Vánoční magnét a střelec
Vítej, Pane Jezu Kriste,
narozený z Panny čisté,
vítej, laskavé děťátko,
roztomilé neviňátko!
Jsi maličký a skrovničký,
však velikým Bohem vždycky,
jsi subtylní, jsi outličký,
ač jsou magnét tvé očičky.
S touto moci táhneš k sobě
srdce lidské, spojiv sobě,
tak ty ve mně a já v tobě
přebýváme v každé době.
V tom společném přebývání,
ach, jak svaté milování,
ach, jak zázračné konání,
jak milé božské kochání!
Ležíš v jeslech obvinuty,
však i někdy rozvinuty,
abys střílel k srdci mému
jako k terči laskavému.
Střílej, šťastný myslivečku,
raniž mne, mocný střelečku,
líce tvé jako růžičky,
jasné, přebystré očičky.
S těmi poručíš mne všeho
a tak opanuješ všeho.
To tobě z srdce vinšuji,
nastotisíckrát vinšuji.
