Je pozdě?
(Petr Jánský zůstává nepřesvědčen volbou Dušana Chmelíčka generálním
ředitelem České televize.)
Situace kolem volby ředitele ČT je mírně řečeno komická. Demokratičtí
trubači troubí na poplach. Jejich obavy o nezávislost veřejnoprávní
televize přicházejí pozdě. Kde byli, když se tvořil zákon o Radě pro RTV?
Proč netroubili v momentě, kdy bylo zřejmé, že půjde o politický, tudíž
stranický orgán? Kde byli bubeníci demokracie, když ČSSD s ODS uzavřela
opoziční smlouvu s klauzulí o obsazení postů? Snad jediný Josef Lux dokázal
zřetelně formulovat, že již tenkrát demokracie v Česku skončila. ®e si
vyvolení rozdělili moc a voliče odkázali do role šašků.
Trubači trubte a bubeníci bubnujte! Stojíte na břehu řeky, jejíž dno
vyspádovali inženýři moci nejméně do konce volebního období. Jen blázen by
si mohl myslet, že voda poteče do kopce, že jabloň bude plodit něco jiného
než jablka a politický orgán žezvolí někoho jiného, než ředitele, který
bude státostranám zobat z ruky.
Jednotliví občané nemají šanci. Hlídat demokracii není ostatně ani jejich
úkolem - mají svou práci a své starosti. Od toho jsou v demokracii
politické strany. Jen tam, kde opozice selhává a kde způsob vládnutí
vyvolává hrubý nesouhlas veřejnosti, musí občané znovu vyjít do ulic.
Sto tisíc lidí na Václaváku a zablokovaná doprava může přimět císaře, aby
blahosklonně shlédl z trůnu a počal naslouchat. Jen razantní vystoupení
pracovníků televize a přerušené vysílání může vykázat nastrčeného ředitele
z budovy. Najdou se stateční, kteří půjdou v první řadě s kůží na trh? Rád
bych věřil, že ano. Jiné volby totiž není, nechceme-li opět rýt držkou v
zemi. Pak by už nikdo vládce neohrožoval aférami, už nikdy by se na
obrazovce neobjevili nepohodlní lidé. A kdo není na obrazovce, neexistuje.
Více prostoru by dostali páni Zemanové a Klausové. Jejich tisíckrát omílané
lži by se pozvolna stávali pravdami. Na otázku, kdo je v této zemi
nejkrásnější, by zrcadlo televize dávalo stále stejnou, zahníváním
páchnoucí odpověď.
