QUO FATA FERUNT
"Kam Štěstěna zavede" zní motto v
erbu na vlajce Bermudských ostrovů, odkud pochází moje žena.
Erb znázorňuje lva, spíše rudou potvoru z mariášového
žaludového esa, která drží menší erb, na kterém je
znázorněna loď, jak naráží v bouři na úskalí. (Pro
virtuálního cestovatele je tento erb k bližšímu vidění zde i v Praze, z mého podnětu, v provedeni Jana
Kristoforiho - a to vzadu ve vinárně Vínečko 33, naproti
Vinohradské tržnici.)
Panu Ronaldu Lauderovi,
majoritnímu vlastníku společnosti Central European Media
Enterprises Ltd, by však erbovní slogan měl být znám
nazpaměť. CME je na Bermudách zaregistrovaná společnost (to stojí přesně 3000 dolarů).
Je to společnost s ručením omezeným, mezinárodní, která
tudíž nemá na Bermudách daňovou povinnost. Bermudské
ostrovy jsou jedním z daňových rájů světa. Pan Lauder je
vážený podnikatel, a v Bermudském business internetu se uvádí jeho
osobní hodnota cca 4,9 miliard USD. (Kdoví jestli, neboť akcie
CME, které se kdysi vznášely
nad hladinou 20 dolarů, se dnes plazí pod dvěma dolary za kus. )
Bermudy najdete 917 km mil
východo-jiho-východně od mysu Hatteras, North Carolina, (tj
2000 km severně od karibiku, kam
bývají Bermudy mylně zařazovány). 70 procent všech 8719 zde
registrovaných mezinárodních společností patří
Američanům. 70 procent obchodní bilance Bermud přímo
souvisí s USA. A z každých deseti turistů, hlavní to zdroj
příjmů do státní kasy, je Američanů devět, celkem je jich
půl milionu ročně - zatímco vlastní populace Bermud, 62 000
by nezaplnila ani prvoligový fotbalový stadion.
Vztahy mezi Bermudami
(které formálně stále patří pod britskou korunu) a
Spojenými státy jsou natolik vstřícné, že bermudský dolar
je na americký vázán 'smluvním' kursem 1:1, přičemž
američtí občané se sídlem na Bermudách nemusejí odvádět
osobní daně v plné výši dle amerických zákonů. Americké
daňové zákony vůči jednotlivcům nerespektují zeměpis,
neboť Američan je doma všude. Ovšem žít na Bermudách je
drahý špás, a Američané sídlem na Bermudách mají nárok
si odečíst 72000 USD ročně z US-daňového základu za nutnou
obživu.
Bermudská CME je 99% vlastníkem ČNTS,
která vede s poameričtělým dravcem Vladimírem Železným a
jeho CET21 obchodní boj.
- Proč by se takový boj měl
opírat o americkou státní příslušnost pana Laudera?
Co tedy vede pana Laudera aby přenášel spor bermudské
společnosti CME na půdu USA? Byť se nevyznám v akciové spletici CME, podle analytiků pan Lauder sám
vlastní 'jen' 25% společnosti, ač zastupuje 70% hlasovacích práv,
zatímco nemalých 17% nebo 22% společnosti CME dnes
vlastní/ovládá ruský podnikatel Vladimir A.
Goussinsky (když už ta cena tak klesla...).
- Kde bere pan Lauder, bývalý
politik a někdejší vyslanec USA ve Vídni nárok,
vyhrožovat skrze sobě známé americké senátory
českému státu, tudíž i jeho občanovi, jako jsem
já?
- Jakoupak obchodní morálkou
vyvíjí nátlak na českou vládu prostřednictvím
zrovna amerického tisku?
- Na základě jaké logiky
přenáší břemeno svého obchodního sporu na české
daňové poplatníky, na kterých chce vytěžit 50
milionů dolarů ?
- A proč se mohou česká média z
jeho křečovitých gest podělat?
Přístup pana Laudera, který v
sebelepším úmyslu nezná nevinných kolemstojících (innocent
bystanders) je prachobyčejný terorismus v mediální rovině.
Jeho společnost nezná hranic ani zeměpisných, jakmile se jí
to hodí do krámu. Zčistajasna je bermudská CME americká
společnost, a její investice jsou investice americké.
Leckdo nezná hranice bezrizikového
podnikání. Kdo vloží své peníze do záložny, s jistotou
vysokého úroku, po jejímž krachu se obrátí na stát, tomu
se právem dostane výsměchu. Kdo si přišel naivně (?)
vydělat do malého státu na divokém východě, může rychle
zbohatnout, nebo zchudnout. Jelikož zde CME potřebovala
místního zprostředkovatele, držitele licence, měla si jej
opatrněji vybírat. Paktovat se s ďáblem se krátkodobě vyplácí.
A pár let to výnosné bylo. Průběžné zisky z činnosti TV
Nova si CME vyvážela ven. Dnes má tak trochu smůlu. To už k dobrodružství patří. Quo fata
ferunt.
Chování pana Laudera, dědice
voňavkové firmy, mi, jak praví anglické přísloví, stoupá
do nosu. Zavání lobistickým siláctvím smíšeným s odeurem
kalhot zastrašené české populace. Co si o nás svět myslí
není nutně to, co si myslíme, že si svět o nás myslí.
Placený inzerát je placený inzerát, ne stanovisko váženého
listu. To jen u nás se tisk distancuje od pochybných
inzerátů, aby si přidal na cti. V Americe platí heslo pecunia
non olet.
Jděte, přece, pane Lauder. Nejlépe co
nejdál, a co nejdřív, kam vás Štěstěna zavede. Na českém
státu pak vymáhejte částku, kterou vaše ctěná společnost
odvedla na daních u nás, nebo třeba v USA.
Poznámka JČ: Potíž je, že bermudská firma má bezpočet amerických akcionářů a právě jejich investice chrání česko-americká smlouva o ochraně investic.
