čtvrtek 16. července

O B S A H

Co je nového v České republice:

  • Komentovaný přehled zpráv z ČR Česká televize:
  • Veřejnoprávní televize je řízena na základě neveřejného projektu, podle Rady ČT je to však v pořádku. Rozhovor s místopředsedou Rady ČT Vladislavem Kučíkem
  • Jaká byla Klepetkova Jednadavacítka ve středu 15. července 1998? (Jan Čulík)
  • Jste outsider, pane Čulíku: K dopisu Pavla Boudy (Vratislav Kuška) Vzpomínka a zhodnocení:
  • Miroslav Holub



    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • Veřejnoprávní televize je řízena na základě neveřejného projektu, podle Rady ČT je to však v pořádku
    Rozhovor s místopředsedou Rady ČT Vladislavem Kučíkem

    Tomáš Pecina

    Pane Kučíku, Britské listy se věnují mediální problematice dlouhou dobu...

    Nemusíte pokračovat, já Britské listy čtu, té mediální stránce se věnujete dost kvalitně, musím říct otevřeně... To není lichocení, to je konstatování faktu.

    Děkuji. K první otázce: Na Internetu jsem našel Hlavní teze projektu Jakuba Puchalského. Jakým způsobem lze získat kompletní znění projektu?

    Jak víte, Rada ČT před časem rozhodla o tom, že budou zveřejněny hlavní teze a k tomu si vyžádala souhlas všech kandidátů. Celý projekt je součástí know-how, je součástí duševního vlastnictví toho člověka a jako takový podléhá zákonné ochraně podle autorskoprávních předpisů.

    Takže Rada ČT posuzuje činnost nového vedení ČT na základě dokumentu, který je neveřejný?

    Opakuji, že kolektivní orgán se usnesl zveřejnit hlavní teze. K dohledu nad prací ředitele ČT je kompetentní devítičlenná Rada.

    Na základě těchto tezích není veřejnost schopna posoudit téměř nic - jsou to víceméně obecné, vždy a všude platné poučky...

    A kdo to je veřejnost? To jste Vy, nebo kdo to je?

    Já zastupuji veřejnost, když dovolíte, jako novinář.

    No, asi ano. Ale opakuji, že ty teze jsou podle mého názoru a názoru Rady dostatečně. Tak rozhodla rada nezávislých odborníků.

    Takže veřejné jsou teze a vlastní rozhodování se děje na základě neveřejného dokumentu?

    Ale já nepřistoupím na ten neveřejný dokument. Tak to není.

    Podívejme se aspoň na to, co se z toho projektu dá posoudit. Jak se Rada dívá po 100 dnech na plnění tohoto projektového záměru?

    Rada ČT má v polovině září výjezdní zasedání, kde se projekt bude posuzovat. Ptejte se v druhé polovině září.

    Veřejnost nemá dostatečné vstupy, nemá projekt, podle kterého Rada pracuje. A když Vám položím konkrétní otázku, jak se Rada dívá na práci vedení ČT 14. července, dostanu odpověď, abych počkal další dva měsíce...

    Rada ČT volí generálního ředitele ČT a management ČT je v jeho kompetenci, a Radě nepřísluší personální záležitosti ovlivňovat.

    Já nehovořím o personálních věcech, moje otázka zněla, jak posuzuje Rada práci managementu jako celku, a to jí samozřejmě podle zákona přísluší.

    Nepřísluší...

    Rada je dohlížecím orgánem.

    Ano, dohlížecím, ale ne hodnotícím. Radě ČT je odpovědný ředitel.

    V projektu pana Puchalského se hovoří o konkrétních výtkách vůči praxi ČT a o jistých vizích do budoucnosti. Podívejme se na jednotlivé oddíly...

    Vy mi nemůžete klást otázky, které se týkají programových a jiných věcí uvnitř televize.

    Existují nějaké otázky, které bych Vám mohl klást?

    Můžete mi klást otázky, které souvisejí se zákonem č. 483/91 Sb., kde jsou vymezeny kompetence Rady.

    Já ten zákon dobře znám: Rada zastupuje veřejnost...

    ...ale v přesně vymezených pravidlech. Asi víte o tom, že ministerstvo kultury chystá navrhnout novelu tohoto zákona.

    Tyto úpravy samozřejmě vítám, ale přesto se ptám, zda Vám mohu klást vůbec nějaké otázky. Nedávno jsem psal o informační pevnosti - Radě RTV, a mně nyní připadá, že Rada ČT začíná být podobnou informační pevností. Rada zasedá, jedná, a kromě oficiálních výstupů nedovoluje veřejnosti klást dotazy. Já si takhle mediální demokracii nepředstavuji. Ale budiž. Domníváte se, že existující legislativní stav, tzn. vymezení kompetencí Rady, je dostatečné a zajišťuje dostatečnou kontrolu veřejnosti nad veřejnoprávním médiem, které spotřebovává několik miliard korun za rok?

    Já bych řekl svůj osobní názor: myslím si, že stav mediální legislativy není optimální a zřejmě musí dojít k jistým posunům.

    Jak se Vy jako zástupce Rady ČT díváte na způsob veřejné kontroly České televize? Kdo by měl být hlavním partnerem pro veřejnost, potažmo média?

    Ta cesta, že rady volí sněmovna, se mi v tuto chvíli jeví jako jediná možnost. Jiný způsob by tyto orgány zneprůhlednil. Sněmovna je složena ze zástupců veřejnosti, z poslanců, a tito poslanci si zvolí rady, které jsou těmto poslancům odpovědni.

    Domíváte se, že tento mechanismus veřejné kontroly je dostatečný?

    Já nevidím žádný jiný.

