O umění argumentace
PETER A. ANGELES, DICTIONARY OF PHILOSOPHY, BARNES & NOBLE, 1981
O umeni argumentace bylo mnoho znamo v anticke filozofii. Jiz nekteri recti
sofiste v 5. a 4. stoleti pred Kristem ucili umeni umyslnych falesnych
zaveru. Nekdy byva tato umyslna sofistika odlisovana od chyb neformalni
logiky, ktere jsou neumyslne. Prvni knihou zabyvajici se kritikou sofistu
je Aristoteluv spis znamy pod latinskym nazvem "De sophisticis elenchis".
Pozdeji se tematem chybnych argumentu vehementne zaobirala scholasticka
stredoveka filozofie. Proto nektere falesne zavery maji latinske nazvy.
Sofistickou argumentaci a jak ji zdarne celit mistrne a elegantne rozebral
nemecky filozof Arthur Schopenhauer ve svem souboru eseji "Parerga und
Paralipomena".
V tomto prekladu ze slovniku americkeho filozofa je uvedeno ctyricet
prikladu neformalnich falesnych zaveru (v anglictine "informal fallacies"),
ale jiste jich bude mnohem vic. Napr. falesny zaver ohledne fixniho
charakteru nejakeho naroda (srovnejme sebe s husity a panem Matejem
Brouckem) ci posuzovani nekoho podle toho, jak se chova jeho syn, otec ci
jiny pribuzny. Konecne mnozstvi falesnych zaveru neexistuje v souladu s
bodem c. 27 prof. Angelese, ktery kritizuje omezovani moznych alternativ.
Ucelem tohoto dosti dlouheho prekladu je na tyto nejcastejsi chybne druhy
argumentace upozornit. Pochybuji, ze by bylo mozno se temito varovnymi
priklady vzdy do vsech dusledku a za vsech okolnosti ridit, ale jsou jiste
dobrym regulacnim principem.
Zcela zamerne vynechavam formalni logiku, protoze ta se, na rozdil od
neformalni logiky, nevyskytuje v hovorovych argumentech.
Po precteni vsech 40 bodu prof. Angelese, vcetne mych par poznamek a
prikladu, pokud to trpelivy ctenar vydrzi, zjistime, ze temer kazdy
argument se da daleko snaze vyvratit nez potvrdit. Souhlasi to se zaverem,
ke kteremu dosla soucasna veda, ze i v prirodnich vedach lze vedecke teorie
toliko vyvratit, nikoliv potvrdit. Dnes jiz zesnuly filozof prirodnich a
socialnich ved rakouskeho puvodu Sir Karl Raimund Popper, ktery byva s
timto nazorem spojovan, napsal: "Veda neni systemem jistych, dobre
zavedenych, tvrzeni...Nase veda neni znalost (episteme); nemuze nikdy
prohlasovat, ze dosahla pravdy, ci nahrazky za tuto, jako je
pravdepodobnost...Nezname, muzeme toliko hadat" (The Logic of Scientific
Discovery, Logika vedeckych objevu, kap. 10, odd. 85, 1959).
A jelikoz znama Occamova britva moudre, i kdyz v rozporu s bodem c. 27,
radi: "Entia non sunt multiplicanda praeter necessitatem" ("Pocet veci,
ktere maji vysvetlovat jevy, nemaji byt zbytecne nasobeny"), upozornuji, ze
tento uvod je i zaverecnym shrnutim.
Preklad venuji prispevovatelum BL a zejmena debaterum fora, kde se ty
neformalni falesne zavery rodi jak prislovecne houby po desti.
