pondělí 27. prosince

O B S A H

Co je nového v České republice:

  • Komentovaný přehled zpráv Odkazy:
  • Výběr nejzajímavějších článků z poslední doby Svět:
  • Století, které zpopularizovalo nepříjemně znepokojivou svobodu (Robert Samuelson)
  • Británie a svět v roce 1999 - jak interpretovat nejdůležitější události uplynulého roku? (Observer)
  • Analýza: Dvacáté století: od královny Viktorie až po Kosovo (Denis Healey, bývalý britský ministr zahraničí) Rusko:
  • Ruské vánoce (Ivan Hoffman) Reakce:
  • Vánoce s Adamem (Jan Hurych) Alternativní historie dvacátého století:
  • "Nevysvětlitelné události" minulých sta let



    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • Vánoce s Adamem

    Jan Hurych

    Pane doktore,

    chtěl bých vám poděkovat za Vaši vánoční vzpomínku na Adama Václava Michnu z Otradovic, jehož vánoční hudba pravidelně oslavuje v naší rodině tento svátek. Jedna z prvních vpravdě českých kompozic - mnohé z jich i znárodněly - stará třistapadesát let a přesto tak blízká české duši a mentalitě, českému folkloru.. Skladby, složené člověkem, který byl, cituji z obálky staré gramofonové desky: "vladyckého rodu, varhaník, starší literátského bratrstva, majitel prosperujícího vinného šenku, básník a skladatel". Přitom zřejmě člověk lidový - jako bychom v duchu viděli všechny ty prosté figurky českého života, které tu jako v pravé vánoční hře postavy z Betléma i křesťanského nebe, ale hlavně samy sebe.

    A Michna by nebyl básník, kdyby ve svých písních nezachytil i kus lidové filozofie a vánoční pohody. Byl ovšem i skladatelem "vážnější" hudby a několika mší, které jsou na reportoáru dodnes. Pravda, v cizině možná není tak znám, jako jiní barokní čeští skladatelé, ale to se dá dohnat.

    Michna vystudoval u jezuitů - v té době to jinak ani dost dobře nešlo - stal se varhaníkem a také tam učil hudbu. Je smutné, že jsme tuto dobu kvalifikovali v našich dějinách jen jako dobu temna - dala nám skvělé osobnosti jako Bohuslava Balbína, rektora Karlovy univerzity profesora Marciho (byl význačný vědec, dopisoval si i s Galileem), Pavla Josefa Vejvanovského, arcibiskupa Jana Bedřicha z Valdštejna a velkou řadu umělců, skladatelů a hudebníků, kteří byli tak či onak spojeni s jezuitskou školou. Evropa se vzpamatovávala z hrůz třicetileté války - pravda, někde rychleji (jako třeba v Anglii, za vlády "dobrého krále Karla"), jinde to šlo pomaleji - byla to doba, která připravovala cestu osvícenství. Podobně jako v Kanadě i jinde, i v Čechách byli i jezuité, kteří udělali také kus dobré práce. Myslím, že je potřeba tuto dobu našimi historiky dohodnotit, případně přehodnotit.

    P.S. Ještě perlička: Před nějakou dobou jsem sháněl v Čechách nahrávku Vejvanovského skladby "Nebeští kavalérové", ale marně. Teprve později jsem se dověděl, že ji napsal - Michna z Otradovic.


    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|