O svobodě slova
LN 8. 2. 2000, Legendy 20. stoleti,
Ferdinand Peroutka - aristokrat ceske zurnalistiky (Jaromir Slomek):
"Nedovedu si predstavit, ze bych zasel tak daleko, abych nekomu upiral
pravo projevit sve myslenky. Neopovrhuji nikym do te miry, a jestlize
snad jsem i presvedcen o neci skodlivosti, verim natolik v silu rozumu,
rozdeleneho mezi vsechny lidi, abych doufal, ze ve verejne diskusi a ve
stretnuti argumentu bude odhalen." (Ferdinand Peroutka, 13. 7. 1947)
Velmi mne pripomina Vas postoj k omezovani svobody slova. Nemylim-li se,
mohl byste se pod ten citat podepsat. Vracim se k tomu problemu proto,
ze stale nejsem presvedcen, zda je to pravda vzdy a za vsech okolnosti.
Mozna, ze o tom nebyl presvedcen ani sam Peroutka, protoze pouzil slov
verim a doufal. Verim v silu rozumu mezi lidmi a doufam, ze v
diskusi se take uplatni (Pravda viteziva).
Tyto predpoklady vsak nejsou zdaleka tak samozrejme, jak by se mohlo
zdat. Jak se vyrovnat s takovymi fakty, jako je demokraticka volba
Hitlera, demokraticka volba KSC, vysoke preference KSCM a treba
demokraticka volba Haidera? Kde v techto a mnohych jinych pripadech
zustal rozum a proc usili demokratu v diskusi dezorientovanym lidem
nepomohlo?
(Masaryk, Capek, Peroutka, Havel, Culik ;-)
Mozna, ze sila rozumu mezi lidmi neni zas tak velka. Mozna, ze se muze
uplatnit jen za podpory dalsich slozek osobnosti a velky vliv budou mit
take vnejsi okolnosti. Jak snadno my, lide, zamenujeme sva prani za
skutecnost a jak ochotne prijimame detinsky zjednodusene vyklady sveta
kolem sebe! Mozna, ze pro primerenou orientaci ani nemame predpoklady.
Vetsina projevu stale slozitejsi reality vyzaduje schopnost vnimat,
uvedomit si a citlive vazit vice nez jeden faktor. Mozna, ze tato
dovednost (vloha?) je vetsine prislusniku naseho druhu prirodou
odeprena. Kdo vi?
Pozice rozumu, beztak labilni u individua, se dale oslabuje v lidske
mase, jak presvedcive ukazal C. G. Jung. Nabyva vrchu iracionalita a
civilizacne pokrivene instinkty z dob lovcu mamutu, jimz prislusnik masy
ochotne dovoluje cloumat svym majestatem ;-)
Zda se, ze sila rozumu za jistych okolnosti (ktere dobre znaji zejmena
uspesni manipulatori davu) kolisa a slabne. Mozna, ze demokrate, kteri v
ni veri vzdy a vsude se myli stejne hluboce, jako arogantni
manipulatori, kteri v ni neveri nikdy a nikde. Nebude to nakonec tak, ze
nekdy a nekde sila rozumu dominuje a jindy a jinde podleha? Nemeli
bychom se velmi silne snazit pochopit, kdy a kde?
Mozna mate pravdu, (neo)naciste, skini i komuniste sami o sobe jsou
bezvyznamnou skupinkou ponekud pomatenych jedincu (vetrne mlyny?) a
netreba je demonizovat. Jeste bezvyznamnejsi jsou (osameli?)
manipulatori volicske masy. Co vsak stoji za pozornost, to jsme my, masa
obycejnych a sporadanych obcanu. Ktera dokaze hrozne veci, kdyz prijde
o rozum a dostane se do vleku docela bezvyznamnych lidi, o jejichz
zdravem rozumu lze s uspechem pochybovat.
Poznámka JČ: Zastávám neochvějné přesvědčení, že jedinou
záchranou je učit se od útlého věku skutečnosti zpochybňovat a neustále se
ptát, jakým způsobem je možno tuto myšlenku podvrátit. To je jediná
záruka před politickým šílenstvím - je to také jediná záruka pokroku. -
Tuhle mi kdosi vysvětloval, poté, co podnikl přednáškovou túru po českých
středních školách, že s překvapením zjistil, že se tohle v českých
školách neučí - žákům se vnucují údaje, o nichž učitelé předstírají, že
je to stoprocentně jistojistá pravda, že to jsou fakta. Naprostá cesta do
slepé uličky. Středoevropská civilizace, dědictví Rakouska-Uherska a
omezené habsburské vládnoucí dynastie?
