Podvody na plzeňské právnické fakultě
Tento článek, výsledek několikatýdenní investigativní práce, vyšel před několika dny v Právu. Jindřich Ginter ho nyní poskytl i Britských listům. Píše k tomu:
Tento pripad by mel rozpoutat polemiku o tom, zda jsou pripustne
tzv. dekanske vyjimky, tedy zda dekani mohou nekoho vzit bez prijimacek,
jen na zaklade toho, ze proste chteji. Toto je znacne ozehave tema,
protoze vysoke skoly, zvlaste pravnicke fakulty, jsou velice citlive na
jakoukoliv kritiku nebo polemiku. Nemaji radi, kdyz nekdo o nich
pochybuje, vzdyt jsme JUDr, tedy nedotknutelni. A nyni se atmosfera
prece jenom trochu meni.
Napriklad rektor Zapadoceske univerzity si sice byvaleho i
soucasneho dekana pozval se zpozdenim na koberecek, ale jak sam rika, zalezi vlastne jen na fakulte samotne, jak se s tim pripadem vyrovna (fakulta prijala
jednoho studenta dvakrat, pricemz na poprve se nevi kym a na podruhe
vlastne diky vyjimce. Navic nelze prokazatelne overit udaje o vysledcich
uchazecu, jak v reportazi priznal Kindl.) Takze rektor dava od toho
vlastne ruce pryc. Zaroven si mysli, ze dekanske vyjimky jsou ojedinele
pripustne (podle neho max. 10 lidi na fakultu). S tim ostre nesouhlasi
dekan pravnicke fakulty v Brne, ktery se mi na zaklade reportaze ozval, i
kdyz v ni neni jmenovan. Nesouhlasi s tim, ze by nekdy sahl k tzv.
"vysade kralu", o niz v reportazi hovori student Ptacek (ten mimo jine
udajne ted chodi po fakulte a tvrdi, ze to nerek, ale ja to mohu
dolozit). Takze, maji se delat dekanske vyjimky pri prijimani studentu, kdyz se verejne priznaji nebo se jedna o obycejnou protekci? Jak k tomu
prijdou ti, co to na prava zkousi opakovane a musi se pripravovat na
testy, ktere mnohdy sleduji jen strohe, encyklopedicke znalosti, v
praktickem zivote nepotrebne?
Je to velmi aktualni, protoze rada lidi se nyni rozhoduje, na kterou vysokou skolu posle
prihlasku a nyni se pripravuji na skolach nove podminky prijimacek. BL ctou mladi lide a tem je tato reportaz predevsim urcena. JG
Po dosud neobjasněném skandálu s podvodem na pražské Právnické fakultě zjistilo Právo fakta, která zpochybňují letošní přijímačky na Právnickou fakultu v Plzni. Výsledky všech uchazečů se proto začaly znovu ověřovat a systém přijímaček bude příští rok zcela změněn.
Hodnověrnost způsobu přijímání nových studentů utrpěla nejprve vážnou trhlinu poté, co dřívější i nový děkan shodně trvali na tom, že nepřijali Jaroslava Beneše (19), syna Nejvyšší státní zástupkyně. Ten zde ale skutečně studuje a o přijetí na základě odvolání má doklad. I když od přijímaček uběhlo již půl roku, nový děkan Milan Kindl rozhodl o tom, že se výsledky všech letos přijatých studentů i neúspěšných uchazečů porovnají se zveřejněnou databází.
Přitom se ukázalo, že pro přijímání a odvolávání uchazečů neexistovala oficiální pravidla stanovená vnitřním řádem fakulty. Děkan měl v tom, koho přijme, neomezené právo veta. Ve tamním akademickém senátu se otevřeně hovoří, že děkani právnických fakult obecně přijímají určité procento vyvolených, u nichž nerozhodují přijímačky, ale rodinná příslušnost k právnické komunitě či popularita. Přetlak na práva je přitom značný, hraje se o každé místo. Na právnické v Plzni je přijat přibližně jen každý šestý, v Brně a Praze devátý, v Olomouci připadá na jednoho přijatého patnáct nepřijatých.
