Čeští občané v zahraničí by měli mít právo volit prostřednictvím jmenovaného zástupce
Mistopredseda socialne-demokraticke vlady Egon Lansky prohlasil 19.srpna ve snemovne pri diskusi o programovem prohlaseni vlady, ze jeho kabinet chce dat ceskym obcanum zijicim v zahranici volebni pravo. Tato dobra zprava je ponekud prekvapujici, protoze programove prohlaseni Zemanovy vlady se o teto moznosti nikde nezminuje, a to presto, ze se hemzi terminy jako spoluucast a respekt k mensinam a stavi se proti "vylucovani vetsich skupin obcanu z civilizacniho protredi".
Neni jasne, sdili-li zbytek Zemanovy vlady a socialne demokraticti poslanci Lanskeho slova. Je-li tomu tak, mohli bychom doufat, ze vlada nezapomina na to, ze cesti obcane zijici v zahranici maji jedinou moznost, jak primo ovlivnovat deni ve spolecnosti, a to je prostrednictvim voleb. Bez volebniho prava nemuze byt ani reci o jejich ucasti na sprave veci verejnych, jak to vsem obcanum zajistuje Listina zakladnich prav a svobod. Dostoji-li CSSD Lanskeho slovum, Ďobcanska spolecnost jen pro domacií by mohla byt brzo minulosti. Bez rozsireni voleb na zahranicni obcany by socialne demokratcke predstavy o multikulturni spolecnosti byly ponekud zvlastni, nebot prijatelne kultury by byly jen ty, ktere se prave nachazeji na uzemi Ceska.
Moznost volit ze zahranici by se tykala i Cechu, kteri v minulosti ztratili obcanstvi at uz odchodem do exilu nebo tim, ze v dobe rozpadu federace zustali na Slovensku. Exulantum socialne demokraticka vlada dosti neurcite naznacuje, ze si budou moci znovu "pozadat" o obcanstvi, a Lansky ma pravdu, ze tato vlada je prvni, ktera se pokusila definovat svuj vztah k Cechum v zahranici. Platila-li by vsak dosavadni uprava voleb, museli-by si i staronovi volici v dobe parlametnich voleb vzit dovolenou a sahnout do uspor, aby si zaplatili cestu do Ceska.
Mnozi cesti politici az dosud nemeli zajem o vclenovani ceskych obcanu, kteri ziji nebo i jen cestuji v zahranici, do volebniho procesu. Ponekud to kontrastuje s postoji predlistopadovych vlad k volebnim fraskam, ktere kazdych pet let organizovaly. Pamatujete se na hlaseni ceskoslovenskeho rozhlasu? Namornici na plavidlech Ceskoslovenske namorni plavby - tedy mimo uzemi Ceskoslovenska - byli stestim bez sebe, ze mohli ve volbach podporit politiku KSC. Pominu-li na chvili, ze komunisticka strana zbavila tisice lidi obcanstvi, musim rici, ze mela na rozdil od polistopadovych vlad zajem na maximalni ucasti volicu ve volbach.
Po listopadu nastala zmena az s prichodem polourednicke Tosovskeho vlady. Jeji vladni prohaseni sice take nezminovalo volby ze zahranici, ale ministri presto v unoru tohoto roku parlamentni volby ze zahranici navrhli. Faktem je, ze socialne demokraticti poslanci se zaslouzili o odmitnuti prislusne novely volebniho zakona kterou Tosovskeho vlada predlozila Poslanecke snemovne.
Priprava navrhu Tosovskeho vlady byla typickou ukazkou tajnostkarstvi ceskych uradu. Urednici ministerstva zahranici i ministr Mlynar se v prubehu ledna vyjadrili, ze dokud zakon nebude definitivne schvalen, neni mozne ho verejnosti poskytnout. Az do posledni chvile nebylo tedy jasno, jakou upravu voleb vlada vlastne chystala.
