Lidové noviny: Blahodárné účinky legalizace polygamie

Juliana

Kdyz jsem cetla  v sobotnich LN clanek Petra Zitka: Nastal cas k legalizaci polygamie? (str. 19) nejdrive jsem se dobre bavila.

Pak mi doslo, ze to autor asi mysli vazne. Jeho text sice nema prilis velkou informacni hodnotu, ale protoze dobre ilustruje dost typicke  rysy  mnoha clanku v ceskem tisku, stoji za pozornost.

Nejdrive pripady tizive diskriminace polygamistu:

"Zatimco na "nezaopatrenou" manzelku si muzeme  snizit danovy zaklad, "nezaopatrena" milenka nam danove bremeno neulehci, a to presto, ze naklady na jeji provoz jsou casto vyssi nez u manzelky. Kdo chce zplodit potomky se dvema zenami, stoji pred krutou volbou: legitimni muze byt jen jeden, druhy zustane bastardem."

Styl je zvlastni smesi sexismu (neverne zeny by treba take uvitaly snizeni danoveho zakladu na podporu "nezaopatrenych" milencu ) a viktorianskeho pohledu na nemanzelske deti.

Pak autor dost povrchne popisuje vyvoj soucasne rodiny, a zaverem uvadi argumenty hovorici pro legalizaci polygamie:

1) Clovek je od prirody tvor polygamni; nucena monogamie je znasilnovanim lidske prirozenosti.

Co je prirozene? Zpusob, jakym  zila kdysi primati tlupa? (V tom pripade je taky lidskou prirozenosti rana sekeromlatem po hlave namisto diskuse, kanibalske hody anebo rozeni deti hned po dosazeni pohlavni zralosti.) Ted je clovek spolecnosti "znasilneny", takze se uz nemuze ladovat bifteky pripravenymi z masa svych nepratel.  Anebo je "prirozene" to, co je prumerne?  S trochou cynismu bych mohla rict, ze lidskou prirozenosti je schopnost racionalizovat jakekoliv historicky podminene chovani a vydavat ho za "lidskou prirozenost" nebo za "bozsky rad veci". Aristoteles  povazoval za "prirozene" otroctvi, podobne jako novoveci obchodnici s otroky, sociobiologove povazuji za prirozenou polygamii...

2) Fakticka polygamie v nasi spolecnosti existuje; predstirani opaku je jen pokrytectvim.

Ma pravdu; u urcite casti populace.

3) Polygamie zalozena na dobrovolnosti ucastniku je pro ostatni neskodna.

Pominu-li nutnost, aby nepolygamni populace vydelavala na ulevy na danich na podporu "nezaopatrenych milenek a milencu",  lze jeste pochybovat o dobrovolnosti podobneho usporadani. Ten, kdo je ve vztahu silnejsi, si vetsinou diktuje podminky. A slabsi partner musi mnohdy tolerovat milenku/milence ne proto, ze by chapal blahodarnost polygamie, ale proto, ze mu nic jineho nezbyva. Zeny v muslimskych zemich se polygamii casto brani.

4. Legalizace polygamie sejme alespon z casti deti stigma "nemanzelskych" ci "nelegitimnich" potomku.

V nekterych zemich se rodi polovina deti jako nemanzelske, a zadne stigma to neni.

5. Legalizace polygamie bude mit pro spolecnost blahodarne ucinky; odpadne cela rada skandalu vyvolanych faktem, ze nekdo ma milence nebo milenku.

Pokud je polygamie opravdu tak casta, jak autor uvadi, tak uz prece nemuze predstavovat zadny skandal a verejnost budou sokovat  spise verne monogamni pary.

6. Legalizace polygamie bude mit pozitivni vliv take na psychiku jedincu; cizoloznici se jiz nebudou muset doma pretvarovat ani lhat.

Pouze v pripade, ze bude uz od zacatku urceno, zda dany vztah bude polygamni nebo monogamni.  V muslimskych zemich moc blahodarny vliv na psychiku zen nema.

Mohla bych uvest jeste vice fakt pro i proti a dale rozebirat sporne body cele Zitkovy konstrukce, ale cele mi to pripada tak nudne, ze uz uvedu jen to, co maji vsechny podobne clanky spolecne:

a) Autor si nekde (nejcasteji v zahranicnim tisku) neco precte.
b) O problematice toho prilis nevi, proto vse nekriticky prevezme.
c) Zcela ignoruje ostatni znama fakta tykajici se dane problematiky (zde historickou podminenost lidskeho chovani;  ruzne moralni teorie, ktere odporuji  socialni biologii; zkusenost muslimskych zemi).
d) Nepovazuje za nutne zeptat se na nazor odborniku, pripadne lidi, kteri by mohli mit na problematiku jiny nazor. (Bylo by moc zajimave, jak by se k dane problematice vyjadrili treba Petr Prihoda nebo Alexandra Berkova.)
e) Noviny proto predstavuji mosaiku chaotickych pohledu a mnohdy je velmi obtizne ziskat objektivni pohled na dany problem. Nevyvazenost kvality jednotlivych textu vede k tomu,
ze pokud se ve stejnych novinach  objevi dobry clanek, ctenar mu uz take neveri - naucily ho to  vsechny ostatni povrchni texty.

PS Vim, ze jsem svym odporem vuci sociobiologii a socialnimu darwinismu posedla, ale jsem presvedcena o tom, ze jedinou specificky "lidskou prirozenosti" je moralka. Zarodky abstraktniho mysleni muzeme pozorovat uz u opic, pocit viny nebo moralniho rozhorceni ne.