Chyba nebo záměr?
Snahu zjistit, kdo je za co odpovědný, komplikuje skutečnost, že v době přijímacího procesu se na plzeňské fakultě měnili šéfové. Předchozího děkana Vladimíra Balaše (ředitel Ústavu státu a práva), který přijímačky organizoval, vystřídal v září Milan Kindl. Toho akademický senát fakulty zvolil drtivou většinou hlasů. Jedni říkají, že nebyl Balaš zvolen, neboť přijímání organizoval neprůhledně.
Naopak Ondřej Šteffl, ředitel Nadace Scio, která přijímací testy vyhodnocovala, naznačuje, že Balaš byl nepohodlný, protože díky Sciu bránil čachrování. K pochybnostem zde však stejně došlo.
Na prvním rozhodnutí o nepřijetí z 28. června, které Beneš dostal, je uvedeno, že dosáhl 66,49 bodů. Umístil se tak na 483 místě z 2932 uchazečů, přičemž jich bylo přijato 138. Hranice k přijetí byla 69 bodů.
Právo se snažilo tento výsledek ověřit na oficiální sjetině výsledků přijímaček, která je dostupná na internetové stránce Právnické fakulty v Plzni. Zde se uvádí počet dosažených bodů u rodného čísla každého uchazeče. Benešová Právu potvrdila, že se syn narodil 17.2. 1980. U tohoto data však žádných 66,49 bodů není.
Číslo 800217 patří třem uchazečům s výsledky 10,27 dále 40,63 a 57,37. K rodnému číslu J. Beneše byl přiřazen velmi podprůměrný výsledek 10,27 bodů. Jedná se o chybu nebo opravdu o tak špatný výsledek? Například u Jana Rumla body sedí?
"Údaj ve zveřejněné databázi je chybný. Nevím jestli to byl omyl nebo schválně. Skoro se kloním k tomu, že to byl záměr. Nechci ale zkoumat, zda to někdo udělal schválně," řekl Právu Kindl. Právě tato zjištění však vedla k porovnávání údajů, jimiž disponuje fakulta, s tím, co je na její internetové stránce. Prověrka se týká všech uchazečů. "Hrůza a děs mě jímá, když těch chyb bude více," přiznal Kindl.
Na otázku, odkud čerpal informace, že měl Beneš opravdu přes 66 bodů, odpověděl: "Fakulta má vlastní seznam podle rodných čísel, který jsem zdědil, a tam je 66,49 bodů." Kindl však ještě předtím připustil, že si už fakulta nemůže sama ověřit, jak se k výsledkům došlo, neboť testy vyhodnocovala Nadace Scio. Podle něho jsou sice testové archy založené ve spisech, ale "už nejsme schopni zjistit, jak byly vyplněné."
Několikatýdenní pátrání Práva po podezřelých okolnostech týkající se přijímaček vedlo k tomu, že ještě před otištěním této reportáže se na fakultě rychle roztočila kola. Kindl 6. prosince napsal Benešovi dopis, kde mu oznamuje, že "byly vzneseny pochybnosti o tom, kdo skutečně podepsal rozhodnutí o přijetí na základě odvolání", takže vše opětovně prozkoumal a rozhodl: PŘIJÍMÁM. Student J. Beneš z Kladna se stal raritou vysokého školství: do jedné fakulty, v jednom roce byl přijat hned dvakrát. Poprvé se neví kým, podruhé Kindlem?
To, že Kindl zároveň rozhodl, že "budou manuálně přepočteny výsledky všech přijatých studentů i všech uchazečů a porovnány s oficiální databází," potvrzuje, že kauza zjevně vzbudila podezření, zda se nemanipulovalo s výsledky. "Něco si o tom myslím, ale nic nedokážu," dodal Kindl.
Na fakultě řádí duch
Fakt, že byl Jaroslav Beneš napodruhé přijat Kindlem, nevysvětluje, kdo ho na fakultu vzal napoprvé. K tomu se překvapivě nechtěl znát starý ani nový děkan.