Aleš Zeman
Peter A. Angeles
Klasifikace neformálních falešných závěrů
Neformalni klamne zavery mohou byt vselijak klasifikovany. Tri vseobecne
kategorie: (a) Vecne falesne zavery jsou spojeny s fakty (vec, obsah)
uvazovaneho argumentu. Dve podkategorie vecnych falesnych zaveru jsou: (1)
Falesne zavery svedectvi, ktere se vztahuji na argumenty bez vyzadovane
fakticke podpory (podkladu, svedectvi) pro sve zavery a (2) Falesne zavery
irelevance (ci relevance), ktere se vztahuji na argumenty s podpurnymi
tvrzenimi, ktera jsou irelevantni k prohlasovanemu zaveru a proto nemohou
stanovit pravdu tohoto zaveru. (b) Jazykove falesne zavery, ktere jsou
spojeny s chybami v argumentaci jako je mnohoznacnost (u kterych ledabyly
posun vyznamu ci linguisticka nepresnost vede k mylnym zaverum), vagnost,
nespravne pouziti slov, nejasnost textu, jazykove neduslednosti a kruhova
argumentace. (c) Falesne zavery s irelevantnim citovym zabarvenim, ktere
jsou spojeny s ovlivnenim chovani (reakce, postoje). To znamena, ze
argumenty jsou prezentovany zpusobem, ktery se obraci na lidske predsudky,
zaujatost, loajalnost, odevzdanost, obavy, vinu, atd. Tyto argumenty
presvedcuji, ziskavaji lichotkami, vyhrozuji nebo klamne informuji za
ucelem dosazeni souhlasu.
Neformální druhy falešných závěrů
Neformalni falesne zavery jsou nekdy nazyvany poloformalnimi nebo
kvasiformalnimi. Nasleduje seznam 4O neformalnich falesnych zaveru, ktery
si necini zadne ambice byt uplny. Neni cinen zadny pokus tyto falesne
zavery nejak utridit do vseobecnych kategorii.
1. Černobílý falešný závěr
Argumentace (a) s pouzitim ostreho (cerno-bileho) rozliseni bez jakekoliv
fakticke ci teoreticke podpory, nebo (b) klasifikace jakehokoliv stredniho
stanoviska mezi extremy (cernobilymi) jako jeden z extremu. Priklady: "Kdyz
neni ateistou, tak je to slusny clovek". "Je bud konservativec nebo
liberal". "Nemuze to byt mirumilovny clovek, nebot se zucastnil demonstrace
pred americkym velvyslanectvim."
2. Falešný závěr argumentací ad baculum (argument z pozice moci nebo síly)
Latinsky termin znamena "argument pomoci hole ci tyce", "argument
pouzivajici silu". Prit se na podporu prijeti argumentu pomoci hrozby ci
pouzitim sily. Argument je nahrazen silou, coz vyusti v ukonceni logicke
argumentace a vzbudi jine druhy chovani (jako strach, zlobu, reciprocni
pouziti sily atd.)
3. Falešný závěr argumentací ad hominem (argument proti člověku)
Latinsky termin znamena "argument k cloveku". (a) Argumentovat proti ci
odmitnout osobni nazory utokem nebo zneuzitym odkazem na osobu, charakter,
motivaci, zamery, kvalifikaci atd., na rozdil od poskytnuti dukazu, proc
jsou nazory nespravne. Priklad: "Co John rekl neni duveryhodne, protoze
sympatizoval s nacisty."
4. Falešný závěr argumentaci ad ignorantiam (argument z neznalosti)
Latinsky termin znamena "argument k neznalosti". (a) Argumentovat, ze neco
je pravdive, protoze nikdo neprokazal, ze je to falesne. Priklady: (a)
Duchove existuji, protoze nikdo nikdy neprokazal, ze zadni nejsou.(b)
Duchove neexistuji, protoze nikdo nikdy neprokazal jejich existenci. Tez
nazyvano "vyzva k neznalosti": nedostatek svedectvi (dukazu) pro neco je
pouzito na podporu pravdivosti tvrzeni.
5. Falešný závěr argumentaci ad misericordiam (argument k lítosti)
Argumentace odvolavajici se na slitovani za ucelem ziskani nejakeho bodu.
Priklad: "Pane profesore Angelesi, musim dostat nejmene znamku B v tomto
predmetu. Kdyz tuto znamku neobdrzim, nebudu mit sanci byt prijat na
lekarskou fakultu, a toto je muj posledni univerzitni semestr." Tez nazyvan
"vyzva ke slitovani".
6. Falešný závěr argumentací ad personam (výzva k osobní zainteresovanosti)
Argumentace odvolavajici se na osobni zajmy (preference, predsudky,
nachylnosti atd.) jinych osob za ucelem prijeti argumentu.
7. Falešný závěr argumentací ad populum (Argumentaci poukazující na lid)
Tez "vyzva k divakum; vetsine; tomu, co je popularni; popularnim
predsudkum; mnozstvi; instinktu davu". Argumentace za ucelem zburcovani
emocionalniho, popularniho prijeti myslenky bez uvedeni logickeho
ospravedlneni teto myslenky. Vyzva je ucinena k takovym vecem jako zaujeti,
predsudky, city, nadseni, postoj davu za ucelem ziskani souhlasu spise nez
pomoci racionalni podpory myslenky.