Na navrhu Tosovskeho vlady bylo pozitivni, ze problem voleb ze zahranici se vubec zacal diskutovat. Jinak vsak mel sve nedostatky. Navrh predpokladal, ze obcane trvale zijici v zahranici a ti, kdo jsou v zahranici na sluzebni ceste nebo dovolene, by se zapsali na do zvlastnich seznamu vedenych na velvyslanectvich. Pritom by byli vyskrtnuti ze volicskych seznamu ve svem trvalem bydliste, pokud tam jsou jeste registrovani. Volici hlasujici v zahranici by tedy nehlasovali pro kandidaty ve volebnim okrsku, kde maji trvale bydliste, nebo trvale bydliste meli pred vystehovanim, ale ve zvlast urcenych volebnich obvodech. Z navrhu vyplyva, ze vsichni Cesi volici v zahranici do Poslanecke snemovny by hlasovali ve volebnim obvodu Praha 1. Hlasujici do Senatu by pak volili v Usti nad Labem, zdrzuji-li se v Severni nebo Jizni Americe, ve Znojme, zdrzuji-li se v Evrope nebo Asii, a v Ostrave-meste, zdrzuji-li se v Africe nebo Australii.
U voleb plati princip rovnosti volebniho prava, tedy to, ze volebni obvody jsou vice mene stejne. Zatimco ve volbach do Snemovny je to vyreseno tak, ze pocet poslancu ve volebnim kraji primo zavisi na poctu volicu, kteri se dostavili k volbam, u voleb do Senatu se volebni obvody nakreslily pri prvnich senatnich volbach v roce 1996 tak, aby v kazdem obvodu byl vice mene stejny pocet kvalifikovanych volicu. V dusledku ucasti zahranicnich volicu by se ve volbach do Snemovny proste zvysil pocet zvolenych zastupcu v Praze. U senatnich voleb se
vlada snazila problem rovneho volebniho prava vyresit vyclenenim vyse uvedenych senatnich obvodu, ktere v pri senatnich volbach v roce 1996 mely nejnizsi pocet obyvatel.
Navrh predpokladal, zahranicni volici obdrzi volebni listky pote, co se registrovali na ambasadach. Dalsi volebni listky by byly k dispozici primo na ambasadach pro ty, kteri v zahranici jen cestuji a voli s pomoci volebniho prukazu, ktery si vyridili doma pred odjezdem. Velkou cast prace by odvedla velvyslanectvi CR v cizine, ktera by ustavila zvlastni okrskove volebni komise. Tyto komise by potom predaly sectene hlasy prislusnym volebnim komisim v Cesku.
Proti vladnimu navrhu se ve snemovne zvedla socialne demokraticka, komunisticka a republikanska opozice, a zakon byl vracen vlade k prepracovani, coz vzhledem k blizicimu se konci polourednicke vlady v podstate znamenalo smeteni ze stolu. Stenograficky zaznam snemovni diskuse je na na nasledujicich strankach:
http://www.psp.cz/sqw/hledani/text.sqw?3884+T=K1996PSPT+q=volebn+j=1+d1=1+X=t
http://www.psp.cz/sqw/hledani/text.sqw?C=3885+T=K1996PSPT+q=volebn+j=1+d1=1+X=t
http://www.psp.cz/sqw/hledani/text.sqw?C886+T=K1996PSPT+q=volebn+j=1+d1=1+X=t
http://www.psp.cz/sqw/hledani/text.sqw?3887+T=K1996PSPT+q=volebn+j=1+d1=1+X=t
http://www.psp.cz/sqw/hledani/text.sqw?3917+T=K1996PSPT+q=volebn+j=1+d1=1+X=t
http://www.psp.cz/sqw/hledani/text.sqw?3918+T=K1996PSPT+q=volebn+j=1+d1=1+X=t
O mesic pozdeji Snemovna zamitla obdobny navrh na zmenu volebniho zakona, ktery predlozily tri poslankyne Unie svobody Drahoslava Bartoskova, Hana Marvanova a Anna Roschova. Navrh je na
teto adrese.
