Mnohahodinové mezikontinentální lety v minimálním prostoru sedadel v druhé třídě ohrožují cestující trombózami a smrtí
Lékařští odborníci podle týdeníku Observer varují cestující, kteří létají po světě na velké vzdálenosti v druhé třídě, tzv. "economy class", protože dlouhým sezením v malém prostoru vzniká nebezpečí trombózy. Údajně by to mohlo postihnout každoročně až 30 000 Britů.
Týdeník Observer objevil více než deset vážných případů, vzniklých dlouhým sezením v letadlech v druhé třídě, které vedly k úmrtí, k amputacím a k výraznému zhoršení zdravotního stavu. Odborníci varují, že letecké společnosti tyto skutečnosti cestujícím utajují a že riziko dlouhodobého sezení v těsném prostoru není pacientům vysvětlováno.
Farrol Kahn, šéf organizace Aviation Health Institute, konstatuje, že se prý podle konzervativních odhadů vyskytuje v Británii ročně 30 000 případů onemocnění v důsledku cestování druhou leteckou třídou na velké vzdálenosti, je to tzv. "economy class syndrome". Dodává: "Jeden lékař mi sdělil, že má ve své londýnské nemocnici 150 takových případů.
Zdravotní rizika se zvyšují v důsledku omezování koncentrace kyslíku v letadle, v důsledku nedostatku prostoru pro nohy, rozdávání alkoholu zadarmo a sezení uprostřed ručních zavazadel.
Šestačtyřicetiletá zubařka Ann Egertova se dověděla o "economy class syndrome", když se po letu s firmou British Airways z Jihoafrické republiky pokusila postavit: "Bývala bych umřela, kdyby nebylo mého muže. Bedny pro zavazadla byly plné, tak jsem si dala tašku pod nohy. Měla jsem ohnuté nohy, ale cítila jsem se pohodlně a usnula jsem. Když jsem se postavila po přistání letadla, dostala jsem záchvat." Její manžel, praktický lékař, vysvětlil: Srazila se jí krev a dostala se jí do plic. Nemohla dýchat.
Jeden lékař konstatuje: "Obávám se, že tento problém je možná velmi rozsáhlý, ale do sdělovacích prostředků se to nedostane. Při dlouhém letu vám sice může vzniknout v těle krevní chuchvalec, ale utrhne se třeba a dostane se do krevního oběhu až o pět nebo deset dní později.
V nejhorším případě mohou vzniknou krevní chuchvalce v žílách v nohách či v tříslech, které vedou z plic. To způsobuje plicní trombózu.
Osmapadesátiletá Val Clarková žaluje Northwest Airlines. Poté, co letěla v roce 1995 z Minneapolis do Amsterdamu, lékaři jí museli amputovat nohu, protože jí v noze vznikla trombóza. "Po celou dobu letu mi nemohla pořádně kolovat krev v noze. Musela jsem po celou dobu letu sedět s nohama na zavazadle. Nesměla jsem ho dát za sebe, protože tam byl nouzový východ. Jinam zavazadlo obsluha letadla odmítla dát." Z letiště přijela paní Clarková s napuchlýma nohama , dvakrát ji operovali a odstraňovali trombus, pak jí chirurg řekl, že bude jí bude muset amputovat nohu, protože jinak by se jí mohl dostat krevní chuchvalec do plic a mohla by zemřít.
Týdeník Observer zaznamenal ještě asi deset podobných případů, např:
Lord Graham of Edmonton se letecky vrátil z Austrálie, odkud letěl první třídou a vážně ho začala bolet pravá noha, ukázalo se, že se v ní utvořil krevní chuchvalec.
Neurochirurg Bryan Jennings onemocněl po letu přes noc z Washingtonu do Londýna. V nemocnici mu v plicích objevili krevní chuchvalec.
Vivienne Whitingová (42) zkolabovala a zemřela po dlouhé cestě letadlem do Austrálie.
Devětatřicetiletá žena zkolabovala po příletu z Kuala Lumpur do Londýna. V londýnské nemocnici Ashford Hospital jí objevili v plicích několik krevních chuchvalců.
Britské letecké úřady sice tvrdí, že neexistují žádné důkazy, že trombóza vzniká po dlouhých letech letadlem. Od lékařů však bylo sebráno větší množství nesystematických informací , které svědčí o tom, že mezi vznikem trombóz a mnohahodinovými lety na dlouhé vzdálenosti existuje souvislost. Lékaři poukazují na to, že je zapotřebí věc řádně zkoumat.
