejprve nestráví půl roku v karanténě, anebo, což se stává často, pokud nejsou do Británie propašováni bez certifikátu.
Češi se pyšní svým prohnaně vzdorným postojem vůči autoritám. Na večírku, kde se vítala Cutty, vyhrála tato fenka, jak se dalo očekávat cenu Miss Jailhouse (Zavřená slečna) pro psa, který nejlépe přežil půlroční věznění. Nostalgickou připomínkou minulé doby byla jiná cena pro psa, který nejrychleji najde skrytý mikrofon.
Chris Patten, bývalý guvernér Hongkongu a nejenergičtější kritik britských zákonů o karanténě pro dovážená zvířata, se večírku na českém velvyslanectví nemohl zúčastnit, ale poslal dopis, vyjadřující solidaritu. Patten opakovaně zdůrazňuje, že v důsledku "bolestné a nákladné frašky" žijí jeho dva norfolkští teriéři, Whisky a Soda stále ještě ve Francii, aby nemuseli strávit půl roku v karanténě.
Aktivisté tvrdí, že se u jediného dovezeného psa, drženého v karanténě, už nevyskytla vzteklina po dobu 27 let. Český velvyslanec konstatoval, že doufá, že bude moci pozvat Chrise Pattena na speciální vítací večírek, jestliže dostanou jeho dva psi nakonec povolení dostat se do Británie, pokud by došlo ke změně zákona "Uspořádáme recepci a budeme podávat whisky a sodu, přirozeně," řekl Seifter.
Možná usoudíte, že je to celé hloupost. Myslím si však, že je důležité, že si Pavel Seifter svým jemným humorem britské novináře dokonale získal. Zároveň dokázal, že umí velmi dobře s britskými novináři komunikovat - umí s nimi zacházet k prospěchu své země. Česká vláda by toho měla dobře využívat. Kéž by byla v jednání s lidmi ze zahraničí tak úspěšná, jak se podařilo Seifterovi zvládnout tradičně nezvládnutelné, anarchické britské novináře.
Jan Čulík