Opozicni poslanci se pri diskusi o vladnim navrhu obavali, ze neni znam pocet obcanu zijicich v zahranici. Komunisticky poslanec Vaclav Frank vyzval vladu k tomu, aby overila pocet volicu, kteri by v zahranici volili. Socialne demokraticky poslanec Zdenek Jicinsky zase namital, ze Snemovna ma pred sebou do predcasnych voleb dulezitejsi ukoly, a ze je potencialne narusena rovnost volebnich hlasu u voleb do Senatu, protoze neni ani priblizne znam pocet volicu, kteri by do tri senatnich obvodu volili.
Ze zamitnuti predlohy jsem mel rozporne pocity. Mrzelo me, ze opet nebudu moci volit. Na druhou stranu jsem si uvedomil, pote co jsem si precetl navrh novely, ze vlada mohla odvest mnohem lepsi praci. Pokusim se vysvetlit proc.
Rozdeleni zeme na nekolik zon, jak to Tosovskeho vlada zamyslela u voleb do Senatu, jsem s kolegou pred necelym rokem take navrhoval v clanku v Britskych listech Musim rici, ze ac jsem toto reseni sam navrhoval, s odstupem se mi prilis nelibi. Tento zpusob neumoznuje obcanum pobyvajicim v zahranici volit v 'jejich' volebnim obvodu, a jsou nuceni volit v obvodu, o kterem za ne rozhodli ministersti urednici se souhlasem poslancu. Radeji bych tedy ve volbach do Snemovny, budu-li prave v zahranici, volil ve snemovnich volbach ve svem vychodoceskem volebnim kraji, nez v Praze. Ve volbach do Senatu chci volit v Hradci Kralove, nikoliv ve Znojme.
Navrh Tosovskeho vlady take predpokladal volbu na velvyslanectvi, coz je ten nejhorsi zpusob, protoze volici, pobyvajici v cizine mimo hlavni mesta, museji cestovat desitky az tisice kilometru, aby se dostali na prislusne velvyslanectvi. Pro me osobne by volba znamenala cestu z autobusem z Glasgova do Londyna a zpet, coz by znamenalo sestnact hodin na ceste a dvacet liber za jizdenku. Kdybych chtel letet letadlem, bude to rychlejsi, ale zaplatim nejakych sedesat liber, coz si jen tezko muzu dovolit. Dovolim si odhadnout, ze v podobne situaci jsou tisice ceskych obcanu v zahranici.
Navrh take neumoznoval volbu po Internetu, ktera je popsana ve zminenem clanku v Britskych listech. Uprimne receno, neocekaval jsem, ze by byl prijat s nadsenim, vzhledem k nevabnemu obrazku, ktery o Internetu siri ceska media, vykreslujici celosvetovou sit jako raj pornografie a zlocinu. Je take pravda, ze mnozi se obavaji, ze tato metoda neni dostatecne bezpecna.
Seznamil jsem nyni s tim, jak se resi volbu ze zahranici Britove. Volebni procedura pro britske obcany pobyvajici v zahranici resi jak otazku rovneho volebniho prava, tak problem volby ve volebnim obvodu, ke kteremu volic skutecne patri. Tyka se voleb do Snemovny (horni komora je v Britanii nevolena) a do Evropskeho parlamentu. Netyka se mistnich voleb. Jednim z duvodu je to, ze obcane Evropske unie mohou volit v mistnich volbach v kterekoliv jine zemi EU, ve ktere se prave nachazeji. (Pokud se rozhodnou, mohou v zemich unie volit i do Evropskeho parlamentu.)