"Syn byl přijat na základě odvolání do magisterského programu," divila se Benešová. Rozhodnutí o přijetí nese datum 25.8. (na děkanské židli seděl Balaš), na razítku pošty je 8. 9. (ve funkci byl již Kindl). Podepsán: děkan Balaš. Nejedná se o originální podpis, neboe se do vyrozumění skenoval. Razítko je původní.
"Myslím, že o jeho přijetí jsem nerozhodoval. Nevím o tom. Neviděl jsem ani jeho odvolání. I kdyby měl 66 bodů tak jsem si naprosto jist, že jsem ho nebral já, neboť na magisterské studium jsem nepřijal nikoho pod 69, ani na odvolání. V době, kdy jsem byl děkanem, tak se pan Beneš neodvolával," uvedl Balaš. Dále tvrdí, že asi u 140 lidí, které přijal na odvolání, své rozhodnutí osobně podepsal na archu, který má fakulta k dispozici. J.B. zde údajně nebyl.
"Pan Balaš je podepsaný na písemném rozhodnutí o přijetí. Mám to černé na bílém," reagovala ostře Benešová. Podpis Balaše na tomto dokumentu však nemá žádnou vypovídací hodnotu. "Beneše jsem nepřijímal. O jeho odvolání jsem nerozhodoval. V databázi jsem viděl, že měl přes 66 bodů," tvrdil Kindl.
O archu s přijatými na odvolání, který by měl být na fakultě, nic neví. "Na odvolání jsem odpovídal pouze čtyřem uchazečům, kteří vypadly ze sjetiny hodnocení, a mezi nimi Beneš nebyl," dodal. "Odvolání jsme zaslali někdy na přelomu července a srpna," tvrdila Benešová. Kdy skutečně došlo se už nezjistí. Fakulta obálku s razítkem pošty nearchivuje.
Výsada králů
Zákulisí částečně objasňuje student fakulty a člen Akademického senátu Petr Ptáček: "Děkan si může na odvolání přijmout koho chce." Připustil sice, že je to špatné, ale podle něho "je to věc která se nezmění." "Pokud by se jednalo jen o syny soudců, státních zástupců a pod., tak ti tvoří jen mizivé procento přijatých. To vám řekne děkan snad každé právnické fakulty, že těch deset procent na odvolačky, si bude moci vždycky přijmout. Je to něco jako výsada králů. Ani bych neviděl důvod proč s tím něco dělat," uvedl Ptáček.
Jak se ukázalo, fakulta skutečně mohla nabírat nové lidi teoreticky bez přijímaček a děkan by přitom neporušil žádný předpis, protože neexistuje. Přesněji řečeno - nikdo ho nepřipravil. "Z vysokoškolského zákona vyplývá, že přijímání studentů je vždy na vůli děkana s tím, že ji omezuje vnitřní předpis fakulty. Ten by měl jasně stanovit podmínky přijímacích zkoušek. Náš statut však přijímací řízení vůbec neřeší. Neexistují žádná pravidla pro zkoušky ani pro odvolávání," řekl Právu Kindl. "Nebylo by protizákonné, kdybych vás vzal bez přijímaček. Mohl bych teoreticky chytit někoho na ulici a říci mu: já vás beru. Neporušil bych tím žádný předpis, protože není. To chci změnit. Od toho zde máme akademický senát, aby stanovil podmínky a vyhodil mě, pokud bych někoho vzal jen podle modrých očí," uvedl Kindl.
Systém přijímaček nebyl podle něho příliš průkazný. "Testové archy jsou sice založené ve spisech, ale už nejsme schopni zjistit, jak byly vyplněné. Máme archy na kterých není podpis, jméno a jsou zde jen zaškrtané křížky," tvrdil Kindl.
Přijímací zkoušky v Plzni vyhodnocovala za přibližně 350 tisíc korun Nadace Scio, patřící Ondřeji Štefflovi, jenž vlastní také stejnojmenné s.r.o. Scio je i autorem větší části testů (všeobecný přehled), sama fakulta připravila otázky z historie a logiky.
