Třicet tři minut se zdí, plotem a s místopředsedou vlády Pavlem Rychetským
Neštěmický starosta ing. Pavel Tošovský tvrdí, že těžko může někdo chápat jako ponižování lidské důstojnosti 1,8 m vysoký keramický plot v Matiční , kde kromě hlavních vchodů z opačné strany je i vstup do ulice Matiční. Plot jako protihlukovou bariéru chtějí postavit radní v této ulici, aby snížili hladinu hluku, která v nočních hodinách až do rána proniká k rodinným domům na protější straně ulice.
Aktivisté s tím nesouhlasí a vláda také plot nechce, ač míchání se do komunálních problémů jí nepřísluší. Jak situaci vidí místopředseda vlády Pavel Rychetský? V srpnovém rozhovoru, který přinášíme, doporučil místopředseda vlády vybudovat v plotu prostup pro přímou komunikaci s obchodem v Matiční. Shodou okolností se na zřízení průchodů v plotu shodli minulý pátek domkáři z Matiční a jejich návrh neštěmičtí radní akceptují.
Rychetský: Mluvil jsem na toto téma s panem primátorem, starostou obvodu i s přednostou Okresního úřadu a ještě před rozhodováním vlády jsem se jel osobně podívat do Matiční ulice spolu s ústeckým přednostou Okresního úřadu.
Neskrýval jsem, že nejsem nadšený tím, jak se celá záležitost vyvíjela a že jednání dospěla do fáze, kdy rozhodnutí je na Poslanecké sněmovně.
Roček: Podle starosty Tošovského jste slíbil, že když bude průchod také do Matiční ulice, vláda tuto záležitost projednávat nebude.
Rychetský: Chtěl jsem smírné řešení, aby nemuselo dojít k řízení před Poslaneckou sněmovnou. Pokud by došlo ke stavbě zdi a byly v ní prostupy, aby stavba neměla nádech separace, bylo by vše v pořádku. Zdůrazňuji ale, že jsem vždy používal množné číslo - prostupy.
Rozhodli se udělat jeden prostup na excentrickém místě na konci ulice. Do v tom místě jediného obchodu a restaurace se cesta obyvatel obecních domů prodlužuje více než dvojnásobně. Toto rozhodnutí považuji za naprosto neuspokojivé, a proto jsem vládě osobně doporučil, protože nedošlo ke kompromisnímu řešení, aby uložila přednostovi Okresního úřadu v Ústí nad Labem sporné usnesení o stavbě plotu předložit k rozhodnutí ústeckému zastupitelstvu s tím, že pokud magistrát nenapraví úmysl neštěmických zastupitelů, pozastaví Okresní úřad výkon rozhodnutí a předloží věc Poslanecké sněmovně s návrhem na zrušení usnesení místního zastupitelstva.
Roček: Takže plánovaný plot s vchodem do Matiční je pro vás nedostatečným řešením?
Rychetský: Naprosto nedostatečným, vždyťjen ve zbytcích dosavadního plotu jsou čtyři prostupy a nový má plánován jen jeden průchod na excentrickém místě.
Roček: Radní, ale i lidé znalí tamní situace se rozhodnutí vlády podivili, protože ulička Matiční se dá přejít klidnou chůzí za padesát až šedesát vteřin. Otázku zacházky pár desítek vteřin musí projednat sněmovna? Východ z Matiční je směrem, kde chodí většina lidí do Krásného Března do obchodů, na hromadnou městskou dopravu, děti do školy.
Rychetský: Vy ale nereflektujete skutečnost, že neštěmičtí nechtějí udělat prostup, který by umožnil přímou komunikaci od domů do obchodu.
Roček: Považuji to za nepřiměřené. V Ústeckém deníku na toto téma vyšel článek, ve kterém se píše: V Ústí na Severní Terase obyvatelé hotelového domu nemohou vycházet do ulice Sociální péče, v níž bydlí. Dva přední vchody jejich objektu byly již před nějakým časem uzavřeny, protože nebytové prostory za nimi slouží obchodním účelům. Zdejším obyvatelům tak zůstal pouze přístup zadní a když se chtějí dostat do "své" ulice, musejí celý rozsáhlý objekt obejít. Tudíž jde v jejich případě o obdobnou situaci, jaká by nastala, kdyby vchody z Matiční byly přemístěny do ulice na opačné straně. Když je proti lidské důstojnosti, aby udělali pár kroků navíc neplatiči, tak proč je mají dělat oni, řádně platící a navíc ještě povětšinou staří a hůře pohybliví lidé, ptali se v článku s jistým humorem...
