pátek 24. července O B S A H Co je nového v České republice: Komentovaný přehled zpráv z ČR Vláda v ČR: Podivná dvojice (The Economist) Potřeba veřejné debaty na ekonomická témata: Historka o drahém květáku a chudém penzistovi (Jan Čulík) Česká televize: Není technické vybavení České televize dokonalé? (Ivo Mathé) Postoj českých úřadů k cizincům: Auto-xenofóbie (Andrew Stroehlein) Auto-xenophobia (Andrew Stroehlein) Internet: Zítřejší Slovo dnes odpoledne: Třetí výročí Slova na internetu (Josef Schrabal) Volební systémy: Kombinovaný volební systém - další "jednoduché" řešení? (Ferdinand) Ikona pro Vaši stránku... |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|

Slušná společnost se vždycky ptá, jak se v ní žije jejím nejchudším a nejslabším členům. To není žádná socialistická ideologie, když už nic jiného, je to obyčejná křesťanská etika.

Pro ty, jejichž ideologické stereotypní myšlení se okamžitě uvádí do provozu, bych rád poznamenal, že svou poznámkou jsem nepožadoval žádné státní dotace pro chudé lidi, ale něco podstatně jiného: inteligentní veřejnou debatu o tom, jak dosáhnout životně důležitého hospodářského růstu - bez něhož Česká republika opravdu zchudne, a nebude to příliš příjemné.

Diskutérům možná ušly zprávy v českých novinách v posledních několika dnech, podle nichž má prý dosti značné procento české populace už určité potíže s hrazením výdajů za potraviny pro rodinu. Dívejme se na věci realisticky: shodou okolností mám chatu ve vesnici asi dvacet kilometrů od Prahy, a tam v místním konzumu nakupuje pravidelně určitá část místních lidí na dluh. Domnívají se diskutéři, že nulový, případně mínusový růst hrubého národního produktu ČR nebude mít vůbec žádný záporný vliv na životní úroveň lidí v této republice?

Sdělovací prostředky jistě mají povinnost zabývat se informovaně, věcně a kriticky případnými poklesky kandidátů na ministry, neměly by to však dělat povrchně, amatérsky a emocionálně.

Pro ty, kdo můj argument o květáku, penzistovi a Janu Kavanovi nepochopili (jistě je to moje vina, nevyjádřil jsem se asi jasně): zdá se mi v nynější hospodářsky krizové situaci ČR podstatně důležitější, aby sdělovací prostředky stimulovaly intenzívní veřejnou debatu o tom, jak se dostat z hospodářské slepé uličky.

Zkoumá v těchto dnech třeba Mladá fronta Dnes nebo Právo, jak se podařilo Margaret Thatcherové stimulovat ekonomiku zaostalých oblastí v Británii a proměnit např. region zastaralých továren na výrobu automobilů ve středním Skotsku na hypermoderní silicon glen, kde se vyrábí více než 60 procent desktopových počítačů v Evropě a v posledních letech tam vystavěla úplně nové továrny na počítačový hardware celá řada japonských a amerických firem? Proč do těchto oblastí nevyšlou tyto české bohaté deníky své zvláštní zpravodaje a proč této problematice nevěnují rozsáhlé seriály? Že by byly natolik uzavřeny do pražské provinčnosti? Vždyť jde o životní úroveň všech!

Noviny by měly tlačit vládu k tomu, aby přijímala rozumná opatření, než aby se chabě zabývaly virtuální realitou hašteření mezi politiky případně nepřesvědčivému rozbírání nepříliš přesvědčivých podezření, týkajících se Jana Kavana. Už jednou česká média - v posledních osmi letech - spektakulárně selhala a nesou velkou vinu na nynější hospodářské krizi. Bude se tato jejich vina dál prohlubovat?

O tom byla historka o květáku, penzistovi a Kavanovi.

JČ