Jak se c.k.mocnářství podobalo komunistické normalizaci?
Mily pane Culiku,
pan Roeser z Drazdan byl natolik laskav, ze mi pomohl s temi nepochopenymi
paralelami mezi c. & k. mocnarstvim a komunistickou normalizaci v clanku
prof. Kohaka. Doufam, ze z toho vznikla zajimava debata, ktera ty mozne
podoby ozrejmi. Kazda doba zajiste krome spickovych vykonu vyrabi znacne
mnostvi braku. Skutecny problem ma asi ta doba, v ktere vznika jen ten brak
ci optimalne chaby prumer.
Me upravy vet a nazoru pana Roesera jsou naprosto kosmeticke a nepatrne.
Stale se nestacim podivovat jeho skvele cestine.
Pozdravy do Glasgowa a Drazdan zasila
Aleš Zeman
Jak se c.k.mocnářství podobalo komunistické normalizaci?
Debatu vedli Matthias Roeser a Ales Zeman
M.R.:
Reaguji na Vas prispevek v BL. Nejsem expertem na literaturu,
takze si nedovolim posudek ohledne Schnitzlera, ale myslim si, ze vseobecne
lze dat Kohakovi za pravdu. Komunisticky rezim v CSSR a mimochodem i v NDR
nabidl obcanum v 70. letech pomerne slusne zivobyti vymenou za politickou
poslusnost, ovsem na ukor udrzby, reinvestic atd. - zkratka, na dluh. K
tomu patrila i urcita kulturni nabidka, ktera se samozrejme musela
prizpusobit potrebam pozdniho 20. stoleti. Neslo tedy o literaturu, ale
treba o film a televizi. Zminil bych v teto souvislosti "Vesnicko ma
strediskova", "Zena za pultem", "Nemocnice na kraji mesta", v NDR
"Polizeiruf 110" a "Ein Kessel Buntes". Ideologicka napln techto filmu a
poradu byla mala, alespon ve srovnani s tim, co musel divak trpet v letech
50./60., a sledovanost byla skutecne vysoka.
V nemcine se mluvi v teto souvislosti o "Fuersorgediktatur".
Problematikou "tiche spolecenske smlouvy" se zabyva nejnoveji (avsak jen
okrajove) v cestine Karel Durman: "Utek od praporu". Praha: Karolinum 1998.
A.Z.:
Dekuji za Vas zajimavy komentar k memu prispevku pro BL. Jen sam prof.
Kohak by asi mohl spravne vysvetlit to srovnani konce rakousko-uherskeho
mocnarstvi a komunisticke normalizacni kultury, ktera, jak uvadite, ma sve
analogie i v kulture tehdejsi NDR.
K tomu, co pisete. Nemam zadnych idealu o umelecke kvalite cs. televiznich
serialu z te doby a vim, ze byly velmi popularni. Kdyz k tomu priradite
film Jiriho Menzla: "Vesnicko ma strediskova", tak jiste nejde o film
ideologicky (tech jiz jsme meli probuh dost), ale o komedii. Pro me to
spatny film nebyl a Menzla povazuji za jednoho z nejtalentovanejsich
ceskych reziseru (jeho "Ostre sledovane vlaky" na Hrabaluv namet bych asi
radil na prve misto). Nemam tez prilis valne mineni o soudobe ceske
literature, ale to je jine tema.
Ted to srovnani s "duchem doby" (Zeitgeist) poslednich let habsburske
Vidne. Ja bych se spise domnival, ze vidensky zivot v letech pred prvni
svetovou valkou byl velmi plodny, originalni a tvurci. Na mysl prijdou
napr. lide jako Robert Musil, Arnold Schoenberg, Gustav Klimt, Egon
Schiele, Oskar Kokoshka, Ludwig Wittgenstein a v neposledni rade i Arthur
Schnitzler. Mlady Tomas Masaryk se svoji sociologickou studii o sebevrazde,
sepsanou prave ve Vidni tusim u Franz Brentana, mi tez plne zapada do
tohoto pestreho kulturniho milieu. V cem ma umelecky velmi liberalni
habsbursky rezim, jehoz socialni a kulturni prostredi tihne k nihilismu,
pesimismu, pozitivismu (filozofickemu programu Wiener Kreis), ale i k
hodnotnym avantgardnim umeleckym formam (rozhodne ne libivym), podobu s tou
divaka konejsici kulturni "smirou" popularnich televiznich serialu a sedeho
umeleckeho prumeru normalizacnich let? Je to nejak podobna
"Fuersorgediktatur" (za tento termin, ktery neznam, jsem Vam povdecen)?
M.R.:
Na jedne strane Vam dam urcite za pravdu - videnska kultura na sklonku c.k.
mocnarstvi byla mnohem bohatsi nezli ta ceskoslovenska. nebo enderacka, ale
na druhe strane se dnes vzpomina jenom na jeji nejsvetlejsi stranky a
zapomina se na mnohem pocetnejsi "brak", treba hloupe (a brzo zapomenute)
operety druhoradych skladatelu a ekvivalenty "rodokapsu". Tato "kultura"
byla urcite vyznamnejsi pro masy; "avantgarda" je, jak uz naznacuje samotny
nazev, "predvoj" a tudiz najde ohlas jen v malych kruzich spolecenskych
elit. [Jeden z podprumernych videnskych umelcu se prece nakonec vypracoval
do nejvyssich statnich funkci v Nemecku.]
Druha vec je, ze asi najdeme Vami postradane paralely, jakmile se podivame
na stav videnske kultury za prvni svetove valky. Spolecnost byla stejne
jako cesk(oslovensk) a v 70./80. letech ve vyjimecnem stavu - pluralita
nazoru byla zakazana, Jeho Velicenstvo se nesmelo urazet atd. Jestli do
tohoto obdobi patri Schnitzler, to nevim, ale urcite tam patri brakova
literatura vyrabena na bezicim pasu, lehke operety atd., urcite za
blahovolneho prihlizeni statu, kteremu se timto zpusobem zajistil politicky
klid. V base sedeli jenom nepoucitelne zivly z okrajovych provincii, nejaci
Rasinove, Kramarove, Preissove... ;-)
Problem je opravdu, ze prof Kohak se nevyjadril prilis presne, a my se
muzeme jen dohadovat, co asi mel na mysli.
