Stát či národ?
K dopisu pana Dalibora Žůrka:
Především si myslím, že pan Žůrek vytrhl větu Jana Čulíka "Argumentuji, že člověk nemá vůči svému 'národu' žádnou povinnost" z kontextu - pak si s ní ovšem může hrát jak chce. Třeba na ni napasovat i oběti českých letců v Anglii, když se mu to hodí a pak se hned pustit do jiných Čechů v cizině, když se mu to hodí. V obou případech je to rána pod pás.
Ale jde mi o něco jiného, cituji pana Žůrka: "Je toho na chudáka Čecha moc. Jak se v tom má vyznat ? Do které kategorie má strčit toho emigranta, který před ním stojí právě teď?"
V tom je zakopaný pes: proč by si "chudák" Čech měl předem vytvářet předpojatý názor o člověku, kterého ještě ani nezná? Nedělá se to s cizinci, dokonce ani ne s jinými Čechy! Jediné, co krajané chtějí, je aby se jim dala stejná férová možnost, aby nebyli odsouzeni předem. Pravda, sám autor říká, že lidé jsou různí, ale na konci článku zcela nelogicky zevšeobecňuje jen negativní stránky.
Cituju dál: "Říká mu pravdu? Anebo lže, jako když tiskne? A tak je raději opatrný. A čeká to nejhorší. Tehdy určitě
nenaleti. A on už i tak naletěl častěji, než je mu milé." Zde bych rád požádal pana Žůrka o fakta: komu pan Žůrek naletěl, kdo mu zalhal a podobně. Je on ten "chudák" Čech, nebo to byl někdo jiný a on je ten opatrný, který si kdesi přečetl pohádku o Karkulce a zlém vlku a posílá ji dál? Jenže něco jiného je být opatrný a něco jiného je mluvit o někom špatně. Pokud nemá konkretná fakta a rozšiřuje takové řeči, je to jeho vina, že se pak "ubohý" Čech nemůže vyznat, "kdo mu říká pravdu a kdo mu lže".
Vrátím se ještě k té povinnosti k národu - zřejmě se zde nerozlišují tři věci: stát, vlast a národ. Různé vládní sekce se v české historii nestydatě vydávaly za český národ. Podle protektorátní vlády například byli čeští piloti v Anglii zrádci národa. A nebyl to český národ, který po válce zavíral anglické letce, jak tvrdili komunisté, ale jejich stát.
Byla to snad naše drahá vlast, která si vesele rozebrala majetek amerických Čechů a nechce jim ho vrátit? Nikoliv, byl to stát a chápu plně, že to pan Žůrek nechce platit, i když to byl jeho stát.
Ale hned se zase nelogicky zlobí na toho, kdo byl okraden, navíc ve jménu národa, lépe řečeno ve jménu toho, kdo se teď může v klidu těšit z toho zabraného. Ono je totiž tak: jemu hlavně vadí, když je okraden on - o možnost slušně bydlet, o budoucnost a já nevím o co ještě.
Patrně národ dělá jen to dobré a to špatné dělá vždycky jen stát. Mám pro něj novinku: ve svobodném státě nese národ zodpovědnost za svůj stát, za činy představitelů, které si svobodně zvolil a které může svobodně odvolat.
Mám pro pana Žůrka také ještě radu: radši si doma udělejte pořádek, aby stát a národ zase jedno byli. Ne ten anonymní národ, co za nic nikdy nemohl, ale ten opravdu český, který je hrdý na to, co dělá dobře a nebojí se přiznat se k svým chybám - v tom právě je velikost každého národa, umět se z chyb poučit.
Málo vám pomůže, že teď, když už národ nemůže dost dobře nadávat na komunisty, vyberete si za terč pro změnu zase krajany. Kdy už konečně pochopíte, že ti, co vám to tam doma zavařili, nejsou emigranti, ale vaši vlastní. My jsme vám je nezvolili, to vy sami, český národ. Co takhle jednou posoudit jejich povinnosti k národu?
