pátek 30. října O B S A H Co je nového v České republice: Komentovaný přehled zpráv z ČR Odkazy: Přehled nejzajímavějších článků z poslední doby Lidové noviny a Česká televize: Bohumil Klepetko říká Lidovým novinám, co neodpovídá pravdě: Dvanáct "ojedinělých" odchodů z ČT Jan Kavan: interview, které nebylo: Ministerstvo zahraničí - přesně podle "komunikačního desatera"? (Tomáš Pecina) Rakousko a Čechy: Rozluštění aféry Helmut Zilk? (Der Standard) Zveřejňování parlamentního jednání: František Vízek ze Senátu ČR si stěžuje na Tomáše Pecinu Sobectví v mezinárodním podnikání: Odpověď Aleši Muellerovi (Jiří Jírovec) Neprofesionální úroveň světového finančnictví: Velká pětka terčem kritiky pro nízkou úroveň globálního auditu (Financial Times) Pořad o Jazzové sekci: Karel Mašita: Vydejte mi dokumenty k nerealizovanému pořadu o Jazzové sekci! Dopis šéfproducentce ČT Češi v Americe, dvojí občanství a restituce: Korespondence s Ústavním soudem v Brně (Aja Bufka) Český podnikatelský etos: Ještě jednou o českém internetu - odpověď a vysvětlení panu Kmentovi i jiným (Vratislav Kuška) Jubileum Dětí Země: Devět let Dětí Země - devět let ochrany životního prostředí Oznámení: Jiřina Fuchsová vydala knihu Nejasná zpráva o stavu republiky Ikona pro Vaši stránku... |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|

Devět let Dětí Země - devět let ochrany přírody a čistého prostředí

Ekologicke sdruzeni Deti Zeme v uplynulem mesici vstoupilo do desateho roku sveho zivota. Bylo zalozeno na dvou schuzkach (28. zari a 27. rijna) jeste pred listopadovou revoluci v roce 1989. Od svych pocatku se Deti Zeme vyvinuly v celonarodni organizaci citajici pobocky ve ctrnacti mestech a obcich Ceske republiky. Patri mezi nejvetsi ceske ekologicke neziskove organizace. Za uplynulych devet let zaznamenaly na jedne strane radu uspechu (viz pripojeny seznam), ale dokazaly se smirit i s prohrami.

V nejblizsim obdobi se chceme soustredit predevsim na dve kampane: "Za snizeni emisi dioxinu v Ceske republice" a "Za zachranu veseckeho udoli".

Nejblizsim cilem kampane "Za zachranu veseckeho udoli" je zabranit realizaci prehrady a navazujiciho rekreacniho arealu v udoli Lucniho a Mlynskeho potoka v Liberci - Vesci. Prehradu o rozloze 15,5 ha hodla postavit liberecka firma AKVA KB a prosazuje ji i soucasny primator Liberce a poslanec Poslanecke snemovny Parlamentu CR, ing. Jiri Drda (ODS). Vesecka prehrada je jednim z duvodu, ktere vedly Deti Zeme k Drdove kandidature na Ropaka roku 1998.

Kampan "Za zachranu veseckeho udoli" je aktualnim tematem pro ministra zivotniho prostredi Dr. Milose Kuzvarta, protoze v jeho rukou je nyni rozhodnuti o udeleni ci neudeleni vyjimky z ochrany ohrozenych druhu zivocichu a rostlin (chranenych zakonem c. 114/92 Sb. o ochrane prirody a krajiny), ktere se v udoli vyskytuji. V pripade Vesce se tak da rici, ze se opakuje v mensim meritku pripad Rajcherova s tim rozdilem, ze AKVA KB je ceskou firmou.

Kampan "Za snizeni emisi dioxinu v Ceske republice" ma jasny cil: uzakoneni limitu pro emise dioxinu ze spaloven odpadu a realizaci dalsich opatreni ke snizeni emisi dioxinu (napriklad zakazat paleni chlorovanych odpadu v zarizenich, ktera k tomu nejsou urcena). Soucasti teto kampane je take snaha Deti Zeme o sladeni ceske legislativy v oblasti ochrany ovzdusi s predpisy Evropske unie. Deti Zeme nyni sbiraji podpisy pod petici "Konec dioxinu v Ceske republice". Tu jiz podepsalo pres 6.000 lidi. Jsou mezi nimi i vyznamne osobnosti spolecenskeho zivota - napr. profesor Erazim Kohak (filozof), hudebnici Pavel Zalman Lohonka, Marta Kubisova, Michael Janik a Miroslav Palecek, fyzik Cestmir Jech, prorektor Univerzity Palackeho v Olomouci Josef Tillich a dalsi.