Britsky obcan, ktery zije trvale v zahranici, nebo ktery vi, ze v dobe voleb v zahranici bude, si proste zvoli sveho zastupce (proxy), ktereho instruuje, jak volit, a ktery za nej provede volbu ve volicove domovskem obvodu. Odpada tady urcovani zvlastnich volebnich okrsku pro zahranicni volice. Staci vyrozumet volebni urad (Register of Electors) ve volicove volebnim okrsku v Britanii, a predlozit prislusne osobni doklady, ma-li volebni urad pochybnosti o totoznosti volice. U obcanu zijicich dlouhodobe v zahranici se poklada za jejich volebni obvod ten, ve kterem byli naposledi registrovani.
Volic se take musi zaregistrovat na velvyslanectvi, coz lze ucinit postou. Jedine za predpokladu, ze zastupce jmenovany volicem se nemuze dostavit k volbe, muze volit korespondecne uvnitr Velke Britanie. Volic sam nemuze ze zahranici poslat svuj hlas postou.
Britska metoda rozklada pocet hlasu zahranicnich Britu rovnomerne. Mistnimu volebnimu uradu je znam pocet zahranicnich volicu, a podle poctu volicu tedy lze mezi jednotlivymi volbami menit uzemi volebnich obvodu tak, aby pocet volicu v kazdem z nich byl priblizne stejny.
Soucasna britska uprava je z roku 1989. Podle ni mohou volit jen zahranicni volici, kteri trvale bydli mimo Spojene kralovstvi mene nez dvacet let. Predchozi uprava z roku 1985 umoznovala volit pouze tem, kteri v zahranici byli mene nez pet let. Jsme tedy svedky postupneho rozsirovani volebniho prava, coz je koneckoncu soucasti procesu demokratizace, ktery v Britanii trva jiz nekolik stoleti, a zrejme bude pokracovat.
Z diskusi o volebnim pravu v Britanii vyplyva, ze v roce 1987 se registrovalo k parlamentnim volbam pouhych 12 000 zahranicnich volicu z odhadovanych 400 000, kteri mohli volit. Odhad znel, ze rozsirenim limitu z peti na dvacet let pobytu v zahranici se pocet kvalifikovanych zahranicnich volicu rozsiri priblizne na 1 milion. Bohuzel nemam u sebe pocty tech, kteri po zavedeni upravy z roku 1989 volili.
V diskusich v 80. letech take zaznelo, ze rozvoj medii umoznuje zahranicnim Britum sledovat deni v domovske zemi, takze namitky o tom, ze nevedi, co se doma deje, nejsou na miste. Podobne namitky vznasel take Vaclav Klaus v devadesatych letech, tedy v dobe rozvoje Internetu. Zda se, ze rikat neco takoveho dnes znamena v lepsim pripade neinformovanost, v horsim manipulaci.
Volba pomoci prostrednika mi pripada mnohem lepsi nez volba na ambasadach. Je patrne i levnejsi, protoze se nemuseji ustanovovat zvlastni volebni okrsky a komise na velvyslanectvich a posilat odevzdane hlasy kolem zemekoule do Ceska. Proces je decentralizovan, tiha prace neni na centralnich uradech, ale na uradech ve volebnich okrscich v Cesku. Mysli-li socialni demokracie svoji snahu o decentralizaci statu vazne, mela by sahnout po britskem reseni. Organizace voleb pro obcany zijici v zahranici je pro to dobrou prilezitosti.
Budou-li socialni demokrate skutecne chtit zavest volebni pravo pro zahranicni Cechy, doufam, ze svoje navrhy predem zverejni, a to jeste pred tim, nez budou predlozeny parlamenu k projednani, tak aby se k nim zainteresovane strany mohly vyjadrit. Prispelo by to ke splneni dalsiho zavazku CSSD, coz jest vladout otevrene a za spoluucasti obcanu.
V kazdem pripada doufam, ze se Zemanova vlada aspon pokusi neco ve veci voleb ze zahranici udelat. Vysledek nemusi byt perfektni na prvni pokus, ale proces rozsirovani volebniho prava je potreba zacit co nejdrive.
O volbach ze zahranici 