8. Falešný závěr argumentací ad verecundiam (argument poukazující na autoritu či zbožňovanou bytost)
(a) Odvolani se na autoritu (vcetne zvyku, tradic, instituci atd.) za
ucelem ziskani souhlasu sporneho bodu a/nebo (b) odkaz na pocity zboznovani
a respektu pro ty, kdo jsou povazovani za autoritu ci jsou slavni. Priklad:
"Myslim, ze tvrzeni: 'Neni mozno uzakonit mravnost' je spravne, protoze to
rekl prezident Eisenhower".
9. Falešný závěr použitím zdůraznění
Nekdy klasifikovan jako nejasnost durazu. Argumentace k zaverum vychazejici
z prilisneho zdurazneni (durazu, tonu) na jista slova nebo tvrzeni.
Klasifikovan jako falesny zaver nejasnosti, kdykoliv tento duraz vytvori
nejasnost ci AMFIBOLII ve slovech nebo tvrzenich pouzitych v argumentu.
Priklad: "Neni mozno jinak, nezli chvalit kralovnu".
10. Falešný závěr z náhody
Tez nazyvan svym latinskym nazvem "a dicto simpliciter ad dictum secundum
quid". (a) Pouziti vseobecneho pravidla ci principu pro urcity pripad,
jehoz okolnost "nahodou" nedovoluji nalezite uziti teto generalizace.
Priklad: "Je vseobecnou pravdou, ze nikdo by nemel lhat. Tudiz, nikdo by
nemel lhat, kdyz vrah, ohrozujici cloveka nozem, vyzaduje informaci, o
ktere ohrozeny clovek vi, ze by vedla k dalsi vrazde." (b) Omyl v
argumentaci pouzitim vseobecneho tvrzeni pro situaci na kterou vseobecne
tvrzeni nemuze, a nebylo nutne zamysleno, byt pouzito.
11. Falešný závěr z nejasnosti
Argument, ktery obsahuje jedno nejasne slovo ci tvrzeni, ktere muze vest k
zacadejicimu nebo chybnemu zaveru. (Priklad prekl.: "V lese houby nasel.")
12. Falešný závěr z amfibolie (mnohoznačnosti)
Argumentace k zaverum pomoci tvrzeni, ktera jsou mnohoznacna - nejasna dik
jejich skladbe (gramaticke konstrukci). Nekdy klasifikovan jako falesny
zaver z nejasnosti.
13. Falešný závěr použitím toho, co má být dokázáno
(a) Dojit k zaverum z tvrzeni, ktera sama o sobe jsou problematicka a musi
byt dokazana nebo o nich musi byt predpokladano, ze jsou pravdiva. Priklad:
"Vesmir ma zacatek. Kazda vec, ktera ma zacatek, ma tez tvurce zacatku.
Proto vesmir ma tvurce zacatku, ktery se jmenuje Buh." Toto predpoklada
(pouzitim toho, co ma byt dokazano), ze vesmir ma skutecne zacatek a tez,
ze vsechny veci, ktere maji zacatek, maji tvurce zacatku. (b) Predpokladani
zaveru nebo casti zaveru v premisach argumentu. Nekdy nazyvan "kruhovy
argument, circulus vitiosus, zacarovany kruh, falesny zaver pomoci
zacarovaneho kruhu". Priklad "Vsechno ma pricinu. Vesmir je vec. Proto
vesmir je vec, ktera ma pricinu." Tez nazyvan "petitio principii"
(pozadavek dukazu), nekdy zkracene "petito". (c) Argumentace v kruhu. Jedno
tvrzeni je podporovano referenci na jine tvrzeni, jehoz tvrzeni je
podporeno odkazem na prvni tvrzeni. Priklad: "Aristokracie je nejlepsi
formou vlasy, protoze nejlepsi forma vlady je ta, ktera ma silne
aristokraticke vedeni".
14. Falešný závěr použitím složité otázky (nebo "zaujaté otázky", anglicky, "loaded question")
(a) Kladeni otazky, pri ktere jeji zodpovezeni, bud kladne ci zaporne,
obvinuje odpovidajiciho. Zadana odpoved je jiz neprimo predpokladana v
otazce a neni dovolena podminenost jednoduche odpovedi. Priklad: "Jiz jste
prestal pouzivat opiaty?".