Není to malichernost, jednat ve sněmovně o prodloužení cesty o dvacet vteřin?
Rychetský: Není rozhodující, o kolik se jedná vteřin. Pokud došlo zastupitelstvo k rozhodnutí, které je ostudou zastupitelstva, byla by i ostuda vlády, pokud by se nepokusila o nápravu, protože vše, co se činí se má činit pro lidi. Zeď v Matiční se stala problémem mezinárodním, velvyslanec EU se vyjádřil jasně - zeď by nám uzavřela cestu do EU.
Roček: Z pohledu člověka, který zná místní situaci, považuji tuto argumentaci ze strany EU za více než směšnou a svědčící o neznalosti problému. Tam se nejedná o nic jiného, než o 1,8 m vysoký keramický plot a vchod do Matiční ulice je např. i opatřením proti vbíhání dětí do ulice. Sami obyvatelé činžovních domů si stěžovali, že část problémů je s hlukem a nepořádkem mají na svědomí děti z okolí, které chodí do Matiční dělat nepořádek. Proč se z lokálních problémů se dělá evropský problém? To se mi zdá směšné.
Rychetský: To, že pan Roček považuje reakci EU za směšnou, nám nepomůže. Pokud nám zeď zastaví cestu do EU, zastaví ji nám všem, i panu Ročkovi i těm, co jsou na jedné i druhé straně zdi v Matiční. Je nepochybné, že vyspělé demokracie jsou citlivější na věci, u kterých my zatím nemáme ani rozeznávací schopnost.
Všude, kde je větší hustota obyvatelstva, žijí děti a jsou hlučné, ale my se musíme naučit sžít se s prostředím, kde jsou děti, a mít radost z toho, že oni na rozdíl od nás si ještě umějí hrát. Já jsem nevnímal zeď v Matiční primárně jako porušování lidských práv, ale spíše jako naprosto necitlivý přístup zastupitelstva v Neštěmicích k řešení spíše sociálních a občanských problémů.
Roček: Co je tedy v tomto okamžiku, podle vašeho mínění, nejdůležitější?
Rychetský: Myslím si, že pokud se bude zeď stavět, primárním je postavení takové zdi, která nebude mít segregační charakter.
Roček: Tedy s prostupem proti tamnímu obchodu?
Rychetský: Pokud zastupitelstvo od zdi neustoupí, tak by bylo vhodné vybudovat minimálně prostup pro přímou komunikaci s obchodem. Osobně považuji historii této zdi za otázku lidské slušnosti, vstřícnosti a důstojnosti. Pro každého, kdo by za takovou zdí měl bydlet, to je příklad necitlivého postoje.
Chtěl bych zdůraznit, že nežijeme v izolaci a chceme-li se dostat do společenství kulturně vyspělých národů, musíme se přizpůsobit mezinárodním trendům a stejně citlivě vnímat takové problémy, jako je např. výstavba zdi v Matiční.
Bohužel, situace se dostala tak daleko, že je vnímána jako symbol a zda je vysoká metr osmdesát či metr devadesát je již sekundární. Pro civilizovaný svět to je symbol, jak Česká republika hodlá takové problémy řešit.
Roček: Sice se to hezky poslouchá a v principu s vámi souhlasím, ale plot je reakcí na dlouhodobou zátěž od roku 1995, na hluk a binec, který se začal uklízet až v poslední době. Byla to poslední možnost, jak zajistit alespoň trochu klidu druhé straně uličky.
Rychetský: Sám jste ukázkou toho, jak je možné nepochopit základní problém. Přeci je-li někde, použiji - li vaši terminologii, hluk a binec, tak to neřeším tím, že ho obezdím, ale tím, že se budu snažit vytvořit podmínky pro řešení a odstranění problému.
Pro civilizovanou zemi není řešením dát někoho za zeď, abych ho neviděl. Všichni víme, že chyba byla již na magistrátu, když soustředil z celého města občany, kteří jsou ve výrazně jiné situaci, pro které je takřka nemožné sehnat zaměstnání a zařadit se do fungujících sociálních struktur, na jedno místo a tím koncentroval problém.
