Ruská hospodářská krize: Kde udělal Západ chybu
(From now on, the English-language version of these articles will appear in the Electronic New Presence Magazine, which should be operational by the end of this week. The address will be given in the heading of Britské listy.)
Každodenní katastrofa, kterou je ruská ekonomika, se dostala minulý týden do ještě hlubší krize. Pražská burza reagovala ve čtvrtek největším poklesem cen akcií ve své historii.
Zdálo se, že některým lidem se to velmi nelíbí - možná jsou dokonce i trochu uraženi, že je, jak se zdá, situace České republiky stále tak těsně svázána s osudem Ruska. Je samozřejmě pravda, že obchod ČR se za posledních deset let dramaticky přeorientoval z Východu na Západ a země se integruje do západních struktur tak rychle, jak to jen západní struktury dovolí.
Ale makléři zcela zjevně ve čtvrtek hodnotili jiné faktory. Zejména to, že Rusko stále ještě poskytuje České republice asi 85 procent jejích energetických zdrojů bylo bezpochyby součástí všeobecného znepokojení. Česká republika ovšem nebyla jedinou zemí, která na sobě pocítila dopad ruské krize, a i zde byl zdrojem znepokojení makléřů vývoz ruské energie do Evropy.
Je obtížné říci, co se stane v Rusku dál: hospodářská krize se proměnila v krizi politickou, a komunisté se nyní pravděpodobně budou podílet do určité míry v Moskvě na moci. Je ale načase, aby Západ přehodnotil svou politiku vůči Rusku, neboť je velmi pravděpodobné, že dosavadní jeho politika je jedním z nejdůležitějších faktorů v nynější krizi.
Obrovská závislost na Mezinárodním měnovém fondu
Západ, pod vedením Spojených států, se ve své politice vůči Rusku hlavně soustředil na makroekonomiku. Splňte podmínky Mezinárodního měnového fondu, argumentuje Západ už delší dobu, a dostanete od nás spoustu dolarů. Podle poslední dohody s MMF, která byla uzavřena teprve před několika týdny, bylo Rusku nabídnuto více než 22 miliard dolarů. V rámci předchozích dohod bylo také Rusku poskytnuto mnoho miliard dolarů. Jedna půjčka od MMF vedla k potřebě pro další a další a nyní se na nich stalo Rusko závislé - země má téměř drogovou závislost na přílivu penět od Mezinárodního měnového fondu.
Zároveň jak se zdá si Západ nikdy příliš podrobně nevšímal toho, že únik kapitálu z Ruska dosahuje už dlouho více než miliardy dolarů měsíčně. Ruští podnikatelé nemají důvěru v ruské hospodářství. Jejich dolary plynou do bank na Slovensku (alespoň na propírání), do Švýcarska (tradice) a na Kypr, kde si velká skupina pochybných ruských podnikatelů staví vily (je to příhodné pro rychlý únik, až se Rusko rozloží úplně. To, že částka jedné miliardy dolarů měsíčně není nepodobná množství peněz, které MMF pumpuje do Ruska, vede cyniky k názoru, že peníze od MMF jsou prostě úplatkem pro ruské politiky a jejich přátele, aby Rusko i nadále udržovalo proud ropy a plynu do Evropy.
Západu a Mezinárodnímu měnovému fondu se podařilo udržet velmi malou skupinu elit docela v spokojenosti, ale hospodářská situace země jako celku se zhoršuje. To je tragický omyl západní politiky vůči Rusku za posledních několik let.
Demokracie prohrává
Hlavní problém je problém demokracie, přesněji řečeno, její absence. Politikové u moci v Rusku si navykli více záviset na Mezinárodním měnovém fondu než na vlastních voličích. Aby se udrželi v Rusku u moci, závisejí na penězích, které přicházejí ze zahraničí za účelem udržet spokojenost úzké vrstvičky nových zbohatlíků. Pak tito politikové činili dramaticky nepopulární rozhodnutí jako například neplatit mzdy státních zaměstnanců po celé dlouhé měsíce. (Vždycky jsem byl neobyčejně překvapen, jak obrovskou trpělivost mají tito lidé. Neznám nikoho v Británii ani ve Spojených státech, kdo by byl ochoten pracovat po dlouhé měsíce bez mzdy.)
Hospodářská situace průměrného Rusa se nadále zhoršuje, uprostřed bezzákonnosti a korupce, avšak stát nemusí věnovat žádnou pozornost stížnostem občanů, protože státní moc není založena na vůli občanů, jak je tomu v demokracii, ale je podporována zvnějšku. Mezi většinou ruského obyvatelstva ztratilo slovo "demokracie" kredit (a "volném trhu" se ani nezmiňujte) a na Západ pohlížejí Rusové ještě s větším podezřením než kdy předtím.
Krátce řečeno, politika Západu vůči Rusku za posledních několik let byla neúspěšná a je možno ji dokonce považovat za důležitý faktor, který přispěl k hospodářské a politické katastrofě v té zemi. Současná prohlubující se krize v Rusku by měla být pro Západ varováním, aby změnil svou politiku.
Podpora od Mezinárodního měnového fondu Rusku by měla být drasticky seškrtána. Měla by být snížena až na tu úroveň, kdy přestane být hlavním cílem ruského politického vedení získávat tuto finanční pomoc. Ruští politikové by se měli zodpovídat ruským občanům, nikoliv Mezinárodnímu měnovému fondu.