Nadaci Scio vybral Balaš. "Výsledky předložené Sciem si nemůžeme ověřit. Kromě toho nelze z přijímacího řízení dělat podnikání," tvrdí Kindl. Smlouvu se Sciem už neobnovil. "Přijímačky mohly být průkaznější a průhlednější. Pravidla pro odvolávání a přijímání nebyla stanovena," potvrzuje Ptáček.
`teffl kritiku odmítá s tím, že veškeré podklady fakulta dostala. "Veškeré podklady jsou na fakultě. Nevím v čem byly přijímačky neprůkazné. Měl jsem nad nimi osobní dohled. Testy vytvořené fakultou neměly velkou vypovídací hodnotu. Proto jsem jejich přípravu zadal Sciu, což mi schválil akademický senát. Měnil jsem styl přijímaček, protože to je nejlepší ochrana proti zneužití," oponuje Balaš, jenž je v Plzni vedoucím katedry mezinárodního práva.
Připustil však, že pro odvolací řízení nebyla stanovena pravidla. Na otázku, proč je nestanovil, reagoval: "To je věcí Akademického senátu."
Bod sem, bod tam
Toho Balaš využil, když do bakalářského studia veřejné správy, kde bylo původní podmínkou k přijetí dosažení 60 bodů, vzal Jana Rumla se 47,39. "Bylo to mé osobní rozhodnutí, na to má děkan právo. Mohl bych ho přijmout i s 20 nebo 10 body pod hranicí přijetí. Mé rozhodnutí bylo jednodušší v tom, že mu do padesátibodové hranice scházelo jen pár bodů," uvedl Balaš.
Takto však Rumlův výsledek vypadal až dodatečně. Balaš totiž během přijímaček snížil bodové hranice: "V prvním kole pro bakalářský program byla nejprve 60 bodů, v druhém kole jsem ji snížil na 50. U magisterského studia bylo 73 bodů, pak 69," upřesnil Balaš s odůvodněním, že původní úroveň splnilo méně uchazečů, než se očekávalo, a on chtěl naplnit plánovaný stav nových posluchačů. Záměr vylepšit v očích veřejnosti nedostatečný výsledek Rumla popřel.
Podle Kindla snížením bodové hranice letos Balaš nenaplnil jen plánovaný stav studentů, ale dokonce jich přijal asi o 150 až 200 více než v minulých letech. Nejvíce se to prý projevilo právě v bakalářském studiu veřejné správy, kde je mj. i Ruml. "Zde byl nárůst téměř o stoprocent větší než loni. Obtížně se to zvládá. Nemáme kapacity. Je otázka, zda příští rok vůbec budeme moci někoho vzít," popisuje Kindl. Balaš se brání, že přijal téměř "stejně uchazečů jako loni a předloni"
Děkujeme, děkane
Později reportérovi Práva Balaš připustil, že se přijetí Rumla může někomu jevit jako obejití pravidel, jinak závazných pro ostatní uchazeče, což zpochybňuje nestrannost fakulty. "Je ale běžné, že vysoké školy někdy takto přijmou významnou osobnost, třeba známého sportovce, protože jí to zvyšuje kredit. Na západě by mi za to poděkovali. Kromě toho Ruml nemohl v minulém režimu studovat, tak jsem mu vyšel vstříc," míní Balaš. O těchto mimořádných podmínkách se ovšem uchazeči v příručkách k přijímačkám či ve vysokoškolském zákoně nedočtou?
"Jak jsem z tisku zjistila, byli po odvolání přijati i uchazeči s nižším počtem bodů než se původně požadovalo. Udělala jsem hloupost, že jsem se neodvolala" napsala fakultě pobouřeně jedna uchazečka v dopise, s nímž se Právo seznámilo.
"Systém přijímaček zásadně předěláme. Vytvoříme kritéria, stanovená vnitřním předpisem. Nelze, aby děkan mohl vybírat koho chtěl, bye by to byla jen teoretická možnost. Nové podmínky mám připravené," slibuje Kindl. Výsledky přijímacích testů nebude podle něho vyhodnocovat fakulta ani soukromník, ale univerzita.