(Pozn. prekl. Dalsi casto uvadeny priklad "loaded question" je veta: "Jiz
jste prestal mlatit svou zenu?").
(b) Kladeni otazek, ktere jsou zalozeny na nevyjadrenych postojich ci
pochybnych (nebo neopravnenych) predpokladech. Tyto otazky jsou casto
pokladany odpovidajicimu retorickym zpusobem, za ucelem vzbuzeni souhlasu s
temito postoji a predpoklady u jinych. Priklad: "Jak dlouho hodlate strpet
takovouto brutalitu?"
15. Falešný závěr ohledně složení
Argumentace (a), ze co je pravdou pro kazdou cast celku, (nutne) tez plati
pro samotny celek, nebo (b) to, co plati o nekterych castech celku, je tez
(nutne) platne pro celek jako takovy. Priklad: "Kazdy clen (nebo nekteri
clenove) tymu je (jsou) zenaty (zenati), proto tym tez ma (musi mit)
manzelku." Odvozovat, ze kolektiv ma jistou charakteristiku pouze na
zaklade, ze tuto maji jeji clenove mylne postupuje od nazoru na kolektiv
DISTRIBUCNIMU k nazoru KOLEKTIVNIMU.
16. Falešný závěr podle mínění lidu (consensus gentium)
Argumentace, ze myslenka je pravdiva, na zaklade, (a) ze vetsina lidi v ni
veri a/nebo, (b) ze tato myslenka byla vseobecne zastavana lidmi vsech dob.
Priklad: "Buh existuje, protoze vsechny kultury maji nejaky koncept Boha."
(Pozn. prekl.: Existence Boha je jiz nejmene od doby Blaise Pascala
zalezitosti viry, ne znalosti. Tez o tom pojednava bod c. 26 nize. Kritiky
ontologickeho, kosmologickeho a teleologickeho argumentu existence Boha
ucinil velmi presvedcive Immanuel Kant v "Kritice ryziho rozumu". Kant vsak
tez zastaval dichotomi faktu a hodnot, onen bod c. 26 prof. Angelese, jak o
tom svedci Kantova "Kritika praktickeho rozumu".)
17. Falešný závěr použitím obrácené (konverezní) náhody
Nekdy tez nazyvan "konverzni falesny zaver nahody". Latinsky nazev je "a
dicto secundum quid ad dictum simpliciter". Omyl zevseobecnovani z
atypickych ci vyjimecnych pripadu. Priklad: "Stamprle teple brandy kazdou
noc pomaha starsim lidem relaxovat a oni lepe spi. Lide vseobecne by meli
pit teple brandy za ucelem uvolneni napeti a lepsiho spanku."
18. Falešný závěr použitím rozdělení
Argumentace, ze co je pravdive o celku je (a) tez (nutne) platne pro jeho
casti a/nebo (b) tez platne pro nektere jeho casti. Priklad: "Ctvrt Pacific
Palisades je neobycejne bohata. Proto kazdy clovek, ktery tam zije je (musi
byt) neobycejne bohaty (nebo Adam, ktery tam bydli, je [musi byt]
neobycejne bohaty)". Odvozovat, ze casti kolektivu maji jistou
charakteristiku pouze na zaklade, ze je ma tento kolektiv postupuje od
nazoru na kolektiv KOLEKTIVNIMU k nazoru DISTRIBUCNIMU.
19. Falešný závěr z dvojsmyslnosti
Argument, v kterem je slovo pouzito v jednom vyznamu (smyslu) v jedne casti
argumentu a v jinem vyznamu v jine casti. Bezny priklad: "Konec veci jej
jejich dokonalost. Smrt je konec zivota. Tudiz, smrt je dokonalost zivota."
20. Falešný závěr argumentací non causa pro causa
Latinsky termin muze byt prelozen jako "neni zadne priciny takoveho druhu,
ktery byl udan jako pricina". (a) Zastavat, ze neco je pricinou ucinky, i
kdyz tomu tak ve skutecnosti neni. Priklad: "Moje zaklinaci formule
zpusobila dest." (b) Argumentace, ze tvrzeni se jevi jako neprijatelne,
protoze zahrnuje v sobe jine tvrzeni, ktere je falesne (ale ve skutecnosti
tomu tak neni).
