Které by měli lidi v ČR, ministři, novináři, řadoví občané, znát jazyky?
Motto č. 1:
Je neuvěřitelné, že úplně dospělí lidé v České republice často vůbec neumějí ale ani slovo anglicky. Jak mohou vůbec žít v dnešním světě?
Emma Čulíková po měsíčním pobytu v Čechách, s neznalostí historie a s drzostí a otevřeností člověka, kterému je pouhých dvanáct let.
Motto č. 2:
"Ano, znalost angličtiny v menších evropských zemích je naprosto obecná. Je to fascinující. Vezměte si třeba Skandinávii. Ve Švédsku jsem to pak už zkoušel na všech. Ptal jsem se vandráků, metařů, opilců válejících se po lavičkách. Všichni mi odpovídali dost dokonalou angličtinou."
Václav Žák při nedávném setkání v kavárně ve Valentinské ulici na Starém Městě v Praze.
Mladá fronta Dnes otiskla článek, v němž se dotazuje, jaké mají ministři nynější vlády jazykové znalosti. Ano, velmi špatné.
Ale daleko více znepokojující je zdá se povědomí, že ani novináři z MFD nevědí, který jazyk je v dnešním světě určující - v kterém jazyce na tomto světě nejdůležitější obchodní, politická i ekonomická komunikace.
Ano, samozřejmě, je to angličtina.
To není žádná imperiální nadřazenost, jak si možná někdo pomyslí, snad protože píšu z Británie.
Ne, ať se nám to líbí či nelíbí, řečí mezinárodního diskursu je angličtina. Podívejte se na internet, kde je v angličtině více než 90 procent stránek!!
Novináři v MFD by měli vědět, a do článku to i napsat, že ruština ani francouzština při diplomatickém jednání dnes nikoho nespasí a že jazykové vybavení Vladimíra Vetchého a Jana Kavana, kteří umějí anglicky je skutečně nejdůležitější. Pavla Rychetského sotva zachrání, bude-li si opakovat francouzská a ruská slovíčka.
Viz tento článek z Financial Times. Už i ve správních radách německých podniků, vyskytuje-li se mezi nimi jeden cizinec, se v současnosti mluví anglicky. Angličtina je jazykem mezinárodních konferencí, obchodního i politického vyjednávání. Bezpochyby i diplomatické jednání v Německu se vede v angličtině. Nedovedu si představit, že by Němci trvali na němčině, umí-li partner dobře anglicky.
(Mimochodem, Jan Kavan se nenaučil anglicky od maminky Angličanky. Jeho český komunistický otec si nepřál, aby se v rodině mluvilo anglicky, takže se Kavanovi chlapci angličtinu naučili až později. Jan Kavan mluví anglicky dobře, nikoliv však s rodilým anglickým přízvukem, jak to uměl Jan Masaryk. Ten, když promluvil anglicky, okamžitě se projevil jako důvěrná součást anglosaské kultury - stejně jako byl důvěrnou součástí kultury české.)
JČ
