Historická poznámka ke Švejkovi
100. výročí tragické události
"...Jako jestli se pamatujou na toho pana Lucheniho, co probod nasi nebozku
Alzbetu tim pilnikem. Prochazel se s ni. Pak verte nekomu; vod ty doby
zadna cisarovna nechodi na prochazky. A vono to ceka jeste moc osob..." (J.
Hasek: "Osudy dobreho vojaka Svejka").
Takto lici jednu z cetnych tragedii habsburskeho rodu dobry vojak Svejk v
prve kapitole Haskova romanu posluhovacce pani Muellerove. Jedna se o
skutecnou udalost, ktera se odehrala prave pred 100 lety a ktera ve sve
dobe vzbudila asi stejne mnozstvi pozornosti jako tragicka smrt britske
princezny Diany. Jelikoz 100. vyroci atentatu na manzelku Frantiska Josefa
I. bylo hojne vzpomenuto v rakouskem tisku, chtel bych ve strucnosti
popsat, jak tomu skutecne asi bylo. Temer tak, jak to lici Hasek usty
Svejka, tedy trochu jinak.
Cisarovna Alzbeta se narodila coby Alzbeta Bavorska v Posenhofenu 24.
prosince 1837 a provdala se za rakouskeho cisare Frantiska Josefa I. 24.
dubna 1854. Cisarovna zvana "Sissi" byla povazovana za jednu z
nejkrasnejsich zen sve doby a byly po ni pojmenovany kremy a panenky na
hrani. Tez na internetu o ni mozno nalezt spoustu informaci, ktere jsou
kombinaci kyce, reklam a historickych udaju. Stalym zdrojem slz je pry
televizni serial "Osudova leta cisarovny", v niz Alzbetu hraje znama
herecka Romy Schneiderova.
Den pred atentatem, 9. zari 1898, cisarovna prijela lodi do Zenevy se svym
doprovodem, aby navstivila Baronku de Rotschildovou. Ubytovala se v hotelu
Beau Rivage na brehu Zenevskeho jezera. Pristi den rano vysla cisarovna v
doprovodu sve dvorni damy hrabenky Irmy Sztarayove na prochazku Zenevou a
zakoupily nejake hraci instrumenty pro vnoucata cisarovny. Vratily se do
hotelu a v pul druhe odpoledne opet hotel pesky opustily s umyslem odjet
lodi do Montreux, kde na ne cekal zbytek dvorniho doprovodu. Lod byla
zakotvena v blizkosti hotelu.
Behem kratke chuze k lodi nahle priskocil k cisarovne neznamy mlady muz,
bodnul ji a utekl. Cisarovna se skacela k zemi, ale pote se opet zvedla a
pry rekla: "To nic neni, pospesme si, at nezmeskame lod". Hrabence
Sztarayove cisarovna pravila: "Co proboha ten clovek chtel - snad mi ukrast
naramkove hodinky?" Cisarovna dosla k cekajici lodi, ale zde omdlela.
Hrabenka Sztarayova volala o pomoc a snazila se cisarovne uvolnit korzet,
aby se ji lepe dychalo. Na batistove bluze spatrila hrabenka malou cervenou
skvrnu a tak bylo jasne, ze cisarovna utrpela vazne zraneni. Atentatnik
probodl cisarovne srdce. Lod v te dobe jiz opustila pristav, ale kapitan
rychle zamiril zpet ke brehu v blizkosti hotelu a cisarovna byla donesena
na improvizovanych nositkach (z plachty, sesti vesel a polstaru) zpet do
hotelu.
Privolany doktor Golay nemohl cisarovnu zachranit. Vnitrni krvaceni se
projevovalo roztouci skvrnou krve na bluze. V dnesni dobe by snad mohl byt
operaci cisarovne zachranen zivot, ale v roce 1898 to mozne nebylo. Asi 20
minut pote, co byla cisarovna donesena do hotelu Beau Rivage vydechla
naposledy.
Atentatnik byl brzo dopaden a nasel se tez pilnik s drevenou rukojeti,
ktery pri uprku odhodil do vchodu jednoho z zenevskych domu (rue des Alpes
c. 3). Atentatnik se jmenoval Luigi Luccheni (ne tedy Lucheni, jak napsal
Hasek) a bylo mu 25 let. Byl to chudy delnik. Jeho chorobnym snem bylo
zavrazdit slavnou osobu, aby se timto cinem proslavil. Na svem vrazednem
pilniku pracoval cele dny, az se mu z neho zdarilo ucinit velmi tenky a
jako jehla ostry nastroj. Studoval tez knihu anatomie, aby vedel presne,
ktere misto ma zasahnout. Puvodne chtel zavrazdit francouzskeho nastupnika
trunu d'Orla, ktery byl ocekavan v Zeneve 9. zari. Ke svemu stesti se Henri
d'Orl do Zenevy nedostavil. Ale prijela do Zenevy cisarovna
Rakousko-uherske monarchie.
V roce 1910 se Luigi Luccheni obesil pomoci sveho opasku ve vezenske cele,
kde si odpykaval dozivotni trest za atentat na cisarovnu Alzbetu.