21. Falešný závěr argumentaci post hoc ergo propter hoc
Latinsky termin znamena "po tomto, tudiz nasledek tohoto (ucinku)". Nekdy
jednoduse "falesny zaver dik falesne pricine". Ucinit zaver, ze jedna vec
je pricinou jine veci, protoze ji casove predchazi. Zmateni pojmu
nasledovani s pojmem kauzality. Priklad: "Cerna kocka mi prebehla pres
cestu. Dest minut pozdeji do me vrazil nakladak. Tudiz, prebehnuti cerne
kocky pres cetu bylo pricinou toho, ze do me vrazil nakladak."
22. Falešný závěr použitím kvapné generalizace
Nekdy nazyvan "falesny zaver pouzitim kvapne indukce". Omyl v uvazovani,
kdy vseobecne tvrzeni je pouzito (odvozeno) na zaklade (a) omezene
informace nebo (b) nedostatecneho svedectvi nebo (c) nereprezentativniho
vzorkovani.
(Pozn. prekl.: Na tento falesny zaver upozornuji v souvislosti s Darwinovou
vyvojovou teorii v poznamce k falesnemu zaveru c.34.)
23. Falešný závěr použitím irelevantního závěru (ignoratio elenchi)
Argument, ktery je bezpodstatny (irelevantni); ktery argumentuje o necem
jinem, nez co ma byt prokazano a tudiz nikterak vyvraci (ci doklada)
diskutovany bod. Priklad: Pravnik obhajuje sveho alkoholickeho klienta,
ktery zavrazdil tri lidi v opilosti argumentem, ze alkoholismus je hrozna
nemoc a je zapotrebi nejakym zpusobem eliminovat alkoholismus.
IGNORATIO ELENCHI je nekdy pouzivan jako vseobecny termin pro vsechny
falesne zavery, ktere jsou bezpodstatne (jako napr. ad baculum, ad hominem,
ad miseicordiam, ad populum, ad verecundiam, consensus gentium atd.)
24. Falešný závěr v důsledku nesoustavnosti
Argumentovat z nesoustavnych tvrzeni nebo zaveru, ktere jsou nesoustavne s
premisami. Viz tez falesny zaver "tu quoque" (ty tez) nize.
25. Falešný závěr použitím irelevantního záměru
Argumentovat proti necemu na zaklade toho, ze to nesplnilo svuj zamer (i
kdyz fakticky toto nebyl zamysleny cil).
26. Falešný závěr přechodem z "je" na "má"
Argumentovat z premis, ktera maji jenom popisna tvrzeni "je" prechodem k
zaveru, ktery obsahuje nejake "ma" (mravni povinnost) nebo "musi". Nazyvano
tez "dichotomie je/ma" nebo "dichotomie faktu/hodnoty".
(Pozn. prekl.: Na tuto falesnou argumentaci upozornil slavny skotsky
filozof David Hume. Prikladem muze byt treba slovo "odvaha", ktere muzeme
vecne popsat a pote dojit, dle Huma nespravne, k hodnoceni, ze odvazne
chovani ma byt kladne ocenovano. Podobne tomu muze byt u slov jako
"rozumny", "vhodny", "autorita", "umirneny", "zadouci", "spravny",
"spravedlivy", "dobry" atd.
Propleteni dichotomie faktu/hodnoty v pripadu samotneho terminu "hodnota"
(nikoliv "trzni hodnota", kteryzto vyraz se v clanku nevyskytuje ani
jednou) obsahuje clanek Vaclava Klause z r. 1991 nazvany "Co dava lidskym
vytvorum hodnotu (a cenu)?" (Vaclav Klaus: "O tvar zitrka", 1991, str.
30-31). Autor tez zcela chybne vysvetlil v tomto clanku teorii trzni
hodnoty Karla Marxe, jak na to poukazaly kritiky clanku, ktery byl poprve
uverejnen v "Literarnich novinach", 10. 1. 1991.)
27. Falešný závěr omezených (nebo falešných) alternativ
Omyl setrvavani bez uplneho zjisteni nebo svedectvi, ze alternativy k
moznemu chodu akce jsou vycerpany a/nebo se navzajem vylucuji.
