Tento článek by byl hodně dlouhý, kdybych jenom ve zkratkách vypisoval to, co slýchávám. Nesdílím ani špetku naděje, že se něco v dohledné době změní. Ani výměna generace či dvou tomu nepomůže. Vždyť já neslyším nic jiného, než výmluvy, proč to či ono nejde.

Nelze nic změnit, protože lidé se nechtějí změnit, a proč taky. Asi to většině vyhovuje. A těch pár nespokojenců? Eh, ať si pindají, ono je to časem přestane bavit.

Poslechněte si kteréholiv ministra vlády, poslance, státního úředníka. Každý má ihned připravenu odpověď, proč nejde něco změnit, něco napravit, něco urychlit. Podívejte se někdy na přenosy z poslanecké sněmovny, tam je ukázka produktivity práce, tam je ukázka odborného přístupu, tam je ukázka českého člověka se vším všudy. Tak co se může změnit?

A pak! Jim přece všechno funguje! Soudnictví, státní úřady a jejich úředníci, nikde nemusí čekat, nikde nemusí psát, nikde se nemusí doprošovat. Stačí říct.

Imunita jaksepatří, správná "česká", aby to bylo všechno potvrzeno.

Tohle už tady bylo, fungovalo to, tak proč v tom nepokračovat.

Arogance moci se nezměnila, zůstala stejná. Je dobře živená "totalitou podělanosti v nás" a bude to tak hodně, hodně dlouho. Obyčejní lidé musí pykat, vyvolených může být jen několik. Česká domýšlivost, arogance, nechuť poctivě pracovat - to všechno má u nás správné podhoubí. Proč to ničit?

Když mohlo "jedno bezpráví" trvat a fungovat přes čtyřicet let, proč nemůže to další fungovat třeba sto let, že? Jsme nakonec Češi! Něco už vydržíme.