Podivná dvojice

Je to podivný svazek, napsal o nové české vládě britský hospodářský týdeník Economist. V týdnech, které následovaly po všeobecných volbách minulý měsíc, se nepodařilo šéfovi české hlavní levicové strany, která volby vyhrála, ani šéfovi hlavní pravicové strany, která skončila na druhém místě, získat dostatečný počet spojenců k vytvoření vlády.

Tak nyní Miloš Zeman, od sociálních demokratů, a Václav Klaus, od občanských demokratů zřejmě budou vládnout spolu. Očekává se, že Zeman bude premiérem v menšinové vládě a Klaus, který byl ministerským předsedou až do loňského podzimu, kdy byl z funkce vypuzen, se stane šéfem parlamentu a bude mít významné slovo v jeho legislativní práci. Zároveň rámcově podpoří Miloše Zemana, svého nejúhlavnějšího soupeře v minulých letech.

Zeman se domnívá, že jeho vláda potrvá celé čtyři roky. Klaus konstatuje, že se v důsledku jejich dohody do ČR vrátí stabilita.

Navrhovaná nová dohoda určuje dlouhodobé rozdělení moci. Pánové Zeman a Klaus, jejichž strany celkem získaly šedesát procent hlasů a 137 z 200 křesel v parlamentě, chtějí změnit ústavu a zavést většinový volební systém. Už sestavili tým právníků, který jim to umožní.

Změna ústavy by mimo jiné omezila Havlův vliv, který navzdory jeho v podstatě formální roli v poslední době rostl. Oba šéfové politických stran považují Havla za moralizujícího starého dědulu, který jim nepříjemně zasahuje do práce. A co je důležitější, zavedení většinového volebního systému by drasticky omezilo zastoupení dvou malých středopravicových stran v parlamentě, křesťanských demokratů a Unie svobody. Komunisté by také utrpěli ztráty. Josef Lux, šéf křesťanských demokratů, konstatuje, že dohoda Klaus - Zeman podvedla voliče. Havel se prý také zlobí. Jeden z jeho blízkých poradců to nazval "špinavým trikem".

Je velmi obtížné porozumět, jak bude moci Klaus, arcivyznavač svobodného trhu, vyjít se Zemanem, jehož socialismus byl teprve poslední dobou zmírněn vírou v trh. Ale oba si prý vypracovali kompromis. Bylo dohodnuto, jak se zdá, že činže a ceny veřejných služeb budou zvyšovány pomaleji. Prodej podniků veřejných služeb bude také postupný. Státem vlastněné banky budou zprivatizovány až po roce 2000. A Klausovi lidé, v naprostém obratu vůči své předchozí politice, nyní tvrdí, že je pro ně rozpočtový deficit přijatelný. Jak dokáže moc měnit názory lidí, uzavírá Economist.