28. Falešný závěr použitím mnoha otázek
Nekdy tez zvan "falesny zaver pouzitim chybne otazky". Vyzadovani jedne ci
jednoduche odpovedi na otazku, i kdyz otazka (a) predpoklada radu dalsich
otazek, z nichz kazda musi byt zodpovezena individualne. Priklad: "Opustil
jste skolu?"
29. Falešný závěr použitím zavádějícího kontextu
Argumentace zkreslenim, pokrivenim, vynechanim nebo citaci vytrzenou z
kontextu.
30. Falešný závěr použitím předsudku
Argumentace pouzitim zaujatosti ci citove identifikace nebo zapletenim do
nejake myslenky (argumentu, doktriny, instituce atd.).
31. Falešný závěr odváděním pozornosti (angl. "red herring")
Ignorovani kritiky argumentu prevedenim argumentace na jiny namet. Priklad:
"Schvalujete potraty, ale neverite na navrh zakona o euthanasii, ktery je
projednavan v parlamente."
(Pozn. prekl.: Anglicky idiom "red herring", dle "Anglicko-ceskeho slovniku
idiomu" od B. Kroulikia a B. Kroulikove (Toronto, 1985), ma svuj puvod z
terminologie lovu na lisku, pri nemz se tahl uzeny sled pres lovecke uzemi,
aby se psi svedli se stopy.
Vystiznym prikladem "uzeneho slede" je argumentovat, ze dvoji ceny v CR
jsou ekonomicky vyhodne z trzniho hlediska a tudiz i dlouhodobe prozirave a
spravne. Snizeni navstev cizincu v CR v poslednim roce svedci spise o op
aku.)
32. Falešný závěr použitím pokroucení
Zamerne vynechani, odstraneni durazu ci prilisne zdurazneni jistych bodu na
ukor jinych za ucelem zakryti svedectvi, ktere je dulezite a zavazne pro
zaver argumentu a ktere by melo byt vzato v uvahu v argumentu.
33. Falešný závěr použitím zvláštní obhajoby (výmluvy)
(a) Prijeti myslenky ci kritiky, kdyz je spojena s argumentem protivnika,
ale jeji odmitnuti, kdyz je pouzita pro vlastni argument nebo (b) odmitnuti
myslenky nebo kritiky, kdyz je spojena s argumentem protivnika, ale jeji
prijeti, kdyz je pouzita pro vlastni argument.
34. Falešný závěr použitím "slaměného panáka" (angl. "straw man")
Prezentace protivnikovy pozice ve slabe ci zkreslene verzi, tak aby mohla
byt snadno odmitnuta. Priklad: "Darwinismus se myli. Tvrdi, ze my vsichni
pochazime z nejakeho stvoreni podobajiciho se opici, z ktereho jsme se
vyvinuli prirozenym vyberem. Zadny dukaz o takovemto stvoreni nalezen
nebyl. Zadne adekvatni nebo dusledne vysvetleni prirozeneho vyberu nebylo
poskytnuto. Proto vyvojova teorie dle darwinismu se neudala."
(Pozn. prekl.: V cestine bychom spise rekli "strasak na poli", odkud tento
anglicky idiom pochazi.
Nepochybne takto predstavena Darwinova teorie je "slameny panak". Ale
spojovani Darwinovy teorie prirozeneho vyvoje s prokazanym vyvojem zivota
na Zemi, coz je zejmena v anglosaske literature dost obvykle, je dle meho
tez chybne a je mozno tento zaver povazovat za ukvapenou generalizaci
(falesny zaver c. 22). Proti Darwinove teorii bylo vzneseno mnoho vedeckych
namitek, jak v biologii 19., tak i 20. stoleti. Darwinova teorie je jiste
dnes v mnoha detailech zastarala a chybna a vedou se o ni nekonecne, casto
zajimave, diskuse treba i na strankach ceskeho "Vesmiru".)
35. Falešný závěr použitím "vousu"
Argumentace, ze (a) maly ci mensi rozdil nemohou (ci nesmi) cinit zadny
rozdil, ci ze nejsou (a nemohou byt) vyznamne ci (b) argumentovat za ucelem
nalezeni nejakeho definitivniho bodu, pri kterem neco muze byt pojmenovano.
Napr. tvrdit, ze ztrata nekolika vlasu zde ci jinde nevypovida nic
zavazneho o me pocinajici plesatosti, nebo se snazit urcit, jak mnoho vlasu
musi mit clovek, nez muze byt nazvan plesatym (nebo bez plese).
