Mnozí Australané chtějí právo vlastnit zbraně
Kdyz nekdo rekne Australie, tak se mu vybavi obrazek sedlaka na koni, jak s puskou v ruce obhlizi svoje stada.Ta puska v ruce se stala pozadim velkeho klani mezi politiky a lidmi z "buše", cili z venkova.Puska byla zarukou, ze farmar mohl likvidovat.lisky, divoke psy dingo, divoka prasata a mimo jine byla vzdy za dvermi, kdyby nekdo nepovolany se chtel vloupat do jeho farmy.
Pravo na vlastni obranu zarucil už ve trinactem stoleti anglicky kral Janem a pozdeji opetne Jindrich III a jeste pozdeji kral Edward. Toto pravo preslo anglickou kolonizaci az do presel Anglickou kolonizaci,az do Australie, kde je znamo jako Magna Carta - zaruka a smlouva mezi lidem a kralem,takto je i uznana nejen v Australii, ale i ve Spojenych Statech. Je to pravo byt odzbrojen a branit svuj majetek a zivot sve rodiny.
Kdyz v Tasmanii doslo ke strelbe do lidi,okamzite se sdelovaci prostredky a premier zasadili v ovzdusi tragedie o to, omezit automaticke zbrane vsem tem, kdo si je legalne a s povolenim koupili a zavedl, ze za penize danovych poplatniku budou tyto zbrane vykoupeny zpet dominujici politickou stranou.
Je mnoho dohadu, ne zcela vysvetlenych, co se vlastne zbehlo v Tasmanii, kde strilejici nemel povoleni ke koupi pusky a presto ji vlastnil. To dodnes nikdo z vlady a policie nevysvetlil.
Ucel sveti prostredky, a tak se vedouci vladni strana koalice dostala do primeho konfliktu s venkovem, ktery nepokladala za dulezity, nebot vetsina lidi zije v mestech. Jednoducha strategie, ze lide z mest nemaji zajem na zivote na venkove, se ale kazala chybnou,kdyz kriminalita zavratne stoupla, jak rostla nezamestnanost.
Mesta, ktera se nestarala o venkov, se stavala cim dale tim vice obeti sveho nezajmu o venek.Mnoho pripadu primo otresnych se prece jen dostalo cast po castech na nase TV obrazovky, a tak divak mel moznost shlednout dedu, ktery se staval obeti tlupy mladych. Kdyz si zamanuli, tak jej okradli a zmlatili,bez ohledu na jeho jiz minouci sedmdestku.Treti "najezd" se jim vsak uz nevyplatil a deda, veteran prvni svetove valky, kdyz mu chuligan vtrhl do domu, vystrelil na neho.
Mladik, na nehoz byli vsechny socialni pracovnici i soudy kratci, odesel k soudu nejvyssimu.
Dedu pak okradli pravnici v dlouhych soudnich procesech. Byl nucen prodat svuj dum a octl se v rukach armady spasy, ale jeho pripad se stal elektrickou jiskrou , ktera probudila lidi a ti se zacali sjednocovat a prosazovat stare, ale dobre pravo na sebeobranu.
Toto pravo se prosadilo v programu Pauline Hansonove a Graeme Campbella.Lide se zacali ptat a chteli referendum o zakazu automatickych zbrani.Velka cast strelcu organisovanych v klubech byla sdelovacimi prostredky postavena do okruhu kriminalniku a s nimi i farmari vlastnici pusky.
Vyskytl se nazor, ze neni treba brat lidem zbrane z rukou, ale zastavit propagandu nasili a vrazd, ktera neustale bezi v nasich televiznich stanicich a otravuje nasi mladez.Mnozi stari pripomneli panum politikum,ze pred druhou svetovou valkou nemeli lide ploty kolem domu, nebyly zamky ve dverich a kriminalita byla veci neznamou.
Lide nasli dokumenty, ze jiz drive nasi politici na jednanich se Spojenymi narody planovali odzbrojeni Australanu; takze pripad Tasmanie nebyla "nahoda".
Obcane zacali odchazet od strany venkova - National party a zacali podporovat nazory o sebeobrane, ktere prosazovala Pauline Hanson a jeji z pocatku mala hrstka lidi.
Konecnym obrazem se stalo spojeni mesta a venkova pro pravo na obranu; nebot zakon nedokazal uchranit stare lidi, nemocne a deti pred kriminalniky a policie se stala obrazkem korupce, jednajici spolecne s politiky v neprospech lidi.
Ted se pozaduje zprisneni trestu pro kriminalniky, zavedeni trestu smrti, zakaz predcasneho propousteni z vezeni, odpovednost soudcu za rozsudky, pravo pro policii, aby zatykala mladistve, kteri se vyskytuji na ulici po pulnoci, tvrdy postih tech lidi, kteri zpusobuji dopravni nehody a zabiti ukradenymi automobily, postih lidi ridicich obchod s narkotiky.