    Přesto jsou tu ostatní média, která také zastupují veřejnost, a tato média by měla mít právo se ptát. Kdo by pro ně měl být partnerem?

    Domnívám se, že by se měly konat pravidelné konference České televize, kterých se budou střídavě účastnit vedoucí pracovníci.

    Myslíte si, že je komunikace ČT s veřejností dostatečná?

    Vycházejme z toho, že uplynulo sto dní, pan Šámal je ve funkci ještě kratší dobu než sto dní, nechme je připravit, dejme jim čas, nechme všechno zrát...

    To nebyla moje otázka. Já se ptám, zda je dostatečná komunikace ČT s veřejností. Výhrady proti této komunikaci zaznívají zdaleka nejen z Britských listů.

    Na karlovarském festivalu uspořádala ČT tiskovou konferenci, a vystoupení managementu musím vysoce ocenit. Všechny otázky novinářů byly zodpovězeny.

    Vraťme se ještě krátce k projektovým tezím. Sice nemám k dispozici úplnou informaci, ale přesto se mi zdá, že stav v ČT je velmi blízký tomu, jaký byl k 1. dubnu 1998, a dá se říct, že první posuny, které přinesl např. příchod pana Kytky, jsou momentálně zcela zahlazeny nebo anihilovány. Domníváte se, že tento projekt je naplňován?

    Myslím, že je naplňován. Česká televize je veliký, obrovský podnik. Chcete-li s ní udělat úpravy nebo korekce v tom, jak loď pluje, potřebujete delší záběr. Česká televize je velká organizace, která hospodaří se čtyřmi miliardami korun.

    Česká televize má přes tři tisíce zaměstnanců, hospodaří s obrovským rozpočtem a některé věci jdou asi pomalu. Přesto si myslím, že doba tří měsíců je pro určité změny dostatečná. Určitě by po třech měsících měl být patrný nějaký trend. Můžete konkretizovat, kde ten trend je již zřetelný?

    Nemáte pocit, že je to zcela jasné? Vyměnila se celá první linie managementu, je tu spousta nových lidí, všechno jde a funguje...

    Česká televize nezkolabovala, to je pravda, ale já se ptám, kde je patrný postup vpřed.

    V září budou drobné korekce programovného schématu, od Nového roku výrazné. Proto čekáme na zářijové zasedání. Neviděl jsem třeba ještě návrh rozpočtu...

    Programové schéma a rozpočet jsou věci, které diváka tolik nezajímají. Možná je to subjektivní pohled, ale mě jako diváka nejvíc zajímá zpravodajství. A zpravodajství nemá tříměsíční časovou konstantu, v něm lze věci změnit když ne ze dne na den, tak z týdne na týden...

    Vy si myslíte, že diváka zajímá hlavně zpravodajství?

    Ve vymezení úkolů veřejnoprávního média má zpravodajství zcela prominentní postavení...

    Povinností televize ze zákona je objektivně a věcně informovat.

    Zde se vracíme k problému, že Rada zveřejnila teze, které jsou nadčasové a vůbec nejsou vázány na jednu televizi. Se stejnými projektovými tezemi byste mohl přijít do kterékoli veřejnoprávní televize na světě. Ty teze jsou obecné, jasné a nejsou diskutabilní. Detailní projekt nemáme k dispozici, ale přesto se mi zdá, že v oblasti zpravodajství není naplňováno ani to málo, co tyto teze stanovily.

    V tom se lišíme. Já zpravodajství jako celek vnímám jako věcné, objektivní, pokud možno nezaujaté.

    To předtím nebylo?

    Mnohdy byly stížnosti politických stran, parlamentních i mimoparlamentních, že zpravodajství není vyvážené, byly problémy s prezentací romské otázky atd.

    Domníváte se, že optimální fungování České televize je takové, že nebudou přicházet žádné stížnosti politických stran?

    Ale to není o stížnostech, to je o tom, že vysílání bude vyvážené a objektivní.

    Nemůže být to, že od politických stran přichází méně stížností, známkou něčeho jiného, než že zpravodajství je objektivní a vyvážené?

    Korespondence je vždy určitým signálem. Rada ocenila předvolební zpravodajství ČT. Já mám pocit, že to snad je v pořádku...

    Spokojenost na všech stranách... Ale přesto, Britské listy mají pocit, že zpravodajství v poslední době začíná být nekonfrontační, nebo, použiju-li mírnější výraz, nekonfliktní. Jsme toho názoru, že Česká televize se opět vydala směrem k nekonfliktnímu zpravodajství a publicistice.

    S tím já osobně nemohu souhlasit. Na to se musíte zeptat generálního ředitele.

    Pane místopředsedo, děkuji Vám za rozhovor.

    Praha, 14.7.1998

    Tomáš Pecina
    http://web.telecom.cz/cleose/tompecina1.html

    Poznámka Tomáše Peciny:

    Právě mě informoval sekreteriát generálního ředitele ČT, že Jakub Puchalský Britským listům rozhovor neposkytne. Nebyl pro to uveden žádný důvod a oslyšena zůstala i moje žádost o písemné potvrzení zamítavého rozhodnutí.

    O informačních poměrech v ČT leccos vypovídá i následující zkušenost:
    V pondělí 13.7. požádaly Britské listy tiskový odbor České televize o oficiální vyjádření ohledně údajného nestandardního financování zpravodajské mise Pavla Boudy. Nejprve jsem byl požádán o upřesnění dotazu, mj. jsem měl odpovědět na otázku: "Kde a kdy, při jaké příležitosti jste získal Vámi uvedené informace od Pavla Boudy?"; dnes mi bylo sděleno, že odpověď neobdržíme dřív než příští pondělí, tedy sedm dnů od vznesení dotazu.

    T.P.



    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|