36. Falešný závěr "tu quoque" (Ty taky)
(a) Prezentace svedectvi, ze ciny urcite osoby nejsou shodne s tim, co
tento clovek hlasa. Priklad: "John kaze, ze bychom meli byt laskavi a
naplneni laskou. Sam se takto nechova. Videl jsem ho bit sve deti."
(Pozn. prekl.: Na foru BL se objevila tato stiznost ohledne udajneho
chovani americkych Cechu: "Kazete vodu a chlastate whisky", coz je obdoba
nemeckeho prislovi o vode a vinu "Wasser predigen und Wein trinken". Prof.
Angeles by mel o jeden priklad typu "tu quoque" vic.)
(b) Ukazani, ze nazory jiste osoby nesouhlasi s tim v co drive veril a
tudiz (1) nema se mu duverovat a/nebo (2) jeho nove nazory treba odmitnout.
Priklad: "Soudce Egener byl proti uzakoneni pouzivani marijuany pred ctyrmi
roky, kdyz se uchazel o tento urad. Nyni je pro uzakoneni. Jak muzete
duverovat cloveku, ktery zmenil svuj nazor na tak dulezitou vec? Jeho
soucasny postoj nesouhlasi s jeho predchozimi nazory a proto by nemel byt
prijat."
(c) Nekdy vztazen k falesnemu zaveru "dve zla vytvari dobro". Priklad:
"Demokrate po leta pouzivali ilegalniho odposlouchavani, proto Republikani
nemaji byt odsuzovani za ilegalni odposlouchavani."
37. Falešný závěr použitím neověřeného zdroje
Pouziti jako podporu v argumentaci jako zdroj autoritu, ktera neni
kvalifikovana poskytnout svedectvi.
(Pozn. prekl.: Sem radim tez "Megarsky nebo Eubuliduv paradox lhare" podle
anticke skoly v Megare a Eubulida z Miletu, ktery ho vymyslel. Tento
paradox se vyskytuje v nekolika podobach, napr. "Jestlize lzu, je to, co
jsem rekl nepravdive?" Bylo by nepravdive, kdyby lhar mluvil pravdu a
pravdive, kdyby lhar mluvil nepravdu.)
38. Falešný závěr hazardního hráče
(a) Argumentovat tim, ze napr. kdyz peniz padl desetkrat na stranu kde je
lic, potom po jedenacte padne na stranu, kde je rub nebo (b) argumentovat
napr., ze kdyz nejake letadlo nemelo nehodu behem poslednich deseti let, je
jiz brzo pravdepodobne, ze k nehode dojde. Falesny zaver hazardniho hrace
odmita prepoklad teorie pravdepodobnosti, ze kazda udalost je nezavisla na
predchozim deji. Pravdepodobnost vyskytu nejake udalosti je vzdy ta sama
bez ohledu na to, kolikrat se vyskytla v minulosti. V pripadu hodu mince po
dlouhou dobu bude tato pravdepodobnost v prumeru 1/2. Nekdy je tento chybny
argument znam jako "falesny zaver typu Monte Carlo", coz je zevseobecneni
falesneho zaveru hazardniho hrace: omyl, ze mensi nez ocekavany vyskyt v
minulosti vede k vetsi nadeji brzkeho vyskytu teto udalosti.
39. Genetický falešný závěr
(a) Argumentace, ze vznik neceho je identicky s tim, z ceho pochazi.
Priklad: "Vedomi vznika nervovymi procesy. Proto vedomi neni (nic jineho
nez) nervovy proces." Nekdy nazyvan jako "falesny zaver nic jineho nez" ci
"reduktivni falesny zaver". (b) Hodnoceni ci vysvetleni neceho podle sveho
vzniku, zdroje ci pocatku. (c) Argumentovat, ze neco ma byt odmitnuto,
protoze ono neco ma zname a/nebo podezrele pocatky.
40. Pragmatický falešný závěr
Argumentovat, ze neco je pravdive, protoze to ma prakticky ucinek u lidi;
cini je stastnejsimi, snaze se s nimi jedna, jsou moralnejsi, loajalnejsi,
stabilnejsi. Priklad: "Nesmrtelnost existuje, protoze bez ni by clovek
nemel duvod k zivotu. Pote by zivot nemel smysl a cil a kazdy by byl
nemoralni."