Roček: Jedná se asi o 35 rodin ve dvou domech, ale v Ústí je daleko více takových domů pro zadlužené a neplatící, nejen v Matiční. I tam jsou určité problémy...
Rychetský: Zaplať Pán Bůh, že tam se zdi nestaví...
Roček: Tam si lidé v okolí také stěžují, ale situace se vyhrotila v Matiční, kde městský obvod udělal od roku 1997 dost práce. Nechal opakovaně vyvážet desítky tun odpadů, zahájil komunikaci s lidmi v obecních domech a podařilo se mu některé z nich zapojit do úklidu, byly posíleny hlídky městské policie. Není to v tom, že by se radnice nesnažila.
Rychetský: Nedávno jsem tam byl. Není tam ani nečistota ani hluk, dnes Matiční působí jako každá jiná ulice. Dnes tam stavět zeď je naprostý nesmysl.
Roček: Není to naprostý nesmysl. V Ústeckém deníku se již na toto téma psalo. Končí mediální zájem o ulici a znovu se projevuje apatie a jsou náznaky toho, že se tam život pomalu vrací do starých kolejí.
Rychetský: Záležitost dostala, zejména v zahraničně politických souvislostech, skutečně význam symbolu. To musí brát každý politik v úvahu a i zastupitelé městské části, protože i oni jsou politici.
Problém je širší a není jen o zdi v Matiční. V naší zemi existuje velká zeď předsudků ze strany většinového obyvatelstva. Vzniká i vůči dalším menšinám a s ní se dostáváme do minulého století.
To je něco, co v západní Evropě neuvidíte. V Německu, Francii si hrají bílé, černé, žluté děti spolu a my budeme za civilizační, kulturní a znalostní zdí, která je postavena hlavně postavena z předsudků tzv. bílé většiny.
Tu zeď musíme odstranit my, většina, samozřejmě za spolupráce menšiny, ale jestli ji neodstraníme, bude to vina většiny.
Hlavní problém této pomyslné zdi je problémem sociálním. Severní Čechy jsou ohroženým regionem. Pokud se procento nezaměstnanosti v ČR pohybuje mezi 8 a 9 procenty, na severu se pohybuje kolem 13. Málo si ale uvědomí, že u romského etnika se jedná skoro o 100 procent. Jsou to první postižení a poslední, kteří dostanou práci.
A problémy budou bezpochyby narůstat. Stav ekonomiky je takový, že z hloubky hospodářské krize se budeme dostávat nejméně ještě jeden rok, kdy bude docházet k nárůstu nezaměstnanosti.
I když se nám podaří hospodářskou situaci země vyřešit, což je možné jen přílivem zahraničních investic, obnovíme ekonomiku v restrukturalizované podobě, ale tím neodstraníme nezaměstnanost. Nové technologie jsou natolik sofistikované, že nejsou schopny zaměstnat dostatek lidí.
Jde o to mít schopnost si na nezaměstnanost vydělat. Moderní ekonomika by měla být schopna uživit i tu část společnosti, kterou nebude moci vstřebat v rámci zaměstnanosti.
Problém je v tom, že nezaměstnanost začíná postihovat i nejmladší generaci, čerstvé absolventy škol. A to je živná půda pro rasismus, xenofobii. Své zklamání a averzi budou obracet vůči minoritním spoluobčanům. Mohu vás ubezpečit, že stavba zdi situaci jen rozjitří a to nejen v Ústí, ale na území celé republiky.
Roček: Já se nebojím, že neviditelná zeď je tak velká. Např. Ústí pro romské etnikum mělo a má programy pomoci, základní škola v Ústí - Předlicích jako první začala s přípravnými ročníky, aby se co nejvíce romských dětí umístilo do základní školy apod. O to paradoxnější je situace, že Ústí má rasistický cejch...
Rychetský: Přitom by stačilo málo. Upustit od záměru postavit zeď.
Roček: Tím se ale problém nevyřeší. Spíše dlouhodobou koncepcí pomoci, zvláště ve školství.
Rychetský: Jak stavba zdi zapadá do koncepce soužití a vzdělání?
Roček: Plot má jen zklidnit situaci, dva nevyužité domy by mohly být použity pro komunitní práci, práci s romskými dětmi, pro Policii ČR, apod.