Posun Deti Zeme nejlepe vystihuje cast uvodu ve Vyrocni zprave za rok 1997: "Ve srovnani s pocatky jsme se vice zprofesionalizovali. Vyssi odbornost nasi prace se projevuje v realnosti reseni, ktera nabizime a nakonec i v jejich vyssi ekonomicke vyhodnosti. Stale vice s nami spolupracuji ti, kdo musi resit konkretni ekologicke problemy obci - starostove a poslanci zastupitelstev."

Přílohy:

Vesecká přehrada - stručné shrnutí

Zatimco vetsina obyvatel Liberce se domniva, ze projekt vesecke prehrady uz neni na poradu dne, v zakulisi stale probihaji o tomto dile diskuse a bourliva uredni jednani. Projekt je sice ekonomicky mrtvy, ale politicky zivy.

Spor o prehradu u Vesce se tahne od zverejneni studie jejiho vlivu na zivotni prostredi (v lednu 1995).

Projekt prehrady a navazujiciho rekreacniho arealu planuje ve veseckem udoli postavit firma AKVA KB. Jeji projekt by znamenal likvidaci ekologicky a rekreacne hodnotneho uzemi, ktere se v udoli vyvijelo po desitky ci stovky let. Podle posouzeni, ktere si nechaly Deti Zeme vypracovat od ing. arch. Ivana Plicky, je uzemi Vesce z hlediska stavby rovnez dopravne malo kapacitni. Potvrdil to i odbor dopravy libereckeho magistratu.

Plocha prehrady puvodne presahujici 20 ha byla pod tlakem ekologu snizena na 15,5 ha. AKVA KB se stale snazi oddelit jednani o prehrade a na ni navazujici stavbach. Jeden z korenu tahleho sporu tkvi ve spatne provedenem procesu EIA a nedokonale zpracovane studii vlivu na zivotni prostredi (firma Rustical B).

Deti Zeme a Obcanske sdruzeni Vesec navrhuji zmenu uzemniho planu mesta podle studie ing. arch. Ivana Plicky a ing. Ivana Dejmala - cili rekreacni vyuziti veseckeho udoli bez prehrady a s klidovou oblasti a chranenymi uzemimi. Obe sdruzeni jsou take ucastniky dalsich spravnich rizeni. Krome nich se proti stavbe prehrady stavi i rada odborniku (olomoucky univerzitni profesor Jaromir Demek, biolog Pavel Pecina, botanik Karel Kubat z Univerzity J. E. Purkyne v Usti nad Labem a pres sto dalsich) a nedoporucuji ji ani pracovnici Agentury ochrany prirody a krajiny CR.

Se stavbou prehrady ve Vesci vyjadrili nesouhlas take ucastnici mezinarodni konference zamerene na problematiku tzv. "Cerneho trojuhelniku", konane v kvetnu lonskeho roku v polskych Piechowicich za ucasti Nemcu, Polaku a Cechu, ale take zastupcu vyznacnych mezinarodnich organizaci - napriklad WWF (Setovy fond ochrany prirody), REC (Regionalni environmentalni centrum) ad.

AKVA KB pocitala puvodne s tim, ze v cervenci 1995 zacne stavet. Dodnes se ji nepodarilo ziskat na stavbu nutne finance. Projekt je ekonomicky mrtvy od momentu, kdy AKVA KB neziskala od mesta Liberce zaruku za dalsi pujcku od banky - cili od podzimu 1996. Presto tento projekt i nadale poziva politickou podporu predstavitelu mesta. Dalsi prodluzovani komatu vesecke prehrady je nemusi trapit, protoze cinnost statnich uredniku plati v danich vsichni obcane.

Spolecnost AKVA KB dosud nema vsechny potrebne vyjimky a vyjadreni ze zakona o ochrane prirody a krajiny. Prave kvuli nim vyviji tlak na Ministerstvo zivotniho prostredi CR a vyhovuje ji, ze vse se odehrava skryto zrakum verejnosti.

Mesto Liberec v projektu ztratilo 23,26 milionu korun, za ktere ziskalo od AKVy KB pozemky. Zodpovednost za to jednoznacne pada na hlavu soucasnych politickych spicek Liberce.

Úspěchy Dětí Země

1991 - 1998